blog

Síla větru 17: I po nejprudším větru může přijít klid

Tildu z 22 bazénů uklidňovala rutina a plavání, jak se ale se životem poprala její mladší sestra Ida, která zůstala po odchodu Tildy do Berlína sama s matkou alkoholičkou?

Německá spisovatelka Caroline Wahl k nám loni vtrhla se svým debutovým románem 22 bazénů o bezpodmínečné sesterské lásce, který nás vzal za srdce. Získala za něj ve svém rodišti několik ocenění a stal se tam také na několik týdnů bestsellerem a přečíst si o něm můžete i na našem blogu. Letos u nás vyšlo jeho volné pokračování Síla větru 17.

Malé německé městečko a dvě sestry, které si jsou vším. Volný čas tráví na koupališti, aby si zaplavaly (Tilda svých obvyklých 22 bazénů) a oddálily tak odchod domů, kde na ně čeká matka alkoholička. Zatímco první knihu 22 bazénů vypráví Tilda, starší ze sester, toho času studentka vysoké školy, která dostane vysněnou nabídku na doktorské studium matematiky v Berlíně, román Síla větru 17 je vyprávěn tou mladší z nich, Idou, která po odchodu Tildy zůstala s matkou sama. Volné pokračování se odehrává o několik let později, a to v době, kdy už je Ida také vysokoškolskou studentkou.

S Idou se setkáváme ve chvíli, kdy opouští byt jen s jedním kufrem a plánem, že se do bytu už nikdy nevrátí. Vydává se vlakem do Hamburku za Tildou a její rodinou, kteří o ni mají strach. Vůbec se jí tam ale nechce, a to tak moc, že nakonec dojede až na Rujánu. Bez plánu, bez peněz, bez pořádného oblečení, a s mobilem v režimu letadlo, aby se jí nikdo nedovolal.

Idu svírá vnitřní neklid, bouře, smutek a traumata z dospívání s alkoholičkou. Dohání jí pocit viny, že nedokázala jít ani na pohřeb matky, která spáchala sebevraždu. Noří se stále hlouběji do deprese a pomalu nám odhaluje svou bolest a vnitřní tornádo. O pomocnou ruku by si sice nikdy neřekla, ale pod svá křídla ji vezme starší manželský pár, který se nevyptává, netlačí na ni, komunikuje s Idou skrz počasí a pečuje o ni.

Čtěte také  Misery porn. Kde končí svědectví a začíná využívání cizího utrpení?

Síla větru 17 je citlivý a dojemný román o vyrovnávání se s těžkými životními zkouškami, kterým je ale prostoupena jistá naděje a láska. Ida se na Rujáně seznámí s Leifem, který to také nemá lehké, ale nějakým způsobem do sebe zapadnou. Leif sice nedokáže krotit své démony, ale ty Idiny ano. Pomohou Idě tato nová přátelství postavit se na nohy a najít svou cestu životem? Povede se Idě napravit vztah se starší sestrou a její rodinou a zase chtít „žít život“?

Někdy kniha může působit moc jednoduše až nereálně, jakoby se Idě otevíraly všechny dveře. Hlavní hrdinku si však zamilujete, nejraději byste ji objali a pohladili po zádech a všechny ty dobré věci jí přejete, i když by mohly v realitě trochu skřípat. Oceňuji také vykreslení toho vnitřního stavu a jeho provázanost s bouřlivým počasím na ostrově, které se postupně uklidňovalo v korelaci s Idinou duší. Protože i po tom nejprudším větru a lijáku může přijít klid a vykouknout sluníčko. Už asi tušíte, odkud pramení název 🙂

Pokud jste román 22 bazénů nečetli a ani se na něj nechystáte, vůbec to nevadí. Kniha Síla větru 17 funguje i samostatně, bez znalosti předchozích událostí. Ty jsou tu nastíněny a podrobnosti nejsou potřeba znát. A pokud jste předchozí knihu Caroline Wahl naopak četli, vězte, že tady Tildin strohý styl psaní odpovídající matematické duši nenajdete, Ida se více rozepisuje, má krásný lyrický jazyk odpovídající i tomu, že studuje literaturu a miluje psaní.

 

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora