blog

Problém tří těles: Hard science fiction i odlehčená netflixová adaptace

Čím začít: seriálem, nebo knihou? Tento článek vás provede oběma verzemi a pomůže vám s rozhodováním.

První díl trilogie Vzpomínka na Zemi čínského autora Liou Cch‘-sina, Problém tří těles, vyšel v překladu Aleše Drobka v nakladatelství Host v roce 2017, mezitím si ale stihl obmotat okolo prstu celý svět. Tento rok na Netflixu vyšel stejnojmenný seriál, jako adaptace tohoto – místy těžce stravitelného – románu. Čím tedy začít: seriálem, nebo knihou? Tento článek vás provede oběma verzemi a pomůže vám s rozhodováním.

Za Problém tří těles dostal spisovatel Liou Cch‘-sin literární cenu Hugo (udělována nejlepším dílům sci-fi a fantasy) a není se čemu divit. Čínská sci-fi literatura je velmi specifická, jelikož byla do druhé poloviny sedmdesátých let zakázaná a knihy tohoto žánru byly importovány jako překlady západních děl. Cch‘-in nevystudoval literaturu, ani žádný humanitní obor, nýbrž se naopak věnoval technickému odvětví: a to je v této trilogii (potažmo i jeho ostatních knihách) velmi zřetelné.

Problém tří těles má několik částí a dimenzí, v každé se odehrává v podstatě jiný příběh, ale nakonec se všechny proplétají. Na začátku se čtenář ocitá v prostředí Číny během velmi bouřlivého období historie. Hlavní hrdinka sleduje, jak členky Rudé gardy zabíjí jejího otce – vědce – úvod do trilogie se tedy odehrává během Kulturní revoluce. Může se může zdát zdlouhavý, místy snad také kontextuálně nejasný, postupným čtením ale člověk pochopí souvislosti s dalším dějem.

Lidstvo a jeho hranice

Příběh se vine minulostí, popisuje vzpomínky, ale pomalu se rozvětvuje do dalších částí – reality současného fyzika zabývajícího se výzkumem nanovláken, prozkoumává svět tajemné počítačové hry, snaží se přijít na kloub tajné organizaci Hranice poznání a v neposlední řadě se vydává do neprozkoumaných vod a staví čtenáře před definitivní otázky (téměř z dvojí perspektivy): Co kdyby existoval mimozemský život? Co kdyby se ho lidstvu podařilo kontaktovat?

Čtěte také  5 knižních novinek, které byste neměli minout

Celá série Vzpomínka na Zemi se řadí mezi takzvanou hard science fiction a opírá se o úlohu řešící vztahy tří těles, které se vzájemně ovlivňují gravitací. Kniha je naplněná vědou, detailními popisy problémů, teorií a technologií, a tak to může být poněkud intenzivní zážitek, pro nezanedbatelný počet čtenářů až skoro neproniknutelný. Autor komentuje: „Chtěl jsem jen dát vědět, že v Číně už existuje sci-fi. Nečekaný úspěch podporuje můj názor, že tenhle žánr je nejuniverzálnějším vypravěčem příběhů, jimž porozumějí všechny kultury. Sci-fi romány se zabývají problémy a krizemi, kterým čelí celé lidstvo. To je jeden z jejich pokladů – že lidský druh je tu nakonec vnímán jako jediná entita“.

Popkulturní adaptace

Netflix na konci března uvedl adaptaci prvního dílu trilogie, kterou najdete pod názvem první knihy. V dnes již klasickém formátů osmidílného seriálu přetvořili tvůrci Her o trůny komplexní dílo do stravitelnější popkulturní verze.

První epizody diváka teleportují do Číny šedesátých let: seriál se drží historie – v prvním dílu vykresluje hrůzy Kulturní revoluce, a tak i vytváří půdu pro kontext celého následujícího dění. Knihu jako takovou zpracovává volněji, došlo také k mírným změnám v obsazení rolí (což je kontroverzním tématem například v Číně). Jednotlivé díly se také občas zastaví na detailech, které v knize nebyly akcentovány, a naopak. Zpracování pro Netflix se ale drží jednoho z hlavních rysů předlohy: jisté formy abstraktnosti, která vychází z technického a relativně složitého námětu celé trilogie.

Těžké srovnávání – kniha versus seriál

Kniha – ani první, ani žádný z dalších dílů – nepopisuje úplně všechny události či myšlenky stoprocentně do detailu; nechává tak čtenáře (a tvůrci seriálu pak diváka), aby přemýšleli sami za sebe. Mírnými změnami ale seriál dělá děj knihy stravitelnějším a názornějším: mnoho spletitých pasáží o fyzice a jejích principech je do značné míry vypilováno tak, aby diváky nenudilo, řada kapitol byla úplně přeskočena, aby zpracování zůstalo do jisté míry stručné.

Čtěte také  Čtení, které vás navnadí na léto ☀️

Faktograficky je ovšem netflixová verze trochu chudší – to ale ovšem ale u adaptace souhrnné a hard science fiction předlohy můžeme očekávat. Naopak velmi hezky rozebírá hlavní témata: lidstvo, jeho hranice a stejně tak hranice poznání a vědy; a ty nejdůležitější záchytné body a momenty děje najdeme samozřejmě i v této verzi. Povedené je také zpracování existence mimozemské civilizace, která se nad celým příběhem vznáší jako Damoklův meč. Kniha tuto formu života vykresluje velmi lidsky, a seriál naštěstí nesklouzává k fantastickým obrazům, které jsou vlastní blockbusterům.

A čím začít? Odvěká otázka knižních adaptací

Spousta čtenářů ve většině případů preferuje postupovat od knižní předlohy ke shlédnutí její adaptace: ať už z důvodu úplného pochopení děje, nebo přání, mít možnost si vše představit bez zásahu třetí osoby, která příběh vykreslený na stránkách knihy vidí třeba trochu jinak.

Tento postup se samozřejmě nabízí i v tomto případě – pokud si nejdříve přečtete knihu, pochopíte všechny detaily, dějové linky a získáte tak přehled o celkovém kontextu příběhu: předvyplníte si tak mezery, které seriál v některých místech vytváří. Jelikož se ale jedná o složité a místy „nahuštěné“ dílo, není od věci shlédnout seriál jako první.

Před samotným čtením už si tak budete moci představit prostředí – ať už Kulturní revoluce, nebo dalšího děje (počítačové hry, se kterou vědci a hrdinové seriálu interagují v rámci virtuální reality; světa, ve kterém se postavy pohybují apod.). Z tohoto ohledu je samozřejmě výhodné, že seriál v místech nezachází do technických podrobností, ale drží se hlavních a nejdůležitějších dějových záchytných bodů.

Tvůrci seriálu si ale dali pozor na to, aby zážitek ze shlédnutí jejich zpracování měli všichni – ti, co o ději knihy (potažmo celé trilogie) nic neví a předlohu nečetli, ale i ti, kterým je svět Liou Cch‘-sina důvěrně známý.

Čtěte také  Cozy fantasy tipy na čtení

Na své si přijdou zkušení čtenáři sci-fi, ale také nováčci

Pokud pro vás svět sci-fi není nic nového a máte zkušenost s komplexnějšími (a odbornějšími) dějovými linkami, určitě bych doporučila sáhnout nejdříve po knihách a následně si pro doplnění představivosti pustit seriál. V případě, že je pro vás ale sci-fi terra incognita, pusťte si bez váhání netflixovou verzi – je možné, že by vás počáteční těžkopádnost knih mohla odradit a zastrašit – ať už od této trilogie, nebo od celého žánru sci-fi. Přeci jen se jedná o dílo, do kterého není jednoduché ponořit se po pouhých pár stránkách.

Problém tří těles, potažmo celá trilogie Vzpomínka na Zemi, je geniální důkaz o Cch‘-sinově bezmezné fantazii a literární zdatnosti: skvěle propojuje filozofii, morálku, hard sci-fi a literaturu. Mně si získala hned během prvního čtení před šesti lety, a na popud vydání seriálu jsem po nich sáhla znovu. Ať už se tedy rozhodnete tento svět objevit nejdříve v knižní podobě, nebo se spíše uchýlíte k vizuálnímu zpracování, máte se na co těšit.

Karolína Richterová

Karolína přispívá články na martinusácký blog, sdílí knížky na svůj instagram a doporučuje je všem okolo sebe. A to protože úplně nejraději čte, nebo píše: to nejlépe někde venku, vyhřívajíc se na sluníčku. V mezičase ale také ráda plete, běhá, nebo hraje tenis. Nedá dopustit na Lásku za časů cholery, knihy Annie Ernaux a zhruba stovky dalších oblíbenců.

Příspěvky autora