#kniznimlsani: Štěstí z kuchyně

Karolína Kamberská patří mezi známé české kuchařské tváře – kromě televizní série Karolína, domácí kuchařka, už jí vyšly i dvě kuchařky v knižní podobě. Ta první, pojmenovaná stejně jako televizní pořad, se věnuje hlavně receptům našich babiček, přetvořených pro 21. století, druhá s názvem Štěstí z kuchyně se rozhlíží po střední Evropě i dál na jih. A její recenzi pro vás připravila Lucy z blogu Mlsy od Lucy.

Karolína Kamberská je žena, kterou není v dnešní době ani nutné představovat. Mnozí ji znají z obrazovky televize, kde má svůj pořad o vaření Karolína, domácí kuchařka.

Já jsem byla kdysi na koncertě Karolíny Kamberské a vůbec jsem netušila, jaká je její láska k jídlu a už vůbec ne, že je úspěšnou novinářkou a food kritičkou.

Tato kuchařka je již druhá v pořadí, první díl se jmenoval stejně jako její televizní pořad Karolína, domácí kuchařka. To, zdali jsou v kuchařce převážně recepty, které jste mohli vidět na televizních obrazovkách, tak to vám bohužel nepovím, protože jsem se na něj nedívala.

Kuchařka je rozdělena na celkem šest kapitol jako např. V krajkové zástěrce, Každý den je svátek nebo Za chvíli si sednu. V každé z těchto kapitol nás čeká více jak deset receptů na slaná či sladká jídla. U každé kapitoly a receptu je vždy krátká předmluva, ve které nám autorka řekne něco o jídle, které budeme připravovat nebo nějaký příběh, který se k jídlu váže. Díky rozdělení receptů do kapitol a předmluvám k jednotlivým jídlům je vidět, že si s kuchařkou dala autorka opravdu záležet a nejsou to jen tak opsané recepty z její vlastní sbírky.

Líbí se mi, že ke každému receptu je i fotografie, takže vidíte, jak má hotový pokrm vypadat. Fotografie v kuchařce jsou moc hezké, jednoduché, bez zbytečných příkras.

Kuchařka není zaměřena na pokrmy pouze jedné země, ale najdete zde recepty jak z české, tak třeba i z francouzské či italské kuchyně. Výhodou je, že si tak každý najde v kuchařce to svoje. Mě osobně nejvíce zaujala kapitola Jižní vítr, ze které jsem připravila i svůj první pokrm z této kuchařky a to Domácí gyros v pitě s tzatziky. Je to rychlá večeře, při které si připravíte úplně celý pokrm včetně pity, takže žádné kupované polotovary. Abych nezůstala jen u slaných jídel, pustila jsem se i do přípravy Makovo-citronových sušenek, které mě moc mile překvapily svojí chutí.

Postupy jsou v receptech napsány srozumitelně, rozděleny do jednotlivých bodů, takže se během vaření či pečení neztratíte. Jediné, co mi u jednotlivých receptů určitě chybí, je informace o době přípravy a samotného vaření. Protože u několika receptů se má s přípravou začít i den předem, což zjistíte až z textu. U receptů nenajdete ani počet porcí, tento údaj je pouze v úvodu. U již zmíněných sušenek nebylo vůbec napsáno, kolik se jich má z těsta vytvořit, což je dle mého názoru základní údaj. Ráda si totiž připravím pokrm i z poloviční dávky. Při přípravě sušenek jsem se tedy v duchu modlila, aby jich nebylo třeba čtyřicet, protože to bych mohla jít rovnou prodávat na trh.

Výhodou kuchařky je určitě dostupnost surovin, které běžně seženete v našich obchodech. Není tedy nutné kvůli nim navštěvovat specializované prodejny.

Kuchařkou jsem neustále listovala, abych se s ní co nejlépe seznámila a vybrala co připravím, a musím říct, že se mi líbí čím dál tím víc, a to i se svými malými mínusy. Líbí se mi, že tato kuchařka je jedna z těch, která se neřídí dnes již převážně modními trendy vegetariánství, veganství, fit, paleo, a jinými směry (sem samozřejmě nepočítám osoby, které se zaměřují na tuto stravu z důvodu nemoci nebo určitého morálního přesvědčení). Ale je to kuchařka, která ve vás může probudit vzpomínky na babičku, maminku nebo dovolenou u moře.

Tak co, neuvaříte si také kousek toho svého štěstí?

Autorkou recenze je Lucy z blogu Mlsy od Lucy.

Autorka o sobě: “Jsem obyčejná žena z maloměsta, která před několika lety objevila kouzlo kuchyně. Miluji vaření, pečení, časopisy o vaření, kuchařky, farmářské trhy, objevování nových chutí, toulky po městech naší malé republiky, kavárny a dobré jídlo. Mým snem je mít kuchyň v barvě vanilky, velký dřevěný jídelní stůl, u kterého by se scházeli moji blízcí a malý obchůdek s farmářskými potravinami, dobrou kávou a něčím sladkým k tomu…”