blog

Pouštní hvězda: Detektivka, při jejíž četbě zapomenete na okolní svět!

S přicházejícím podzimem se zvyšuje i naše potřeba zalézt pod deku s nějakým pochmurnějším a napínavým čtením. Hledáte-li do podobného času opravdu dobrou detektivku, nechte se nalákat třeba právě na Pouštní bouři!

Kdo jeho knihy zná, asi mi dá za pravdu, že v současnosti lepší autor detektivek neexistuje. A ti, kteří se s ním dosud neměli příležitost seznámit (předpokládám však, že jich není mnoho), budou po přečtení Pouštní hvězdy nadšení a určitě se poohlédnou po dalších titulech z jeho spisovatelské dílny. Michael Connelly je totiž ve svém oboru hvězdou první velikosti.

Harry Bosch je postarší vysloužilý policista. Jeho dlouholetá kariéra u LAPD (Los Angeles Police Department) by se dala charakterizovat jako nepřetržitý a mimořádně úspěšný boj se zločinci všeho druhu. Kolik jen vrahů, lupičů, sexuálních predátorů a jiných darebáků dostal za mříže! Na takového podřízeného by asi měl být každý šéf hrdý, ne? Chyba lávky! Harry už své oblíbené zaměstnání nevykonává, byl z něj (když to řekneme natvrdo) vyhozen… Důvod? Inu, jeho prořízlá pusa. Harry se nikdy nedíval na to, jaká šarže před ním zrovna stojí a každému hezky od plic řekl, co si myslí o dle jeho názoru zbytečných byrokratických procedurách, o nekonečném papírování, nudných školeních a vůbec o všem, co každého správného poldu zdržuje od skutečné práce. A co si budeme povídat – takovéto samorostlé jedince většinou nemají jejich nadřízení zrovna dvakrát rádi. Suma sumárum – Harry Bosch už u LAPD není…

Druhou hlavní postavou knihy je Renée Ballardová. Tato přemýšlivá policistka hispánského původu si velmi dobře uvědomuje, že lidé typu Harryho Bosche s jejich celoživotními zkušenostmi mají příliš velkou cenu, než aby se jich bylo možné zbavovat jen proto, že jsou poněkud svérázní a paličatí. A tak když je postavena před úkol vytvořit tým pro vyšetřování starých nevyřešených případů, má okamžitě jasno, kdo by v něm měl být…

Když jsem začal tuto recenzi psát, napadlo mne, že bych si mohl spočítat, kolik detektivek od Michaela Connellyho jsem už přečetl (mám je v knihovničce na čestném místě). Takže – Pouštní hvězda je dvanáctá v pořadí! A musím říct, že mne vždy znovu fascinuje, jak skvěle tento americký autor dokáže navázat kontakt se čtenářem, navodit atmosféru Los Angeles, gigantického velkoměsta s nablýskanou vnější fasádou, za níž se ovšem skrývá odvrácená strana v podobě zločineckých gangů, zkorumpovaných politických šíbrů, ztracených existencí, přežívajících ze dne na den v zastrčených koutech a utahaných policistů, snažících se udržovat jakés takés zdání normálnosti a zákonnosti. 

Čtěte také  Tíživé ticho: Trochu jiná detektivka od Roberta Bryndzy

Harry a Renée se tedy dávají do práce a vy, milé čtenářky a milí čtenáři máte jedinečnou příležitost sledovat, jak probíhá pátrání po vrahovi, který uniká již tak dlouho, že spis k tomuto případu byl přesunut do složky s názvem Nevyřešené. Je ale vůbec možné po tolika letech objevit něco nového, když všechny stopy dávno vychladly a původní vyšetřovatelé jsou na penzi či dokonce již zemřeli? Budete se možná divit, ale pozorný pohled detektiva s vytrénovanou intuicí může spatřit i to, co jiným očím uniklo! Prozradím už jen tolik, že Harry Bosch jednu takovou jehlu v kupce sena nalezne a s vydatnou pomocí Renée Ballardové se začne odvíjet adrenalinové drama souboje dvou špičkových detektivů se zločincem, jehož nebezpečnost spočívá mimo jiné i v tom, že je mimořádně inteligentní…

Na závěr snad ještě jednu malou poznámku. Recenzní výtisk mi přišel před dvěma dny. Za tu dobu jsem Pouštní hvězdu přečetl a nyní dopisuji recenzi. I to je, myslím, jasný důkaz toho, že Michael Connelly vás chytí a nepustí, dokud nedojdete na poslední stránku…        

Jan Hofírek

Honza se zajímá o poezii, především o její japonské formy haiku a senrjú (napsal sbírku s názvem Podruhé dnes už vychází slunce). Rád píše recenze přečtených knih a ve volném čase zahradničí.

Příspěvky autora