Knihy roku 2018: Která kniha byla nejlepší podle Třeštíkové, Mornštajnové nebo Zibury?

O tom, co nejlepšího v literatuře potkalo nás Martinusáky, vám ještě samozřejmě dáme vědět 😊 V našich kolekcích už teď najdete přehled těch nejzajímavějších knih, které vyšly v tomto roce a za které bychom dali nejen ruce, ale klidně všechny končetiny do ohně. Můžete si prohlédnout hned několik žánrů a budeme moc rádi, když nám dáte vědět, které z těchto knih nejvíc zaujaly vás. Kolekce vám taky jistě poslouží jako vánoční pomocník, když si nebudete vědět rady s výběrem dárků!

Ačkoliv žijeme mezi knihami, nikdy nás neomrzí zjišťovat tipy na dobré čtení od dalších čtenářů. Zeptali jsme se proto několika spisovatelů, influencerů, nakladatelů a dalších zajímavých lidí, jaká kniha se jim v letošním roce nejvíc vryla do srdce a proč. Čeká na vás nášup skvělých knižních tipů! 😊

Pokud bych mohla, nejradši bych zvolila čtvrtý díl Harryho Pottera – Ohnivý pohár, tahle kniha (a vůbec celá série Harryho Pottera) mě ohromila! I přes pomalý začátek se kniha po chvíli neskutečně rozjela a velmi mě bavily všechny zápletky, Turnaj tří kouzelníků a tak dále.
Pokud mám ovšem vybrat knihu, která byla vydána tento rok, jedná se určitě o Pod krvavými nebesy od Marka Sullivana. Zasáhl mě dosud nepublikovaný příběh zasazený do období druhé světové války, jehož hlavním hrdinou je Pino. Pino musel za války překonat mnoho překážek a pomohl mnoha lidem. Stránky ubíhají jako nic a při každé člověka mrazí, o to víc, když si uvědomí, že to, o čem právě čte, se doopravdy stalo. Tenhle příběh ve mně rozhodně bude rezonovat ještě dlouho…

– Klárka Nováková, youtuberka

Moje kniha je Temné noci duše od Thomase Moora.
Proč? Protože věnujeme příliš mnoho pozornosti radosti, optimismu a štěstí. Protože jsme zvyklí bolest a smutek přebíjet, zahánět a rozhánět. A možná že právě v tomhle rozpoložení duše se dějou změny a nové myšlenky. Možná je všechno špatné nakonec k něčemu dobré. A co hůř: možná bez toho špatného to dobré ani nemůže být.

– Michelle Losekoot, copywriterka

Byla to knížka Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky <3 Na první pohled knížka pro malé děti, přitom jsou to příběhy pro všechny generace. Nevěřím tomu, že nezasáhne každého, kdo do ní nahlédne. Učí všechny ženy a dívky věřit tomu, že dosáhnou čehokoliv si budou přát. Je to nejspíš nejvíc inspirující kniha, jaká se mi kdy dostala do rukou. Při čtení jsem byla dojatá, překvapená a na závěr i nakopnutá k tomu věnovat se věcem, ve kterých si úplně nevěřím. A nejvíc boží na tom je, že příběhy jsou psané jednoduše a pro malé děti. Takže ta touha – jít si za svým snem – je tam dětem vtloukána do hlavy už od mala. Těmito příběhy. Moc se těším na druhý díl!

– Mirka Jaroševská, instagramerka

Elena Ferrante – Příběh ztracené holčičky
Čtu většinou romány, co nevycházejí po sériích. Jediná knižní série, která mě bavila úplně celá, byl před mnoha lety Harry Potter, pak dlouho nic… a pak přišla neapolská sága od Eleny Ferrante.

– Kateřina Brabcová, ilustrátorka

Kazuo Ishiguro – Pohřbený obr. Dočetla jsem tento týden a podle mě je to kniha, kterou čte každý čtenář jinak. Promítá do ní své vlastní prožitky a životní zkušenosti, svět, v němž žije. Popisy osob, scenérií i situací jsou neuvěřitelně barvité, živé a výstižné. Kniha, ke které se určitě budu vracet.

