Když Japonec potká zrzouna
Filmová adaptace Atlasu mraků od Davida Mitchella mi vyrazila dech. Nejnovější knize stejného autora, Tisíci podzimů Jacoba de Zoeta, se to podařilo také. Ale v úplně jiném smyslu. Poznáte podle obálky, kde se děj knihy odehrává? 😉
Tisíc podzimů se občas označuje jako první klasický román Davida Mitchella. Něco na tom bude, protože se mi dlouho nechtělo věřit, že by Atlas mraků a Tisíc podzimů mohl napsat jeden člověk.
Žádné divoké experimenty, prolínání časových rovin ani cestování časem. Tisíc podzimů je román ukotvený v čase i místě, který je skvěle napsaný, čtenáři vše nevykecá hned na začátku a se svými 500 stránkami mu bude dělat důstojného společníka po mnoho odpolední se šálkem čaje. Pokud ho tedy (jako já) nepřelouskáte ve vlaku a během dvou prvních dnů dovolené líně proležených v posteli.
Ovlivněn svým současným působištěm zasadil Mitchell svůj nový román do prostředí Japonska. Ne postmoderního jako v Atlasu mraků, ale na přelom 18. a 19. století, kdy bylo Japonsko fascinující, exotickou, avšak dokonale tajuplnou zemí. Nahlédnout do titěrného kousku japonského světa mohla jen hrstka vyvolených. A právě do jejich světa Mitchell své čtenáře přivádí.
JAPONSKÁ XENOFOBIE A HOLANDŠTÍ OBCHODNÍCI
Těmi vyvolenými byli úředníci a zaměstnanci Nizozemské východoindické společnosti (VOC), kterým byl vyhrazen malý umělý ostrůvek Dedžima poblíž přístavu v Nagasaki. Nechali se více či méně okatě odrbávat prohnanými (a línými a nesmírně hrdými) Japonci ve vidině zisků ze vzájemného obchodu.
Člověk by musel být liška prohnaná, aby se nenechal sedřít z kůže, a takových postav je kniha plná.
Hlavní postavou je příznačně zrzavý a (vesměs) důvtipný úředník Jacob de Zoet, jehož úkolem na Dedžimě je prošetřit zpronevěry páchané předchozími hlavními rezidenty VOC.
Být mladý, mít takový úkol a ještě navíc být zrzek není úplně záviděníhodné postavení a Jacob je vskutku okamžitě postaven do role outsidera. Svým intelektem a příhodami je však docela sympatickou a zajímavou postavou. Čtenářům Harryho Pottera by mohl lehounce připomínat Percyho Weasleyho (až na to, že Jacob nebyl takový pablb).
LÁSKA, ZRADA, SEX
Klasický román by nebyl klasickým románem bez milostné zápletky, pár zvratů, nejméně dvěma krutými zradami a špetkou sexu. Mitchell své kvóty splnil a okořenil to kapkou humoru a situací, u kterých nevíte, jestli se smát, nebo být znechucení. Na straně 78 vám asi nezbyde nic jiného, než si říct: „Chudák kluk.“
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta se čte úplně sám.
Není to sice Brown, Larsson či Nesbø, abyste zběsile četli jen kvůli kapitolám chytře zákeřně sekaným uprostřed nejnapínavějšího děje či kvůli zásadnímu zvratu na každé padesáté stránce, ale atmosféra tajemného Japonska, mořeplavců a obchodu je tak lákavá kombinace, že knihu neodložíte ani poté, co vyhasl krb a došlo víno.
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta
David Mitchell · Vydavatelství: Mladá fronta, 2013
Nejnovější román autora bestselleru Atlas mraků!
1000 pozdimů Jacoba de Zoeta je obdivuhodně vystavěné umělecké dílo: historický román s exotickým nádechem, úžasnými zápletkami, děsivými námořními bitvami a množstvím postav.
Představte si říši, která se už několik staletí izoluje od okolního světa. Žádný cizinec nesmí vstoupit na její území, nikdo ji nesmí opustit. A přesto se otevře malé okno do této pevnosti: umělý, zdí obehnaný ostrov obývaný hrstkou evropských obchodníků.
Ta země se jmenuje Japonsko, přístav Nagasaki a ostrov Dedžima, píše se rok 1799. Právě tam umístil David Mitchell svého hrdinu, mladého úředníka Jacoba de Zoeta, který doufá, že nalezne své štěstí. Namísto toho jej osud vžene do divokého dobrodružství: Zamiluje se do Japonky Orito, dcery samuraje a porodní báby. Jenže jednoho dne zemře Oritin otec a Orito zmizí. Objevují se zvěsti, že byla prodána do otroctví. Jakob vyráží hledat Oritoana nebezpečné pouti je sváděn z cesty lží, zradou a vraždami.
