Nůž: Co Salmana nezabije, to ho posílí. Nebo?
Salman Rushdie je výjimečný spisovatel, výjimečná osobnost a taky člověk, který v roce 2022 přežil brutální útok nožem, ke kterému se vrací ve své nejnovější knize Nůž. Stojí kniha za přečtení, nebo je zbytečně morbidní?
Rovnou prozradím, že za přečtení stojí na 100 %. Salman Rushdie se sice nezdráhá popsat útok a jeho následky poměrně detailně a svoje intimní soukromí přestává střežit tak pečlivě, kniha Nůž je ale něčím větším. Něčím, co ukazuje křehkost svobody slova a odvahu těch, kteří ji obhajují, a také knihou, která odhaluje autorovy chyby a následnou sebereflexi. Což z něj může pro čtenáře a čtenářky dělat horšího člověka, nebo ho naopak polidštit.
Rushdie píše s nadhledem i syrovou otevřeností. Jak jsem naznačila, podrobně popisuje samotný útok i jeho následky, včetně detailů, které nejsou pro slabší povahy – přirovnání jeho zraněného oka k vejci naměkko zůstává z mysli už asi nedostanu. Popis dnů strávených v nemocnici je bolestně realistický, včetně momentů, kdy se jeho tělo snažilo znovu fungovat (což ho jako sedmdesátníka stálo spoustu sil), zatímco mysl balancovala mezi nočními můrami a sny. A přemítala nad lidmi, které miluje. Lidmi, které ztratil. I člověkem, který se ho pokusil připravit o život.
Navzdory tomu všemu zůstává autor věrný sám sobě. Jeho styl je stejně silný a rozpoznatelný jako dříve, jeho odvaha zůstává neotřesená. Kniha je zároveň meditací o svobodě slova i introspektivní zpovědí o vlastním životě a věcech, které si po přežití uvědomil. Tam, kde si v autor vždycky chránil své soukromí, se čtenářstvu otvírá. Dozvíte se, jak se poznal se svou ženou (polidšťuje ho v mých očích i to, že při té příležitosti omylem prošel skleněnými dveřmi a celkově bych si přečetla knihu celou jen o jejich lovestory), jaký má vztah se svými syny a taky veškeré pocity, které provázely fatvu, která na něj byla před dlouhými desetiletími uvržena. Na druhou stranu ale samozřejmě zabíhá do filozofování a narážky na díla, o kterých běžní smrtelníci nikdy neslyšeli. Já to beru jako obohacení, ale vím, že to přístupnosti někdy brání.
Memoár Nůž je intenzivní, bolestná a nezapomenutelná zpověď jednoho z nejvíce pronásledovaných spisovatelů na světě. Rushdie se v ní ukazuje jako člověk, který nejen přežil, ale také zvítězil – svým hlasem, svým příběhem a svou nezdolnou vůli. I tak ale ukazuje veškeré nástrahy a potíže, které se s tím, co mu osud (a útočník) připravil, pojí a autor se s nimi musí poprat. Co Salmana nezabije, to ho posílí? Možná. Musel udělat ohromný kus práce, fyzické i mentální, naučit se spoustu věcí znovu a žít ve světě, který vidí jen jedním okem. Nejen za to mu patří nesmírný obdiv. Já si ale nemůžu pomoct a přikláním se k Iryně Zahladko, která v knize Jak se líčit v nemoci píše: „To, co nás nezabije, nás neudělá silnějšími. To, co nás nezabije, nás traumatizuje.“
