blog

Eva: Každá žena chce mít děti. Nebo ne?

Verena Kessler ve svém románu Eva zkoumá téma mateřství z různých úhlů. Podmanivým stylem vypráví příběhy čtyř velmi odlišných žen. Ale ta hlavní otázka zní: Je rození dětí vhodné pro životní prostředí?

Německá autorka Verena Kessler ve svém druhém románu Eva zkoumá téma mateřství. Možná máte knihy o mateřství načtené, nebo se jim naopak vyhýbáte, protože vám přijdou svým sdělením podobné. Eva se tomuto žánru ale absolutně vymyká díky svému environmentálnímu rozměru.

Příběhy čtyř velmi odlišných žen hledajících odpověď na otázku, zda mít nebo nemít v dnešní době děti, jsou vzájemně propojené. Díky hlavním protagonistkám nabízí pohled na mateřství z několika úhlů a mateřství rozhodně neglorifikuje. Kniha vlastně není pouze o mateřství, ale i nemateřství a s nimi spojeným smutkem, nesplněným očekáváním, pocitem selhání a pochybami.

Sina by si děti přála, ale i přes několikaletou snahu se jí nedaří otěhotnět. Její sestra Mona má děti tři, nemůže se ale ubránit myšlence, jak by její život vypadal, kdyby si je nepořídila. Eva děti nemá a ani je neplánuje. Podle ní bychom měli rození dalších dětí zamezit, abychom zachránili planetu. Jako poslední vstupuje na scénu Mony nová sousedka, jejíž příběh pohled na mateřství opravdu mění.

Sina: „Jinými slovy tvrdíte: Raději umožnit příjemný život bez omezování těm, kdo už tu jsou?“

Eva: „Tvrdím, že nemít děti ušetří utrpení. Všichni přece musí jasně vidět, že každé dítě, které se teď narodí, naplno pocítí dopady klimatické krize. S velkou pravděpodobností se bude válčit o zdroje, což postihne celou planetu. To nejlepší, co můžou rodiče pro svoje děti udělat, je vůbec je na takový svět nepřivádět.“

Ačkoliv se kniha zabývá těžkými tématy, je čtivá a pravděpodobně ji zvládnete přečíst během jednoho dne, protože se nebudete moci odtrhnout. S každou ženou se setkáme jen na pár desítkách stránek, ale Kessler i na takto krátkém formátu dokázala povědět vše potřebné. Na postavy se zvládnete nejen emočně napojit, ale i porozumět jejich úhlu pohledu. A to i přesto, že třeba máte na mateřství úplně odlišný názor. Kessler také dokázala příběh utnout ve chvíli, kdy mi už přišlo, že trochu sklouzává do červené knihovny.

Čtěte také  Chybějící světlo: Dokáže přátelství překonat neodpustitelnou zradu?

Nejen příběh klimatické aktivistky Evy, ale i zbývající tři příběhy jsou pak protnuty jejím naléhavým hlasem apelujícím na společnost, která zavírá tváří v tvář klimatické krizi oči a vzdává se odpovědnosti. Eva přemýšlí, jak je možné, že i s tolika důkazy zůstává svět nečinný a ostatní hrdinky přemýšlí nad tím, jak Evin článek přijmout. Odsoudit ho jako nesmysl? Ví vůbec, o čem mluví? Zbláznila se? Nebo na tom přece jen něco bude?

Mnohovrstevnatý román tak citlivě a bez odsuzování otevírá i stinné stránky mateřství. Nebojí se také otevřít diskuzi o vlivu mateřství na životní prostředí a naopak o tom, jak klimatická krize může ovlivnit touhu po dětech. Ptá se také, proč společnost vylučuje lidi, kteří se nebojí mít odlišný názor. Kniha je protnuta autentickými dialogy, Kessler nehraje na city a s mnoha myšlenkami se můžete ztotožnit.

Pokud hledáte další tipy na knihy o mateřství, zkuste Těla Kláry Vlasákové. Autorka se v románu zabývá křehkým vztahem mezi matkou a dcerou, která se připravuje na vlastní mateřskou roli. Ačkoliv je mateřství hlavním tématem knihy, prolínají se jí myšlenky o neviditelnosti stárnoucího ženského těla ve společnosti. Druhým tipem na čtení je Mateřství Sheily Heti. Ta se v autobiografické knize snaží přijít na to, zda vůbec chce, nebo nechce matkou být a kdy by se jí měla stát. Také přemýšlí nad tím, zda by zůstala nadále svobodnou ženou, pokud by se matkou stala. Na obě knihy najdete recenze na našem blogu.

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora