Divine Rivals: Když rivalita zažehne jiskru, která vzplane v něco víc

Asi znáte tu tíhu a zodpovědnost volby, když si vybíráte nový titul ke čtení. Někdy si ale knížka vybere vás. Zašeptá vám do ouška nestoudně sladkým hláskem: „Vem si mě. Kup si mě. Přečti mě.“ Přesně takhle ke mně promluvila knížka Divine Rivals od Rebeccy Ross – a za vinu to dávám obálce. Obálce s nádhernou ilustrací, příslibem kouzel a tajemství; dvě hlavní postavy, které jsem ihned zatoužila poznat. A i když knížky naslepo většinou nekupuji, tady to bylo bingo, zlatý jackpot, výhra v Milionáři.

Americká autorka Rebecca Ross pro mě byla novým objevem. Divine Rivals ale zdaleka není její prvotina, v žánru young-adult fantasy vydala již například duologie Elements of Cadence nebo The Queen’s Rising. Sama Rebecca je snílkovská duše, která žije v Apalačských horách v Atlantě, Georgii, kde na zahradě píše knížky a chová kuřata. Učiněná víla z hor.

Její novinka Divine Rivals vypráví příběh o Iris a Romanovi, dvou mladých talentovaných novinářích, kteří se spolu přou o místo hlavního sloupkaře novin Oath Gazette. Rivalita mezi nimi tvoří elektrické jiskřivé napětí – soutěživost, očekávání, obdiv. Skrytý obdiv. Jeden druhému by totiž nikdy nepřiznali, jak jsou očarováni prózou svého rivala. Jakou magii vidí ve slovech a obrazech svého „protivníka“.

Tahle metaforická magie se ale změní v magii opravdovou a vytvoří mezi Iris a Romanem záhadné pouto, které jim dovolí posílat si dopisy na dálku. Kamkoli. Bez adresy, bez poštovních zámek, bez prodlevy. Doslova stačí jen psaní prostrčit pod prahem dveří. Roman ihned rozpozná, od koho dopisy přicházejí. Iris však dopisy posílá naslepo – bezejmennému adresátovi, anonymnímu příteli.

Divine Rivals má nádhernou sytou atmosféru, která voní po černém čaji, starém antikvariátu a mokrém inkoustu na zažloutlém papíře. Na pozadí příběhu se odehrává válka (inspirovaná První světovou) mezi dvěma mýtickými bohy, kterou se Iris vydá jakožto novinářka reportovat přímo z fronty. Co mě ale na příběhu hodně bavilo, je způsob, jakým Divine Rivals válku zobrazují. Z pohledu jednotlivce. Z pohledu novináře, jehož účelem je nestranně pozorovat. Zaznamenat pravdu. Zaznamenat detail konkrétních lidských osudů, jejich strach i naději, jejich vynucenou schopnost žít v přítomnosti a radovat se z maličkostí. A ačkoli válečnou tématiku v knihách běžně nevyhledávám, tohle mi hodně sedlo. Ty emoce jsem si uvnitř prožila, jako by byly moje vlastní.

Až tak, že mě tahle knížka rozbrečela. Několikrát. A to je pro mě snad ten největší kompliment, který téhle knize můžu dát. Že se dokázala tak silně dotknout mého nitra a zarezonovat v něm. Láska, která vykvete mezi Iris a Romanem, mi přišla natolik přirozeně nevinná a intimní, jako bych se znova poprvé zamilovala i já. Takhle knížka totiž dokonale zachycuje moment, když se ve dvě ráno podělíte s někým o nejstřeženější tajemství, o kousek své zranitelnosti, a se zatajeným dechem čekáte, jaká přijde odpověď. Silně ji doporučuji všem, kdo milují fantasy i romantiku, hřejivá kouzla, historické prostředí a charakteristický zvuk klapkání psacího stroje. A moc se těším na druhý díl, který by příběh měl finálně uzavřít (očekávané vydání v roce 2024).