blog

Trápení všeho druhu: Příběhy všedního života, ve kterých pravděpodobně poznáme sami sebe i své blízké

Trápení všeho druhu má někdy každý z nás a Mariana Leky o nich umí díky svému pozorovatelskému umu psát poutavě a s humorem. Ať už vás trápí různé úzkosti, nemoci, nespavost či puberta, je dost možné, že se ve sloupcích psaných pro německý časopis Psychologie Heute poznáte a třeba se zasmějete i sami sobě.

Mariana Leky je úspěšná německá spisovatelka, psaní se věnuje přes 20 let a je autorkou řady knih, které byly přeloženy do více než 20 jazyků. U nás jí před dvěma lety vyšel román Co je odtud vidět. V ní vypráví Louisa o životě jejich rodiny, u které často nachází útočiště bizarní sousedé trpící různými neurózami a vrtochy. Pojítkem všech je láska a odvaha překonávat překážky vyvstávající z předsudků i vlastních bariér. Kniha je prostoupena laskavým humorem, který vychází ze všedních událostí běžného života.

O dva roky později byla do češtiny přeložena její nejnovější kniha Trápení všeho druhu. Jedná se o sbírku sloupků, které Leky v průběhu tří let psala pro německý časopis Psychologie Heute (Psychologie dnes) mám stejný pocit. Téma tohoto periodika je navíc velmi příhodné – autorka pochází z rodiny psychologů, což se v jejích textech často odráží.

Každý sloupek se věnuje jednomu tématu a objevují se v nich různé druhy trápení, které mohou potkat každého z nás. Leky tato trápení ilustruje na svých blízkých, objevují se zde členové rodiny, přátelé a sousedé, ale narazíme i na ezo terapeuta. A v každém z nich můžeme najít kus sami sebe nebo někoho z našich blízkých. Autorka má skvělý pozorovatelský um, dokáže perfektně nastínit, co se komu honí v hlavě i rozebrat psychologii mezilidských vztahů. A to vše nám předává při vyprávění o všedních událostech, které potkávají ji a její blízké.

Na všedních událostech každodenního života jsou promítnuta běžná trápení jako jsou různé úzkosti, nespavost, nemoci, zamilovanost, třes rukou, strach ze stáří nebo ze stěhování. I když to nejsou vždy lehká témata, nejedná se o žádné vážné psychické problémy. Jde prostě o trápení všeho druhu a situace jsou podané s lehkostí a nadhledem, mnohdy vtipně. Sloupky jsou navíc doplněny jednoduchými ilustracemi Evy Bartošové, které každý text perfektně podtrhnou.

Čtěte také  Nesčetně hvězd: Poetické čtení, které si nejlépe vychutnáte u dobrého čaje

Některé sloupky na mě působily nereálně až absurdně, skoro jako nějaký sitcom z Netflixu. Sousedé  se potkávají na chodbě nebo v kotelně, doporučují si na nespavost knihy o živorodkách, chodí spolu na procházky – to nezní zábavně, ale Leky nás umí díky trefným přirovnáním vtáhnout do situace a rozesmát. Z knihy mi jasně vychází, že sdílení nějakého trápení je poloviční trápení. Víme, že na to nejsme sami a pravda vyřčená nahlas někdy nezní tak hrozně jako zněla v hlavě. A možná se v knize sami najdete a pomůže vám to pochopit nějakou vaši „neřešitelnou“ situaci, vyrovnat se s ní nebo alespoň získat nadhled. A možná také vůbec ne, ne vše lze vyřešit.

V podobném duchu jako Trápení všeho druhu se nese i kniha Kde zrovna jsem italské autorky Jhumpy Lahiri. V té sice humor nenajdete, ale formou krátkých zápisků můžete sledovat život jedné osamělé ženy, která sleduje okolí a umí se zaměřit na detaily, její náhled na svět a pocity.

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora