blog

Leto postávalo v horúcom vzduchu: Rodinný román s vůní devadesátek

Po delší době jsem sáhla po knize ve slovenštině a hned od prvních stran jsem věděla, že mě čeká silný a super zážitek. Tenhle román se nečte jedním dechem, ale spíš pomalu, po kousíčkách, a o to víc si ho člověk užije. Je to vyprávění, které vás nenápadně vtáhne do života jedné rodiny a nechá vás spolu s ní prožít radosti, starosti i nostalgii devadesátých a nultých let.

Lukáš Cabala patří k autorům, kteří se soustředí na rodinné vztahy, každodennost a atmosféru vyrůstání. V jeho próze najdete civilní jazyk, důraz na autentické detaily a schopnost přetavit obyčejné chvíle v literární obrazy, které čtenáře vtáhnou svou pravdivostí, minimálně v této knize. Leto postávalo v horúcom vzduchu je autobiograficky laděný román, který na vás dýchne atmosférou a představí vám rodinný příběh, který podle mě jen tak nezapadne mezi ostatní takové, kterých je v knihkupectvích hromada.

Kniha vás vtáhne do života jedné rodiny, jejíž radosti a starosti sledujeme očima Niny od školky až do dospělosti. Spolu s ní procházíme proměnami času, vztahů i atmosféry devadesátek a nultých let. Cabala dokáže v několika větách vyvolat pocit nostalgie, ale zároveň nezakrývá ani těžší chvíle, které do rodinných příběhů neodmyslitelně patří. Čtení tak působí civilně, autenticky a tak nějak blízce.

Styl je prostý, bez okázalých ozdob, ale právě v tom spočívá jeho síla. Autor dokáže z obyčejných okamžiků vytěžit emoci, humor i napětí. Místy pobaví, jindy vám stáhne žaludek, protože nic není jen idylické. Přesto v textu zůstává jemnost a cit, díky nimž kniha působí jako zpověď jedné generace, která vyrostla v době velkých proměn. Pro všechny v podobném věku jsou tam navíc sem tam pomrknutí nostalgie Family Frost auta nebo jiných reálií, které oceníte.

Pokud máte rádi rodinné romány, které se nesnaží ohromit velkými gesty, ale spíše nabídnout autentický obraz každodennosti, Leto postávalo v horúcom vzduchu patří k těm nejlepším tipům posledních let. Je to román, který vás donutí zastavit se, vzpomenout si na vlastní dětství a dospívání a uvědomit si, jakou sílu mají i ty nejobyčejnější chvíle. Můžeme jedině doporučit!

 

Čtěte také  Misery porn. Kde končí svědectví a začíná využívání cizího utrpení?

Lucie Hartmannová

Lucie je martinusácká knihoholka. Ač ráda cestuje a fotí, nejčastěji ji najdete doma schoulenou nad queer nebo feministickou fikcí i nefikcí nebo velkými společenskými romány.

Příspěvky autora