Jane Austenová na 5 způsobů
Dovolíme si tvrdit, že na světě existuje jen málo lidí, kteří nikdy neslyšeli jméno Jane Austen. Knihy téhle autorky zdobí čtenářské deníky už po několik století a nevypadá to, že by popularita jejího díla měla jen tak vymizet. Čím to je, že nás Rozum a cit ještě nepřestal bavit? Jak to, že se nám Pýcha a předsudek už nelezou krkem? Je to romantickým kouzlem doby, kterou jejich čtení oživuje, nebo to je způsobem, jakým jsou napsané?
Otevřít poprvé knihu od Jane Austenové je jako vstoupit do vzdáleného a fascinujícího světa. Z jejích stránek na vás bude dýchat klid, důstojnost a zvláštní jistota už pozapomenutého řádu bývalého světa. Budete chtít žít v té krásné době nadýchaných krinolín, dvorných mužů a jemných dam. Budete se chtít procházet anglickým venkovem, svézt se kočárem po jeho prašných cestách a zúčastnit se alespoň jedné společenské události, kde protančíte střevíce a budete svědky donebevolajícího skandálu.
Otevřít podruhé knihu od Jane Austenové je jako vstoupit do dobře známého světa, který vás napoprvé tak okouzlil, a nepoznávat ho. Budete se procházet tím samým venkovem, večeřet s těmi samými lidmi, jezdit tím samým kočárem, ale něco bude jinak. Všimnete si, že se dámám v šatech stažených korzety špatně dýchá, že za zdánlivě milými slovy se skrývá faleš, že z prašných cest se za deště stává bahnitá strouha a že za tím strašným skandálem se pravděpodobně ukrývá něčí touha po lásce.
Otevřít potřetí knihu od Jane Austenové je jako vstoupit někam, kde už jste dvakrát byli, ale mezitím někdo přestavěl nábytek. Čtení jedné z nejznámějších prozaiček světa totiž nikdy nebude stejné. Její díla jsou plná skrytých významů a vrstev a vy je můžete číst na několik způsobů, stačí si vybrat, na jakou Jane Austenovou zrovna máte náladu.
Jane Austenová na romantično
Mezi základní způsoby četby autorky rodinného románu je podlehnutí romantickému kouzlu jejího díla. Tento druh patří k těm nejjednodušším, stačí otevřít třeba Pýchu a předsudek a nechat se unášet příběhem sester Bennetových, dvorného pana Darcyho a zamilovaného pana Bingleyho. Po několika prvních stranách se zaručeně dostaví pocit vytržení z přítomnosti a vaše mysl vpluje do sladkobolného světa lásky, nešťastných neporozumění a zaručených šťastných konců.
Jane Austenová po feministicku
Poněkud složitější formu čtení naší prozaičky prožijeme, pokud se v jejím díle rozhodneme hledat ukryté názory na postavení žen ve společnosti. Jane Austenová dává nenápadně za uši patriarchátu ve všech svých knihách, výrazně si ale její břitký humor v kombinaci s chytrou ukázkou toho, že žena není jen zevnějšek, krajky a vějíře, užije čtenář v Northangerském opatství Mladičká Catherine si na jeho stránkách užívá čtení gotických hororových románů, drze hraje kriket a zamiluje se úplně jinak, než se od ní očekává.
Jane Austenová à la historička
Hodnota díla Jane Austenové ale neleží pouze v romantických představách nebo v satirickém pohledu na patriarchát. I když její knihy čteme dodnes, nesmíme zapomínat, že její postavy pro ni byly současníky. Skrze její ostrovtip se nám tedy otevírá jedinečný pohled ženy na její vlastní dobu. Se všemi jejími krásami i ošklivostmi, kouzly i rozčarováními. Jane Austenová je tedy romantičkou, satiričkou a sama sobě možná nečekanou historičkou.
Jane Austenová con psychologie
Aby těch rolí, které autorka Rozumu a citu zvládla obsáhnout, nebylo málo, musíme připomenout, jak vnímavou pozorovatelkou lidské povahy byla. Až vás omrzí magično přelomu osmnáctého a devatenáctého století a až se pobavíte nad satirickou pronikavostí jejích děl, zaměřte se na psychologii postav a zase najednou budete číst jiné knihy. Doporučujeme začít jejím prvním publikovaným románem a spolu s Elinor a Marianou se zamyslet nad tím, jak různé přístupy k lásce pozměňují lásku samotnou. Vítězí rozum nebo cit? Nebo to ve skutečnosti není jednoznačné buď, anebo?
Jane Austenová jako Sous-Vide společenských poměrů
Spojíte-li dohromady všechny čtyři předchozí způsoby čtení, najdete způsob pátý, mnohem komplexnější než každý z jeho předchůdců a takový, který vyžaduje čtenářovu pozornost vybroušenou přinejmenším na úroveň samotné Jane Austenové, když své romány psala. Všechna její díla jsou totiž ve skutečnosti hluboce promyšlené romány se zdánlivě jednoduchou skladbou zasazenou do hlubokého celospolečenského kontextu a kromě romantických představ obsahují obrovský přesah do společenských témat austenovské doby. Všimnout si toho můžete, třeba až se pustíte do čtení Emmy, jejíž myšlenky autorka použila jako klepnutí přes prsty povrchnosti vyšší anglické společenské třídy.