– Alena Mornštajnová, spisovatelka

Pro mě byla asi nejpřínosnější knížka Proč spíme. Mám rád, když se někdo snaží propojovat vědu s běžným životem – a přesně tohle Matthew Walker dělá. Kniha mi přinesla vysvětlení spousty životních situací, se kterými se potýkám – a nikdy jsem je nepřisuzoval tomu, že špatně spím. Walker mě velmi sugestivně přesvědčil o tom, že bych měl svůj spánek zlepšit – a opravdu se o to snažím. Zlepšila se mi pleť, jsem vyrovnanější a celkově spokojenější. Nu, a co víc člověk od knihy může chtít, než aby mu změnila jeho život k lepšímu. Jedničkou je pro mě tedy právě kniha Proč spíme, byť je na mě psána až příliš naléhavým jazykem.

– Ladislav Zibura, spisovatel

Letos mě nejvíc zaujala kniha Paci paci pacičky od Václava Baumana, o které jsem do doby, kdy vyšlo nové vydání, neslyšel. Kniha je o mladém gayovi, který žije v socialismu a řeší nejen tehdejší dobu, ale hlavně svou sexualitu. Knihu beru jako highlight české LGBT literatury a jsem rád, že ji nakladatelství Akropolis po téměř 30 letech vydalo v původní verzi, s odborným dodatkem a navíc i s velmi povedenou grafickou úpravou Martina Peciny.

– Jakub Pavlovský, instagramer

Moje knížka je asi Houbařka. Velmi mě tento silný a smutný příběh zasáhl. Líbil se mi postupný vývoj příběhu, odkrývání ran z minulosti i vykreslení postav v současnosti. Kniha se četla dobře, příběh čtenáře chytne a už nepustí.

– Jana Moravcová, instagramerka

tento rok sa mi podarilo prečítať málo kníh, ale to preto, že veľa píšem. zaujala ma kniha the flame od leonarda cohena, jeho posledná zbierka básní, textov piesní, zápiskov a kresieb. priznám sa, že ju ešte nemám kúpenú, ale kúsok z nej si čítam vždy, keď som na návšteve v jedom kníhkupectve.. je obsiahla a som tam často, takže sa z toho stal malý rituál. momentálne čítam poslednú knihu od stephena hawkinga „stručné odpovede na veľké otázky“. bol to jeden z mojich hrdinov a jeho slávna „stručná história času“ je pre mňa už roky čosi ako biblia.

– čistá duša, spisovatelka

Musela jsem o tom chvíli přemýšlet. Takové těžké úkoly mi nemůžete dávat – vybrat JEDNU knihu 😀 Nakonec to byla Sofiina volba mezi Naslouchačem a Nikdyuš a nakonec teda doporučím Nikdyuš, protože to je fakt letošní kniha.
Knih „jako Harry Potter“ už jsem četla nespočet a většinou jsem je na poslední stránce opouštěla s pocitem, že to je zas nějaká marketingová nálepka, která vůbec neodpovídá realitě. O to opatrněji jsem sáhla po knížce Nikdyuš, která má s potterovskou ságou společného překladatele – brilantního pana Medka. A panejo! Bylo to famózní. Fantazie Jessicy Townsendové, všechny ty detaily, lehký humor, obrazotvornost a hlavně Morrigan Crowová, hlavní hrdinka, která je sice tak trochu „vyvolená“, ale ne v tom dobrém slova smyslu. Ano, je to knížka pro děti kolem 10 let, ale stejně jako Pottera ji učtou všechny věkové kategorie, všichni, co chtějí na chvíli zapomenout na deadliny a hypotéky a všechny ty starosti reálného světa, místo toho nasednout do mechanického pavouka…

– Olga Biernátová, nakladatelství Albatros

Dobrá otázka, práve včera som sa rozprávala s kamarátkou, že žiadny „Malý život“ sa tento rok nekonal.
Ale ak mám vybrať z toho, čo som tento rok prečítala, je to Svet včerajška od Stefana Zweiga. Bola to mojá prvá autobiografia vôbec a napriek prvotnému skepticizmu bola skvelo napísaná, pútava, neuveriteľná a dozvedela som sa veľa o Európe ako takej. Pán Zweig sa narodil v Rakúsku ešte za čias Habsburgovcov, prešiel si všetkými hrôzami, ktoré Európu v minulom storočí zmietali a aj napriek tomu nepoľavil.

– Zuzana Gašparovičová, blogerka

Já se letos pustila do knížky, o které jsem dlouho slýchala, a to Zázračný úklid od Marie Kondo. Knížka mi pomohla udělat si trochu pořádek doma, ale i v životě. Zbavila jsem se spousty věcí, které mi nedělaly radost (hlavně kopy oblečení, které jsme následně prodaly a výtěžek putoval na dobročinné účely) a nechala si jen ty, které mám opravdu ráda. Snažím se teď dodržovat pár základních pravidel, aby se mi nepořádek jen tak nevrátil. Uvidíme jak to půjde!

– Nicole Ehrenbergerová, youtuberka

Knížka, kterou jsem úplně zhltla, byla Hana. S tím zhltnutím to myslím vážně! Jeli jsme v létě autobusem do Francie, celkem skoro 24 hodin, a já ji za tu dobu celou přečetla. Skoro mi bylo líto jít na chvíli spát! Teď se chystám na Slepou mapu od stejné autorky, Aleny Mornštajnové. Těším se, jak mě bude bavit ta.

– Lucie Ehrenbergerová, youtuberka

Doslova mi vzala dech kniha Zulejka otevírá oči od tatarské spisovatelky Guzel Jachiny. Neokázalý jazyk bez zbytečných příkras, slova, kde každé má svůj význam, obrovská plastičnost vyprávění, příběh, který se valí krajinou a časem jak mohutná řeka, a prostě vás strhne s sebou a nemáte šanci vyplavat. A vlastně ani nechcete, i když máte chvílemi strach, že se v té temnotě a peřejích, jimiž se řeka žene, utopíte … Pro mě literární objev letošního roku.

– Lidmila Kábrtová, spisovatelka

Na Vianoce som dostala celú Neapolskú ságu a zamilovala som sa. Elena Ferrante sa stala mojou osobnou autorkou roka 2018, s nadšením som prečítala každú jej knihu. Vďaka nej som sa zbláznila do všetkého, čo je „talianske“ a dokonca som 30te narodeniny strávila v Ríme. Takže díky – Elena!

– Katarína Holetzová, spisovatelka

 Nejvíc mě nadchla knížka Tenkrát svět. Je to eticko-ekologická pohádka, jak pro děti, tak pro dospělé. Myslím si, že by se mělo dostat do rukou každého dítěte, protože v ní je všechno. Láska ke zvířatům, přírodě, naší Matce zemi… myslím, že by mohla spoustě lidem otevřít oči. Navíc má krásnou ilustraci a celý příběhem provází víly, skřítci a další nadpřirozené bytosti.

– Tess Kratochvílová, youtuberka

Dvakrát jsem nastoupil do stroje času v podobě knihy, ještě víc než Podzemní železnice mě zasáhl román Severní vody. Drsný příběh z velrybářské lodi je velmi přímočarý a jednoduchý, přitom stihne ukázat nejtemnější stránky člověka jako jedince i lidí jako druhu, který se nesmyslně dokáže cítit nadřazený jeden druhému i jiným obyvatelům planety, třeba velrybám, které s gustem krájí a rozpouští. Spisovatel Ian McGuire si nedává záležet jen na tom, jak jeho literární krajina vypadá, ale taky jak voní nebo smrdí, jaká je na dotek, jak jsou věci slizké nebo lepkavé. K výsledku mi i slovo “působivé” přijde málo.

Lukáš Růžička, nakladatelství Paseka

V prvé řadě bych se chtěla pokárat za to, že jsem toho za poslední rok nestihla přečíst tolik, kolik jsem si plánovala. Napravovat to tedy budu, jak to jen půjde! A co se týče knížky, která mě bavila? Klidně bych mohla jmenovat Veselí od Radky Třeštíkové. Četla jsem ho v období, kdy jsem byla po všech životních stránkách dobře rozpoložená, a tahle knížka mi k tomu perfektně bodla. Tak jsme spolu prožili několik chvil doma v posteli i v metru cestou na schůzky. Nahlas jsem se u ní zasmála, ale i znova zamyslela nad tím, jak některé věci v životě člověk nenaplánuje a nemá pevně ve svých rukou, i kdyby sebevíc chtěl.

– Tereza Váchalová, instagramerka

Rozhodně je to My proti vám od Fredrika Backmana, protože ten autor je nejen skvělý vypravěč, ale i člověk s citlivými tykadly, které vnímají jakýsi otisk doby a našich problémů + má obrovský nadhled. A jelikož to dokazuje soustavně, mlaskám blahem při každé jeho další knize.

– René Nekuda, spisovatel

Zaujala mě Svatá Barbora, jde o Kuřimskou kauzu v komiksu. Autoři ji obhlížejí ze všech stran a úhlů, spleť podivných vztahů a falešných identit rozkrývají v příběhu sice fiktivním, ale přesto důkladně a zodpovědně. A vizuálně úchvatně.

– Pavel Mandys, kritik a publicista

Hodinky od Ašera Zuzany Dostálové. Málokdo mě dokáže takhle vtáhnout do příběhu, přimět mě dychtivě otáčet stránky a radovat se i trpět spolu s hrdiny, které jako bych znala odjakživa.

– Pavla Horáková, spisovatelka

Právě dočítám román Pavly Horákové Teorie podivnosti. Pohltil mě nejen humorem, určitým druhem nadsázky, mystikou, ale především autorčinou schopností přimět čtenáře přemýšlet o tom, zda to, co se nám děje, skutečně nepodléhá jakési zákonitosti.

– Zuzana Dostálová, spisovatelka

Timothy Snyder: Tyranie
V dnešní turbulentní době povinná četba. A upozornění, že nejlepším nepřítelem zla je ticho a nejlepší způsob, jak proti němu bojovat je ozvat se. Dobro se totiž neděje, ale musí ho někdo (čti: Ty, my) dát do pohybu. Timothy Snyder je historik, který využívá paralely s nacistickým Německem i nástupem komunismu s aktuálními událostmi v Americe i střední Evropě. Z jeho nedávné pražské přednášky mám ještě teď zimomriavky.

Chimamanda Ngozi Adichie: We should all be feminists
Návod pro moderní holky, jak navigovat feminismem, vydalo v češtině nakladatelství Host. A pro moderní busy holky je to i skvělý TEDTalk. Ke knížce vyšel ještě druhý díl Dear Ijeawele, Or a Feminist Manifesto in Fifteen Suggestions. Když už budete v tom, hoďte si ho do košíku také. Protože je jasné, že si pro něj půjdete, tak proč platit poštovné dvakrát.

– Pavlína Louženská, marketingová manažerka

Letos mě nejvíce zaujal Fredrik Backman se svou knihou Muž jménem Ove. A to proto, že jeho hrdina je jen o tři roky starší vrstevník, ale přitom dvakrát větší mrzout než já, což mé stařecké mrzoutství příjemně relativizuje. A začínám objevovat Saru Baume.

– Michal Viewegh, spisovatel

Letos to u mě vyhrála Donna Tarttová, fenomenální americká spisovatelka, autorka pouze tří románů, ale pořádně tlustých. Já je přečetl do dvou měsíců. Jsou to: Tajná historie, Stehlík a Malý kamarád.

– Miloš Urban, spisovatel

Já jsem celý rok na Eleně Ferrante! 🙂 Tedy první díl jsem četla už loni, ale tři zbylé letos a jsem nadšená.

– Radka Třeštíková, spisovatelka

Dočetli jste až sem? Za odměnu vám ještě povíme něco o naší vánoční soutěži, která trvá až do 16. prosince. Právě jste byli zavaleni knižní inspirací a jestli stále váháte, jestli si některou z nich máte pořídit, dáme vám ještě jeden pádný důvod: pokud si vytvoříte objednávku v tomto období až do 16. prosince, zařadíte se do slosování o vskutku lákavou cenu. Každý týden totiž vybíráme jednoho výherce, který si odnese čtení na celý příští rok! No vážně. Jestli nevěříte, podívejte se sem a přečtěte si podrobnosti. Pokud se vám poštěstí, budete si moci klidně pořídit všechny nejlepší knihy z tohohle článku a vaši peněženku to ani trochu nezatíží. Nezní to lákavě? 😉