Labyrint duchů: Mistrovské zakončení volné tetralogie C. R. Zafóna

Carlos Ruiz Zafón byl španělský spisovatel, známý právě svou volnou tetralogií Pohřebiště zapomenutých knih. Mně učaroval hned první knihou, po které jsem od něj sáhla – shodou okolností to byl právě první díl této série. V červenci vyšel v češtině dotisk posledního dílu s názvem Labyrint duchů, který do svých sítí polapí kdejakého čtenáře – ať už se v myšlenkách rádi procházíte starou Barcelonou, máte rádi historické romány nebo třeba komplexní a rozvinuté příběhy.

Série Pohřebiště zapomenutých knih je fascinující literární cyklus, který kombinuje prvky gotického románu, historického thrilleru a po špetkách magického realismu. Knižní řada, která se skládá ze čtyř volně navazujících dílů – Stín větru, Andělská hra, Nebeský vězeň a Labyrint duchů – je zasazena do poválečné Barcelony a sleduje životy několika postav, které jsou spojeny s tajemným Pohřebištěm zapomenutých knih. Tento imaginární labyrint knih, kde jsou uloženy zapomenuté či nechtěné svazky, se stává ústředním bodem pro spletité příběhy plné záhad, nečekaných zvratů, zrady a lásky. Zafón mistrovsky propojuje celou řadu prvků, čímž vytváří fascinující svět, který je oslavou literatury, spisovatelů a spisovatelek a jejich nesmrtelné moci.

Labyrint duchů představuje třešničku na dortu a naprosto bezchybné zakončení celého spletence několikadílného vyprávění. Nejen, že se odehrává v čtenářům důvěrně známé Barceloně, ale také proplétá osudy a příběhové linky postav z předchozích románů. Poslední díl sleduje detektivku Alicii Grisovou, mnohovrstevnatou postavu s temnou minulostí, která je pověřena vyšetřováním zmizení ministra kultury. Vodítkem k vyřešení případu je samozřejmě kniha, a ne jen tak ledajaká. Publikace, která události v přítomnosti propojuje s minulostí, osobnostmi literatury a záležitostmi, které zmizení vkládají do hlubšího kontextu.

Jak už jsme zvyklí z ostatních Zafónových knih, jeho vyprávění je definované silnou atmosféričností, které nás přenese do doby a na místa, která podtrhují děj; detailně popisuje postavy, gotickou architekturu a krásu Barcelony. Jak už bylo řečeno výše – tento román je zakončením série, která se vyznačuje nejen dramatickými zvraty, ale také podrobným vykreslením lásky k literatuře a kultuře.

Čtenáři – ať už ti, kteří se knihy dlouho nemohli dočkat, anebo ti, kteří se do série ponořili až s vydáním tohoto posledního chybějícího dílku – ocení nejen způsob, jakým autor propojuje fakta a příběhy nám již známé, ale zároveň také ještě naposledy ukazuje, jak mistrně dokáže propojit komplexní a dlouho se vyvíjející svět – přičemž také dovytváří nové dějové linky. Ačkoliv se v každém z románů vyprávějících o Pohřebišti zapomenutých knih píše, že je možné každý z dílů číst samostatně, vnímaní příběhů se o to víc prohloubí, pokud věnujete svůj čas přečtení celé série. Litovat rozhodně nebudete!