Mějte Prahu ve svém srdci

Nejsem rodilý Pražák, žiju tu víceméně teprve tři roky. I když mě občas Praha vytáčí, když prší a tramvaje nejezdí a metro je přecpané protivnými lidmi, pokaždé když jdu přes most Most legií, vždycky s tupým úsměvem koukám na Hradčany a říkám si, jak je to město nádherné. Připomněla mi to teď i Renáta Fučíková a její Praha v srdci.

Ilustrátorka Fučíková spolupracuje se všemi českými nakladatelskými domy a má na svědomí spoustu krásných obrázkových knih, hlavně pro děti. Její Praha v srdci je takovým vyznáním tomuhle městu a zachycuje důležité historické okamžiky, zajímavá místa a osudné milníky, které nějak souvisí s naším hlavním městem. Ve 189 příbězích se objevují jak důležité pražské čtvrti jako Hradčany, Smíchov, Nové Město, Karlín, Bohnice, Ďáblice, Vršovice…, tak i důležité pražské osobnosti jako Franz Kafka, Bohumil Hrabal, Jaroslav Seifert nebo Jaroslav Hašek. Ve střípcích a krátkých odstavcích si připomenete, co všechno se stalo na Národní třídě, kdo zaplatil nové osvětlení Španělského sálu na Pražském hradě, jak to bylo se smíchovským pivovarem a jaké příběhy se udály v „pražském Hollywoodu“, tedy na Barrandově.

Kniha je uspořádána do devatenácti kapitol a každá obsahuje kromě unikátních ilustrací také krátký komiks. Celou knihou se promítá symbolika; Praha je tu znázorněna nejen jako srdce republiky, ale celé tělo, přičemž jejím srdcem je Staroměstské náměstí, hlavní tepnou Václavák a hlavou Hradčany, na nichž trůní Chrám svatého Víta.

Ilustrace jsou velmi působivé především proto, že si autorka vybrala metodu vyškrabávání do černého podkladu. Ačkoliv se mi ze začátku zdálo na škodu, že jsou pouze černobílé a nevynikne tak dostatečně krása všech pražských míst, omyl je pravdou. Zvlášť scény odehrávající se v noci – jako například studentský průvod v roce 1989 –  jsou díky černobílé ilustraci mnohem hlubší a jímavější. Je to vskutku pastva pro oči a i kdybyste měli jen bezmyšlenkovitě otáčet stránky a kochat se jimi, stojí to za to.

Literární část knihy za tou výtvarnou ovšem trochu pokulhává. Renátě Fučíkové se v komiksových částech občas povede nějaký trefný vtípek či narážka, ale pokud by knížka obsahovala pouze text bez ilustrací, asi bych kolem ní prošla bez povšimnutí. Fučíková je prostě v první řadě ilustrátorka a až pak spisovatelka. Její texty neurazí, ale rozhodně nenadchnou. Na druhou stranu obrázky mě nadchly natolik, že si tuhle knížku asi schovám, abych si ji mohla prohlížet, až zase budu někdy půl hodiny vyhlížet tu zatracenou čtrnáctku a rozčilovat se na celou Prahu. A myslím, že ji ocení nejen ti, kteří v Praze žijí; možná právě tahle knížka bude důvodem, proč si sem uděláte výlet 🙂