#ChcemeVaseRecenze: Sítě

Těší nás, že si o prázdninách děláte čas na psaní recenzí k nám na web. Až se vrátíte z pláže, kavárny nebo od rybníka, napište ke knize na Martinus.cz taky, jak se vám líbíla, třeba vás odměníme jako Moniku. „Česká psychologická próza patří mezi to nejlepší co na naší české scéně najdeme. Na knihu Sítě vyšlo spoustu pozitivních recenzí i ohlasů. A to právem,“ píše. Přečtěte si její hodnocení knihy Petry Dvořákové. A pak se taky zapojte, chceme vaše recenze! 😉

Česká psychologická próza patří mezi to nejlepší co na naší české scéně najdeme. Na knihu Sítě vyšlo spoustu pozitivních recenzí i ohlasů. A to právem.

Kniha se skládá ze tří naprosto rozdílných povídek, které jsou provázané pouze tématem (ne)sebevědomí.

Pří čtení prvního příběhu (nejdelší povídky)b se po pár stránkách čtenářům vyjevují charaktery všech hlavních postav. Takže rozhodně většina čtenářů již na začátku příběhu zná pointu i záběr příběhu. Díky tomu se zdá příběh naivní Kristýny a patologického lháře a manipulátora Jáchyma jaksi bezbřehý a průhledný, bez jakékoliv snahy se svým životem něco udělat. Příběh nepatřil k dynamicky nejsilnějším dějům oproti dvěma dalším povídkám (což byl jistě záběr autorky), a možná proto mě povídka nebavila a měla jsem chuť ji přestat číst. Povídku bych srovnala s jakýmkoliv jiným příběhem, kde hlavní roli hraje manipulace silnou osobou nad naivní zlomenou ženskou osobností. Povídka je velmi pěkně napsaná, ale necítím z ní nějaký větší přesah, či význam, který by si čtenář mohl vzít do svého života.

Naopak druhý a třetí příběh mají silnou dynamiku vyprávění s nečekanými závěry příběhů.

Kouzlo druhého příběhu tkví ve stylu psaní emailové korespondence. Ten vytváří pocit silné intimity a důvěry. I přestože je příběh založen na problémech spojených s vírou, především fanaticky nábožensky založeného manžela, má povídka velký přesah do každodenního života ženy, matky, hospodyňky, která nežije ve víře. Rady udělované knězem Ambrožem Karolíně jsou velmi nadčasové a mají obrovský přesah. Povídka vyvolává největší prostor nad zamyšlením čtenáře se nad vlastními chybami a potřebami.

Třetí příběh je extrémně strhující. A kromě zajímavé osobnosti hlavní postavy se čtenářům ukazuje zákulisí nemocniční praxe a obchodu s pupečníkovou krví. V případě tohoto příběhu je závěr a pointa nečekaná, až šokující.

Všechny příběhy jsou doplněny při vyprávění krátkými odbornými vysvětlivkami konkrétní psychologické poruchy, což napomáhá čtenáři více se do postav vžít a pochopit ji.

Po přečtení první povídky bych knize udělila 2 hvězdičky z 5. Ale dvě poslední povídky mě tak nadchly, že jednu hvězdičku strhávám právě za první příběh.

Autorkou recenze je Monika Pospíšilová.

A fotku jsme si tentokrát vypůjčili od Jakuba z Bookscalling.