blog

V zrcadlové síni: Co má Kim Kardashian společného s Marilyn Monroe?

Když se potká Sněhurčina macecha, císařovna Sisi, ikonická Marilyn Monroe a Klement Alexandrijský – to není začátek vtipu, ale postavy nového komiksu Liv Strömquist V zrcadlové síni, který zkoumá kult krásy, selfíčka a napodobování celebrit.

Švédská autorka Liv Strömquist má na kontě několik komiksů, které jsou překládány do mnoha jazyků. Komiksová hvězda své první komiksové pokusy zvládla už jako pětiletá a nyní své komiksové stripy publikuje v různých novinách a magazínech. Dokonce navrhla obal alba Shaking the Habitual pro skupinu The Knife. V současnosti je také moderátorkou v rádiu a tvoří podcast pro švédské noviny Expressen. Ve svém rodném Švédsku je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností.

Před komiksem V zrcadlové síni u nás Paseka vydala švédské autorce již dva komiksy. První z nich, Ovoce poznání, je nadneseně označován za jedinou učebnici biologie, kterou si musíte přečíst. Za pomoci Šípkové Růženky, rapperů nebo Sigmunda Freuda se snaží odhalit, proč žádná jiná část lidského těla nevzbuzuje tolik vášní jako ženský pohlavní orgán. Druhý komiks, Nejrudější růže rozkvétá, pak zkoumá lásku a snaží se odpovědět na otázku, zda jsme v době konzumu a sociálních sítí ještě schopni se zamilovat. Tentokrát jí v tom pomáhají například Šmoulové, Beyoncé nebo Ježíš Kristus.

Komiks V zrcadlové síni zkoumá „problematiku“ krásy v dnešní době. Strömquist v komiksu zkoumá, proč se z krásy stal spotřební produkt a z nás paparazzi vlastních těl. Srozumitelně vysvětluje například to, proč dnes vnímáme krásu tak, jak ji vnímáme, nebo jak se v průběhu let ideál krásy mění. Zjistíme také, proč se porovnáváme s ostatními, i když nás to dělá smutnými. A že všechny tyto fenomény existovaly i v době, kdy každý nebyl připoutaný k chytrému telefonu. Jen v dnešním světě se péče o vlastní vzhled stala jednou z nejdůležitějších činností našich životů.

V zrcadlové síni je stejně jako předchozí komiksy nadupaný informacemi, které jsou prezentovány za pomoci tvrzení mnoha odborníků z různých oborů. K tématu krásy a její pomíjivosti se tu vyjadřují různí sociologové, antropologové, historici či filozofové. Strömquist ale nechává promluvit i postavy, které známe z učebnic dějepisu, Bible, pohádek, Hollywoodu nebo instagramu. Kromě již zmíněných osobností (skutečných i vymyšlených) se tu objevují třeba i Flintstoneovi nebo spisovatelka George Eliot. Jednotlivé teze jsou vysvětleny pomocí historických událostí a zmíněné fenomény ilustrovány na nedávných případech ze světa showbyznysu.

Čtěte také  Někde mezi literaturou a temnotou. Co je to dark academia?

Hlavní myšlenkou, která prostupuje celým komiksem je pak to, že krása je pomíjivá, i když se za pomocí pořizování velkého množství fotek snažíme čas zmrazit. Zastavit ho s cílem nezestárnout ani o týden, ale bohužel čas ani krásu nemáme ve svých rukou. Komiks také připomíná, že se ideál krásy stává s počtem krásných žen uniformnější. Což můžeme denně sledovat na sociálních sítích, kde objektivně krásné ženy vypadají čím dál častěji jedna jako druhá. Důležitým poselstvím je také to, že krása nemá účel.

Komiks V zrcadlové síni je nahuštěn informacemi, které jsou podány zábavnou formou a někdy až morbidním humorem. I když je to autorčina první celobarevná komiksová kniha, po výtvarné stránce mě příliš neohromila. To ale vyvažuje aktuálnost tématu, srozumitelné vysvětlení problematiky a množství tezí k zamyšlení. Komiks vás donutí zamyslet se nejen nad pomíjivostí krásy, ale i nad svým vlastním vztahem ke svému tělu a vnímání krásy. Pokud si budete chtít k tématu přečíst více, na konci najdete seznam použité literatury, citátů a obrazů.

Pokud vás feministické komiksy baví, ale i pokud se na jejich četbu teprve chystáte, doporučuji se zaměřit i na francouzskou spisovatelku marockého původu Leilu Slimani. Její komiks Sex a lži vycházející z reportážních příspěvků přináší portréty marockých žen a mužů, kteří se autorce svěřili se svými intimními příběhy. Loni u nás vyšel životopisný komiks Ruční práce o první plastické chiruržce Suzanne Noël. Ta se musela během života střetávat nejen s nepochopením mužů a šovinismem, ale i s feministkami, které ji obviňovaly, že podporou estetické chirurgie pouze přispívá mužskému pohledu na svět. Čímž se dostáváme opět k tématu krásy.

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora