Hledejte skrytý smysl
Nakladatelství Academia předkládá čtenářům druhé, revidované vydání knihy Význam ve výtvarném umění. Dílo je výsledkem dlouholetého vědeckého zájmu známého německo-amerického historika umění Erwina Panofského (1892–1968). Panofsky pro čtenáře přichystal sedm statí, k nimž doplnil ještě úvod a závěr.
Historik umění seznamuje čtenáře s hlavními body svého zkoumání umění – to nazývá ikonologií – snaží se odhalit vnitřní význam (obsah) konkrétních námětů výtvarného umění. Ty pak poodhalují lidské myšlení, jeho vývoj a proměny na dějinné časové ose.
Panofsky nevynechává sociální diferenciaci ani historické skutečnosti, které mohly daného autora (či mecenáše) motivovat k určitému jednání. Jednotlivé eseje věnuje renesačnímu umění a dále pak jeho vztahu ke gotice, v jiném textu propojuje lidské proporce s uměleckým slohem. Speciální prostor si nechává pro Dürera, Poussinův obraz Et in Arcadia ego a opata Sugera – jehož vnímá jako otce gotiky. Právě tato esej je nejpřekvapivější, čtenář na jednu stranu sleduje velkou historii, na druhou se však drží mikrokosmu opatství v Saint-Denis. Své dílo, které zanechal opat světu, dokonce popsal ve verších, které souzněly s náboženskou dikcí té doby.
Zajímavá je rovněž snaha nalézt v umění lidské proporce, zde Panofsky postupuje chronologicky, začíná už ve starověkém Egyptě a zkoumá sítě, které malíři uplatňovali při snaze rekonstruovat lidskou figuru. Její zachycení bylo dle Panofského trvalou replikou lidské formy, mělo to být tělo, které čekalo na oživení, pokud by se duše chtěla navrátit. Historik umění opět vstupuje do znalosti problematiky náboženství starého Egypta. Změnu posléze přineslo řecké umění a Panofsky ji opět fundovaně postihuje. Postupně se dostává k středověkému umění, Byzanci a Dürerovi. Německý umělec je zřejmě jeho srdeční záležitost, je mu dále věnována další esej, v níž se Panofsky soustředí na Dürerovo usilí dobýt znovu zlatý věk malířství.
Práci ocení zejména kunsthistorici, historici umění, historici a lidé, kteří se dlouhodobě zajímají o výtvarné umění.
Je to fundovaný svod textů, kterým laik nebude rozumět. První vydání vyšlo v 80. letech 20. století, a proto je dobře, že se vrací na české knižní pulty – pro zkoumání ikonografie a ikonologie je to jedna ze základních prací, kterou jistě využije i nejeden student humanitního oboru. Dozvíme se zde totiž také to, jak interpretovat jakékoli výtvarné dílo (to má blízko k jiným teoretickým disciplínám pokoušejícím se o interpretaci). Panofsky stanovuje tři fáze:
- předikonografický popis
- ikonografická analýza
- ikonologická syntéza
První z nich může rozlišit každý – popíše, co vidí na obraze. Je to jeho subjektivní pojetí vnímání samotného díla. V druhé fázi musí být divák poučený, tj. zná prameny, dobu, v níž obraz vznikl. Třetí fáze s sebou přináší výklad vnitřního významu, zde musí být člověk odborníkem, který rozkóduje důležité symboly, jež oku laika zůstávají skryty.
Panofského text je obohacen obrázky, nalezneme zde černobílé reprodukce. Práce by si zasloužila barvu, významy některých obrazů bez symboliky barev unikají, nebo nejdou dekódovat tak, jak by chtěl text. I přesto je Význam ve výtvarném umění základní příručkou, která může pomoci interpretovat obraz stejně jako kritika dokáže vysvětlit literární dílo.
Význam ve výtvarném umění
· Vydavatelství: Academia, 2013
Nově revidované vydání slavného souboru studií vlivného historika umění přináší nejen cenné vhledy do diskusí o dějinách umění ve středověku a v renesanci, ale je i cenným příspěvkem k dějinám idejí. Kniha obsahuje jak výbor z jeho slavných Studií k ikonologii a Života a umění Albrechta Dürera, tak i samostatně publikované statě, v nichž se autorovy detailní popisy a bohatá erudice snoubí s obecným vhledem zasazujícím dějiny umění do širšího proudu humanistické kultury.
