Romantický příběh na pošmourné dny
Leila Meachamová se proslavila jako autorka knihy Poselství růží, které svým mixem romance, rodinné ságy a jižanského historického románu zaujalo čtenáře po celém světě. Knižní klub nedávno vydal v edici Světový bestseller další autorčino dílo Dlouhé stíny, ve kterém se Meachomová pokusila navázat na velký úspěch své první knihy.
Tentokrát však nesáhla po rodinné sáze, ani po historickém námětu. Její nejnovější příběh je především psychologickým románem o velkém přátelství mezi třemi dospívajícími dětmi, kterým se nakonec přihodí ona nepříjemná věc, že dospějí.
Jedenáctileté Cathy při autonehodě zemřou rodiče, a je proto svěřena do péče své babičky, která žije na druhé straně Spojených států, v zapadlém texaském městečku. Uvyklá na přepych a život ve velkoměstě se tahle drobná a zamlklá dívka rázem ocitá v chátrajícím domku své babičky, kterou nadto spatřila jen jedinkrát v životě. Ani přechod na maloměstskou základní školu pro Cathy nemá být procházkou po růžovém sadě, ale to jen do té chvíle, než se po jejím boku – a tak trochu neochotně – objeví její noví spolužáci John a Trey, a začne tak nerozlučné přátelství, které bude ty tři ovlivňovat až do konce života.
Když se sejdou školní hvězdy
Dlouhé stíny jsou pro mě román, který má spousty vrstev. V jedné rovině je to sladkobolná romance o klasickém milostném trojúhelníku, kdy se do nevinného přátelství jednoho dne přikrade i vášeň, která všechno zkomplikuje na dlouhá léta dopředu. Kdyby ale Dlouhé stíny zůstaly jen tímto, nejspíš bych je až do konce nedočetla. Už po první kapitole je totiž jasné, co tuhle trojici skládající se z modrooké éterické blondýnky a dvou nejlepších školních fotbalistů asi tak může čekat.
Trojčlenná romance je ale naštěstí jen jednou složkou z celého příběhu. Leila Meachamová se opět předvedla jako schopná vypravěčka, a tak do příběhu kromě jeho jednoduché romantické zápletky vtěsnala i spousty dalších věcí, díky kterým se Dlouhé stíny stávají o dost hodnotnějším příběhem. V první řadě je to právě propracovaná psychologie postav, z nichž každá má svou historii, klady i zápory a každá z nich může udělat fatální chybu, jejíž důsledky ji budou strašit až do konce života.
Romance, drama i detektivka v jednom
Meachamová ve své nejnovější knize zajímavě zachytila ráz texaského maloměsta, obzvláště potom první třetina knihy je plná nasládlé atmosféry, až se chvílemi zdá, jestli to všechno není až příliš ideální. Druhá třetina knihy je pak mnohem temnější, ale i napínavější, a z hlediska struktury vyprávění v ní čtenáře čekají velké časové skoky. Příběh se ovšem dále zamotává a komplikuje a zdaleka nejnapínavější je potom závěrečná třetina knihy, která nabývá rychlého tempa a působí spíš jako thriller či detektivka.
V Dlouhých stínech jsem toho našla opravdu hodně: sladkobolnou romanci ve stylu Nicholase Sparkse; dramatický příběh se zajímavou myšlenkou i propracovanou psychologií a v samém závěru dokonce detektivní román. Málokterý autor by dokázal takovou prapodivnou směsici podat přirozeně a přetavit jí v příjemnou a čtivou knihu, ale Leile Meachamové se to podařilo.
Na můj vkus se v knize objeví až příliš mnoho melancholie a příliš zbytečných dramat, která by se dala řešit úplně jinak (Meachamová se zkrátka ve svých knihách občas dostane na hranu a příběh na moment zavání mýdlovými operami), ale nemůžu si pomoct, mám chuť to tomu příběhu odpustit – možná i z toho důvodu, že mě potěšilo, jak reálný konec autorka pro své postavy naplánovala.
Závěrem
Pokud si rádi sem tam přečtete nějaký ten velkolepý romantický příběh, myslím si, že Dlouhé stíny mohou být to pravé. Jen od nich neočekávejte žádný hluboký intelektuální stimul, ale zato dobře odvyprávěné odpočinkové čtení, plné úvah o přátelství a životě, které vám snad zpříjemní nějaké to otravně pošmourné odpoledne.
Dlouhé stíny
Leila Meachamová · Vydavatelství: Knižní klub, 2013
Nový bestseller úspěšné spisovatelky, u nás proslulé fascinující rodinnou ságou Poselství růží, sleduje tři přátele v letech jejich dospívání až do ukončení studia na střední škole, kdy je několik tragických událostí hluboce poznamená a vzájemně vzdálí. Stáváme se svědky jejich úspěchů i porážek až do chvíle, kdy se po letech znovu shledávají.
