blog

Vysoce kontroverzní Dluh

5.02. 2013

V době, kdy je svět zmítán krizemi, kdy se prohlubují ekonomické rozdíly mezi kontinenty, státy, městy, vesnicemi a vrstvami obyvatelstva jednoho regionu, je kniha Davida Graebera vysoce aktuální. Autor, antropolog a sociální aktivista, v ní předkládá zcela základní ekonomický problém dluhu, půjčování peněz a vůbec placení ve zcela jiných souvislostech, než na jaké jsme zvyklí. Nejde o ekonomickou příručku, ale o historicko-sociologickou sondu do myšlení lidí o dluhu a o penězích.

Autor od začátku upozorňuje, že jeho pohled na téma se odlišuje od běžně přijímaných ekonomických postulátů, ale na řadě případů dokazuje, že běžná agenda má dáti – dal mnohdy selhává, že leckdy (na mezinárodní úrovni) vzniká naprosto neprávem. Velice zajímavé pasáže jsou ty, jež odvozují vznik dluhu od magického myšlení. Vidí v něm transformaci religiózního vztahu mezi prvotním člověkem a božstvem. To dává dluhu mnohem větší filosofický rozměr a odklání jej od pouhého základu ekonomického myšlení starověkého či ještě staršího člověka.

Ekonomové se pravděpodobně chytají za hlavu, protože autor v publikaci zpochybňuje vše, co zpochybnit lze – dokonce i předpoklady vzniku peněz, nicméně domnívám se, že knihu je vhodné si přečíst a pokusit se o ekonomice přemýšlet i v jiných dimenzích, než je pohled oficiálně proklamovaný médii, čelními státními představiteli a nadnárodními koncerny.

Dluh je, zdá se,  základem společnosti, ale jeho fungování, jeho splácení či odpouštění má hlubokou sociologickou podstatu. Nepochybně při čtení mnohokrát vzpomeneme na známou anekdotu, v níž přijde cizince do hotelu, položí na recepci sto dolarů a jde si prohlédnout apartmán. Majitel hotelu sebere stovku, dá ji kuchaři, kterému nedal výplatu, ten ji odnese prostitutce, jíž nezaplatil při poslední návštěvě, ta ji dá obchodníkovi, kterému dluží za poslední nákup, ten ji odnese zpátky recepčnímu, protože si od něj půjčil peníze v hospodě, a recepční ji opět položí na recepci. O chvíli později se vrací host hotelu, bere si peníze a odchází, protože mu pokoj nevyhovuje. Zůstává pouze otázka, jak vlastně ty peníze v takovémhle případě skutečně vydělávají a splácejí dluhy. Ale na to si asi musí odpovědět každý sám.

Čtěte také  Šťastně až na věky: Autentická sonda do vztahových modelů 21. století

Každopádně je kniha Davida Graebera vysoce kontroverzní, ovšem pro čtenáře atraktivní a zajímavě napsaná. I když se hlásí k odborné literatuře, o čemž svědčí i bohatý poznámkový aparát, rejstřík a odborná literatura, může se v ní zorientovat i neodborník – což se domnívám, že je pro knihy antropologického rázu podstatné. Navíc upozorňuje ještě na jeden důležitý fakt, který si mnohdy neuvědomujeme – že ekonomika je také pouze humanitní věda, která má svá paradigmata, v nichž se výzkumy a aplikace pohybují. Ovšem může se vydávat různými cestami, nemusí to být právě ta, kterou zastává naše společnost.

 

Dluh

Prvních 5000 let

David Graeber  ·  Vydavatelství: BIZBOOKS, 2012

Kniha se stala okamžitou klasikou ve svém oboru. Peníze byly údajně vynalezeny, aby nahradily obtížný a komplikovaný směnný obchod. Dluhy se přitom táhnou alespoň pět tisíc let, tedy podstatně déle, než se datuje existence peněz. Uznávaný americký antropolog a aktivista David Graeber popisuje, jak se celé dějiny točí kolem dluhů. Zároveň dokládá, že napříč různými kulturami se jako červená nit táhne odpouštění dluhů, které pomáhalo udržovat stabilitu společenských systémů. Knihu bořící řadu mýtů přečtete jedním dechem.

KNIHU MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE.