Pirkko Saisio: Autofikční trilogie i monumentální román odehrávající se napříč evropskými dějinami
Finská spisovatelka Pirkko Saisio u nás možná není tak známá, ve Finsku a postupně i po celém světě však ano, a to díky její autofikční helsinské trilogii i monumentálnímu románu sledujícímu cestu jednoho zlatého šperku napříč evropskými dějinami.
Finské spisovatelce Pirkko Saisio u nás vyšly v českém překladu tři knihy celkem dost rychle za sebou. Ptáte se, jak je to možné, když je u nás v podstatě neznámá autorka? Ve svém rodném Finsku je totiž Saisio hvězda a pomalu si podmaňuje svými knihami i zbytek světa. A navíc to není jen tak ledajaká spisovatelka, je to také talentovaná herečka a režisérka. Její literární tvorba je mimochodem velmi rozsáhlá, psala pod pseudonymy Jukka Larsson a Eva Wein a je také autorkou filmových scénářů a divadelních her nebo libret.

Jako první kniha Pirkko Saisio u nás vyšel první díl helsinské trilogie, letos pak ve společném vydání vyšly i zbývající dva díly. Helsinská trilogie svůj název získala až v posledních letech poté, co se knihy začaly překládat do zahraničí. Saisio je však napsala již před více než dvaceti lety a při jejich psaní se inspirovala svým životem, označují se tak za autofikční až autobiografické. Jako protiklad k těmto starším knihám u nás vyšel i jeden z jejích nejnovějších románů Trýzeň.
Pojďme si o knihách říci více, třeba vás nalákám na jejich přečtení. Podle mě byste si tuto svéráznou spisovatelku rozhodně neměli nechat ujít. Nalákat vás může také to, že bývá přirovnávána k dánské spisovatelce Tove Ditlevsen nebo norskému spisovateli Karlu Ove Knausgårdovi.
Nejmenší společný násobek
První díl helsinské trilogie Nejmenší společný násobek je román odehrávající se ve čtyřech dnech, a přitom během několika desetiletí. Hlavní hrdinka se po smrti otce vrací ve vzpomínkách do dětství, které prožila v padesátých letech. Objevuje se v nich otec ještě plný komunistických ideálů, bezstarostná matka i spousta rodinných příslušníků, ze kterých vám půjde hlava kolem.
Saisio zde nezapře svůj nedostižný pozorovací talent, stejně tak jako zkušenosti s psaním divadelních her. Helsinská trilogie je psána nevšedním způsobem, hlavní hrdinka v osmi letech pochopila, že na sebe může hledět jako na ni, na jinou osobu, která vše neúnavně zkoumá. To jí propůjčilo určitý nadhled nad životem, neděje se to přece jí samotné, to ONA to prožívá. Stejně tak forma textu je nevšední, věty jsou rozděleny uprostřed a pokračují až na jiném řádku, v novém odstavci.
Protisvětlo / Červená kniha loučení
Pokračování helsinské trilogie Protisvětlo nás zavede do léta, kdy se hlavní hrdinka odhodlá vzbouřit svazující výchově své levicové rodiny a strávit letní brigádu ve švýcarském sirotčinci. Uprostřed překrásné švýcarské přírody a lidí, kterým ne tak úplně rozumí, se ve svých vzpomínkách vrací k rokům stráveným ve škole, k prvním láskám i křivdám způsobeným střetem se světem dospělých.
V závěrečném díle helsinské trilogie s názvem Červená kniha loučení nás Saisio vezme do období vysokoškolských studií, kdy se hlavní hrdinka stěhuje od rodičů ke své první přítelkyni a z ostýchavého děvčete se stává sebevědomá a ambiciózní umělkyně. Tou se stává díky zapojení se do divadelního spolku a dokonce i do jeho vedení i přes to, že se neostýchá zapojit do revolučních politických aktivit. Tento díl je opravdu turbulentní, hlavní hrdinka si tu během několika stran stihne projít několika důležitými životními událostmi.
Především tu Saisio také otevírá queer problematiku, sama autorka je finskou queer ikonou a hlavní hrdinka tu navštěvuje zakázané undergroundové queer bary, skrývá vztah se svou spolužačkou a stává se stejně jako Saisio členkou finského hnutí za práva homosexuálů.

Trýzeň
Monumentální román Trýzeň bývá představován jako originální kronika Evropy od renesance až do dvacátého století. Sama autorka však na letošním Světu knihy mimo jiné prozradila, že knihu původně neplánovala tak rozsáhlou. Byla však pandemie a ona byla se svou partnerkou na ostrově Madeira uprostřed Atlantického oceánu a do psaní se tak mohla ponořit, aniž by ji někdo po celý rok rušil. Navíc chtěla napsat jen o některých postavách, ale nakonec do příběhu vstupovaly další osoby, které měly také co říct.
A o čem vlastně Trýzeň je? O vášni a touze po bohatství a o tom, že touha po zlatě je nanasytitelná v jakémkoliv století. Hlavním hrdinou celé knihy a spojnicí rozmanitých osudů napříč Evropou různých epoch je zlatý šperk plný drahých kamenů. Příběh začíná ve Florencii, kde zlatý šperk představuje formou přívěsku strom poznání dobra a zla, který od svého manžela dostala kněžna Vasariová. Odtud se přesouváme do Benátek, Vídně, Krakova a přes carské Rusko a severní Evropu až na Solovecké ostrovy za sovětské éry.
Šperk v průběhu knihy sice mění svou formu, lidská povaha však nikoliv. V každém období se tak setkáme s někým, kdo nám připomíná někoho z minulosti. V Trýzni objevujeme komplexnost lidských povah i to, co přináší problémy nám samotným i naší společnosti, ale také to, co nás pohání vpřed.



