blog

Jak si sestavit maturitní četbu na míru

Pokud zrovna sedíte nad takovým maturitním seznamem s hlavou v rukách a nevíte si rady, nezoufejte. Na následujících řádcích najdete pět rad, které vás nasměrují k jednoduše sestavenému seznamu četby na míru.

Povinná četba k maturitě. Čtyři slova, která dokážou nejednomu studentu zrychlit tep a mírně orosit čelo, a přitom se jedná jen o seznam příběhů, z nichž mnohé bychom hltali ve velkém, kdyby vycházely dnes. Většina knih, které na maturitních seznamech najdete, je totiž svou tematikou nadčasová. Vypráví o nás. O lidech. O naší podstatě, našich strastech i radostech. A o snech, které jsme snili před dvěma tisíci lety a sníme je dodnes.

Pokud zrovna sedíte nad takovým seznamem s hlavou v rukách a nevíte si rady, nezoufejte. Na následujících řádcích najdete pět rad, které vás nasměrují k jednoduše sestavenému seznamu četby na míru.

Čtěte, co vás baví

I když to může znít banálně, myslete na to, že čtení vás má hlavně bavit. Věnujte chvilku času krátkým anotacím knih a zvolte z nich ty, s jejichž rytmem se nejlépe sladí tlukot vašeho srdce. Pokud jste fanouškem kriminalistiky a psychologie, může vámi mnohem víc rezonovat obávaný Zločin a trest (a dokonce vás i bavit), kdežto takový Evžen Oněgin se vás svou romantickou rozháraností vůbec nedotkne. 

Ač je to skoro k nevíře, maturitní četba nemá být sofistikovaně promyšleným mučicím nástrojem unavených studentů, ale rozšiřovačem obzorů a testovačem schopnosti porozumění. A jako taková může být i příjemným útěkem od hordy faktů, které do sebe denně cpete horem dolem se zoufalou snahou je v sobě udržet – a to klidně i izolepou. Netýrejte se tedy tématy, která vám nic moc neříkají, jen protože je knížka lákavě krátká. Což nás dostává k dalšímu bodu…

Nejkratší neznamená nejsnazší

Každý maturant to určitě dobře zná. To vábení útlé knížky, to nutkání zvolit právě ji, tu touhu po tom usnadnit si život. Krátká kniha může být pro upachtěného studenta velmi dobrým přítelem… Nebo taky ne. Některé hubeňourky nejsou tím, čím se zdají, a hodně rychle dokáží odhodit beránčí roucho a odhalit svou pravou vlčí podstatu. Někteří autoři zvládli svá kratičká díla napěchovat hordou významů a skrýt do nich i základní otázku života, vesmíru a vůbec. Knihu tedy sice přečtete na jedno posezení, ale pokud jí budete chtít správně porozumět, pravděpodobně se k ní budete muset vrátit. A to ne jednou.

Čtěte také  Jak v roce 2022 začít víc číst

Až tedy budete v pokušení zaplnit alespoň polovinu seznamu maturitní četby těmi nejkratšími knihami, mějte na paměti, že o významech Kafkova díla se dodnes vedou akademické debaty, a že ne každá kniha o rybaření je o lovu ryb.

Naslouchejte legendám

Střední školy jsou živoucím organismem, úlem bzučícím životem – a historkami, z nichž se některé předávají z generace na generaci a dohromady dávají návod, jak přežít. Naslouchejte jim. Alespoň jedna z nich bude o tom, jak několik studentů pohořelo u maturity na jedné konkrétní knize. Tu knihu si zapamatujte a pak se jí ve svém maturitním seznamu vyhněte uctivým obloukem – i když bude vypadat sebelákavěji. 

Tahle kniha se totiž pravděpodobně nachází někde na průsečíku mezi maturitní četbou a oblíbenými knihami profesora či profesorky češtiny. A i když je lákavé šplhnout si u maturity zrovna učitelsky oblíbeným příběhem, pokud nepatří i mezi vaše favority, nedělejte to. Jestli vás i přes tohle varování svrbí ruka, vzpomeňte si, jak reagujete, když s vámi začne někdo povrchně znalý rozebírat vaši nejoblíbenější knihu, milovaný seriál nebo uctívaný film – a vy zjistíte, že to celé vlastně vůbec nepochopil.

Vyhledejte moudrost zkušenějších

Bylo by krásné, kdyby se vám seznam maturitní četby povedlo zaplnit jen knihami s tematikou, pro kterou planete. Pokud se vám to podaří, tenhle bod můžete vesele přeskočit. Pokud ale patříte k těm méně šťastným a vaše záliba v létání se dá horko těžko naroubovat na Malého prince a Hlavu XXII, nastal čas, abyste vyhledali Radu Zkušených. 

Najděte si sobě blízkého Odmaturanta (už odmaturovaného jedince), sedněte si spolu nad váš seznam literatury a nechte si poradit. Ptejte se, co četl, co ho bavilo i nebavilo a proč. A dělejte si poznámky. Čím víc Odmaturantů, tím víc poznámek a čím víc poznámek, tím větší pravděpodobnost, že se trefíte do knih, které budou vašemu srdci blízké. A jako bonus navíc si zlepšíte rešeršní dovednosti.

Čtěte také  Klasika pro neklasiky I

Film? Ne! Raději knihu (a potom film)

Probrali jste své koníčky deset let dozadu, vyzpovídali jste všechny své známé, včetně tetičky ze třetího kolena, a pokusili jste se náhodně vylosovat, co budete k maturitě číst, přičemž jste s hrůzou zjistili, že jste vybrali ty největší a nejkomplikovanější bichle, takže jste tuhle možnost zavrhli a teď koukáte na poloprázdný seznam a nevíte, co dál? A podívali jste se, které knihy z doporučené četby mají filmovou adaptaci? Ne? A není to škoda?

Mít k dispozici i jiné zpracování díla je obrovskou devízou. Poskytuje možnost nahlédnout do toho, jak knihu vidí někdo jiný, jaké její části mu připadají důležité, jaké upozaďuje a jaké vyškrtl úplně. Filmová adaptace je interpretací, co vám sama spadne do klína, a kterou můžete porovnat s vlastním vnímáním.

Ale pozor! Stále to je jen interpretace a ta mívá tendence se od originálu lišit (a někdy být vlastně úplně jiným dílem). Až tedy budete v pokušení odhodit knižní předlohu do hlubin zapomnění a napěchovat svůj mozek jen znalostmi z filmu, odolejte mu. U maturity byste se totiž mohli přistihnout u toho, jak mluvíte o zápletce, která se v knize nestala, a spojujete dějové linky tří postav do jedné, protože filmoví tvůrci seškrtali obsazení na polovic.

Natálie Chalupníčková

Knihovnice, knihomolka a přispěvatelka do martinusáckého blogu, která se zaměřuje především na klasickou četbu a tipy k maturitě z literatury.

Příspěvky autora