RECENZE: Svět Pod vodou

Přinášíme vám první vítěznou recenzi v rámci naší soutěže Chceme vaše recenze! 🙂 „Co mě ale na knize překvapilo nejvíce, bylo to, co jsem dostala nad rámec žánru thrilleru,“ píše Ivana o výborném psychologickém thrilleru Pod vodou z pera Juli Zeh. Přečtěte si její poutavou recenzi, a zapojte se také do soutěže 😉

Od téhle útlé knížky jsem neměla přehnaná očekávání, protože přece, jak propracovaný a přesvědčivý může být psychologický thriller, kterému stačí 200 stran? Navíc jsem se o hloubkové potápění nikdy nezajímala a nějak mě to nemrzelo. Proto mě kniha mile překvapila a můžu říct, že hloubka nebo přesvědčivost jí tedy rozhodně nechybí! (Vždyť ji taky vydal Host..)

Jde o setkání čtyř lidí, které zásadně naruší jejich životy. Sven vede lekce potápění na docela malém ostrově jménem Lahora, kam se před lety přestěhoval se svou přítelkyní. Tam za ním pravidelně přilétají klienti, stejně jako zvláštní pár na začátku vyprávění a Sven brzy zjišťuje, že jde o slavnou herečku a spisovatele.

Musím přiznat, že vývoj knihy a pohnutky hrdinů není úplně těžké brzy odhadnout. To je způsobeno mj. formou textu, autorka nám totiž nabízí příběh z pohledu dvou postav (nevšední a příjemné spojení ich-formy a deníkových zápisů), čtenář má tedy možnost srovnávat. Na druhou stranu to ale ve výsledku vůbec ničemu nevadí! Kniha je i tak velmi čtivá a udrží vás v napětí po celou dobu, poslední strany doslova zhltnete. Žádná z postav mi nepřišla příliš sympatická, o to ale asi v thrilleru ani tolik nejde. Nicméně všechny jsou zajímavě vykreslené, působí reálně a rozhodně ne černobíle.

Co mě ale na knize překvapilo nejvíce, bylo to, co jsem dostala nad rámec žánru thrilleru. Mluvím jednak o reflexi ekonomické situace v Evropě, ale hlavně o hloubání nad lidskou povahou (to popsané přímo v knize i to ve čtenářově hlavě). V knize se setkávají zástupci více společenských vrstev, více profesí a tedy více pohledů na svět. Úvahy Svena nad přirozeností lidí, se kterými se v rámci své práce potkává, stojí za přečtení. Třeba když se zamýšlí nad tím, proč mají lidé neustálou potřebu někoho nebo něco hodnotit: „Jako by se člověk bez hodnocení musel bát, že navždy zmizí.“ Protože v páru, který přijíždí na ostrov, jsou oba umělci, přitom ale ani jeden z nich nedosahuje takových výsledků, jakých by si zřejmě přál, nabízí nám i jakousi reflexi práce umělce: „Protože to je na umělecké profesi hezké. Všemu se dá říkat práce, ale i když se výsledek náhodou zvrhne, nikdo to nebere jako zklamání.“

Líbilo se mi i zobrazení ostrova a života na něm, který by kvůli zapadajícímu slunci a azurovému moři mohl působit kýčovitě. Jak ale děj postupuje, je vám jasné, že sebekrásnější místo nemusí být pro všechny idylické. Ani tak akorát uzavřeno-otevřený konec mě nezklamal. Jak už jsem zmínila, o potápění jsem toho moc nevěděla. Nedokážu tedy posoudit, jestli bylo reálné všechno, co se pod vodou odehrávalo, při čtení mě ale nenapadlo nad tím pochybovat.

Od tohoto thrilleru nečekejte přehnané násilí a kaluže krve, ale napětí a dobře vykreslené charaktery postav, u nichž si nikdy nemůžete být ničím docela jistí. Knihu bych doporučila ženám, mužům, mladším (i když zas ne moc) i starším, kteří si přejí strávit jeden nebo dva večery (ale spíš jen jeden) u napínavého a zajímavého čtení, odpočinkového a chytrého zároveň, dozvědět se něco o lidské psychice a o kouzelném světě Pod vodou.

Autorkou recenze je Ivana Srnečková.