blog

Co najdete v Půlnoční knihovně

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli mohlo být něco ve vašem životě jinak? Co by změnilo jedno jediné rozhodnutí? Zda byste se vydali stejnou cestou? Co by se stalo, kdybych nepřestala hrát na kytaru, co by se stalo, kdybych tenkrát vzala jinou práci. Co čekám, že by se stalo?

Nora má o svém životě spoustu pochybností. Cítí se zbytečná a zahrnuje se výčitkami, že některá rozhodnutí v životě neudělala jinak. A tak se stane, že v tom nejhorším okamžiku svého života se ocitne v Půlnoční knihovně. S pomocí zdejší knihovnice objevuje další možné životy, které mohla žít. Cestováním mezi svými různými verzemi se snaží najít tu, ve které bude chtít zůstat. Je mezi tím nepřeberným množstvím vůbec nějaká? Existuje svět, kde si bude připadat užitečná, úspěšná, spokojená? A co to pro ni vlastně znamená? Co to znamená pro nás?

Příběh Nory dokáže vyvolat spoustu emocí. Není to jen obyčejný román, není to příběh, který už zítra nebudete znát. Nejedná se ani o prvoplánově motivační literaturu, a přesto (nebo možná právě proto) ve vás bude o to víc rezonovat. Autor Matt Haig se sám potýkal s depresí a úzkostmi, což Noře dodává na autentičnosti a vykresluje tak důvěryhodnou postavu. Atmosféra čtenáře pohltí hned od prvních stran. S Norou máte možnost prožít pocit naprostého selhání, prázdnoty, štěstí, zoufalství, touhy i nalezení.

Velmi jemně a trefně jsou do příběhu zakomponované filozofické citáty a myšlenky. Neméně důležitá je v tomto ohledu postava knihovnice, jakési průvodkyně, která Noře pomáhá si uvědomit nepojmenované. Sama Nora filozofii studovala, proto je kniha nenásilně protkaná touto linkou a může tedy působit motivačně, respektive pomáhat k určitému uvědomění a směrovat k zamyšlení nad určitými otázkami.

Při čtení jsem měla několikrát husí kůži a nemůžu si pomoct, neustále jsem musela myslet na film Interstellar, který mi svou atmosférou Půlnoční knihovna připomínala. Poslouchat tak ke čtení soundtrack tohoto filmu se jeví jako dobrá volba. Určitá nadpřirozenost a magické prvky jsou však v příběhu spíše velmi vkusným doplňkem, který vás nebude vyrušovat a vlastně působí zcela přirozeně.

Čtěte také  Přečetli jsme Terapii od B.A. Paris

Kniha je dělená do poměrně krátkých kapitol a psaná srozumitelným, čtivým jazykem. Dobře se tak bude číst i čtenářům, kteří nechtějí u čtení trávit najednou mnoho času. A pak tedy i čtenářům se zvláštní poruchou dočítat celé kapitoly (nebojte, je nás víc). Bohužel ale musím zmínit i ten fakt, že pouze u jedné kapitoly zřejmě nezůstanete.

Ať už se nacházíte v jakémkoliv rozpoložení, myslím, že v Půlnoční knihovně si najde každý to, co zrovna potřebuje. Může to být ujištění, motivace, ujasnění, uvědomění. Nebo zkrátka jen hezký příběh, který pohladí na duši a možná trochu donutí se zamyslet. Pokud tedy hledáte nenáročné čtení na několik málo večerů, které má zároveň co předat, tak rozhodně neváhejte.

Nikola Košnářová

Knihomolka milující kafe, jejímž guilty pleasure je Lenka Lanczová. Externí recenzentka knižních novinek na martinusáckém blogu.

Příspěvky autora