blog

#chcemevaserecenze: Dvůr trnů a růží

21.08. 2016

ANO, ANO, ANO. Dočkali jsme se. Tato kniha je šperk, klenot, který si náležitě budu hýčkat a opatrovat,“ píše Veronika o novince z pera Sarah J. Maas s názvem Dvůr trnů a růží. Tahle poetická recenze jí vysloužila odměnu v rámci výzvy Chceme vaše recenze! Čtěte – taky se nebudete moci dočkat, až si knihu přečtete a budete hádat, kdo Veronice rozbušil srdce 😉 A pak taky napište recenzi! 🙂

trnyruze-blog

Pokud je to osud, tato kniha si vás najde. Ostatně jako každá jiná 🙂

Jak ohodnotit tento titul stručně a jasně? Čtenářská hostina. Honosná, podmanivá, lahodná, různorodá, s mnoha příchutěmi – zakusíte sladkost, hořkost, pálivost, trpkost, slanost…. Místy šťavnaté, místy lehké jako našlehaná pěna, místy opíjející jako to nejkvalitnější víno.

A kolem vás budou ONI – ti, jenž vdechují náplň příběhu, jenž stvořila ve své mysli jejich ,,matka“ – Sarah J. Maasová. Tuto éterickou ženu není třeba dlouze představovat. Ať už jste s její tvorbou měli čest nebo ne, vězte, že své příběhy rozprostírá mnoha různými směry, které jsou bezbřehé. Styl psaní je jako koncert se slovy. Pohrává si s nimi, hýčká si je. Každé má svůj smysl, svoji úlohu. Tajemství je ukryté právě v nich, musíte ho najít.

Pokud jste se již setkali s dříve vydanou sérií Skleněný trůn, víte, na čem jste, co můžete očekávat. Ovšem jen pomyslně. Karty ve svých rukách drží jen a jen Sarah. Ovšem, dle mého nelze jednotlivé knihy mezi sebou porovnávat. Proč? Každá je totiž vyšperkovaná a vybroušená ojedinělým způsobem, každá má předepsaný jiný osud, jinou náplň, jiné poselství, které má čtenáři předat. Každá z cest je jiná a vede jinudy.

Momentálně jsem však oděna v červenočerných barvách – v těch, které dominují na obálce (ta je mimochodem nádherná). Ani nemohu vyjádřit, jak jsem se na tuto knihu těšila, jak jsem vyčkávala, zda-li se na nás, čtenáře, osud usměje a my se dočkáme překladu. ANO, ANO, ANO. Dočkali jsme se. Tisíceré díky patří všem v nakladatelství CooBoo. Rovněž tleskám a smekám paní překladatelce, Ivaně Svobodové, za její brilantní překlad. Při čtení pak čtenář okusí čirou extázi z psaného slova.

Čtěte také  Píseň L.: Nádherný příběh ze stínu lesa

Tato kniha je šperk, klenot, který si náležitě budu hýčkat a opatrovat. Ani nevíte, s jakou chutí se do příběhu opět vrátím. A shledám se znovu se svými literárními přáteli, kteří mi budou oporou a neopustí mě. Kteří mi vyloudí úsměv na rtech, setřou slzu, kterou uroním. Kteří budou usínat po mém boku a budou mě motivovat k odvaze a projevení citů. Kteří mě naučí pozorně naslouchat a nevěřit všemu, co se na první pohled zdá očividné. Vděčná jsem konkrétně za jednoho, který mi pokaždé rozbušil srdce, jakmile se objevil na scéně. Kdo, to však neprozradím. 🙂

Ráda bych vám nastínila, co můžete očekávat, na druhou stranu se však domnívám, že nevědomost je lepší. Pro každého z nás má totiž příběh různá poselství, proto je lepší nic neočekávat dopředu.

Vychutnejte si tento příběh. Ponořte se do něj. Co říct závěrem? Červená barva v mnoha směrech znamená stop, v tomto případě však křičím – GO!!!

Přeji vám krásný čtenářský zážitek a okamžiky, které dokáží vykouzlit právě knihy. 🙂

Autorkou recenze je Veronika Mondeková.