Marta děti nechce: Jaká je nová Marta Petry Soukupové?
Jedním z nejhezčích překvapení na konci letošního roku je bezesporu vydání nového románu oblíbené spisovatelky Petry Soukupové. Co od něj můžete očekávat?
Knihu jsme si díky nakladatelství Host mohli přečíst v předstihu, proto vám už teď můžete poreferovat o tom, jaký její nejnovější román je a komu se bude nejvíc zamlouvat.
V příběhu se vracíme k naší “staré známé” Martě, kterou si možná pamatujete ze Soukupové románu Marta v roce vetřelce. Pro mě osobně je stále tahle kniha tou nejoblíbenější z autorčiny tvorby, takže jsem byla nadmíru nadšená, že se s Martou potkávám znovu. Na první pohled se Martě nic špatného neděje – má dobrou práci, dobrého přítele, dobré nevlastní děti – takže jejích deset dní samoty na cestě do Santiaga de Compostela možná ani nedává smysl.
Rozhodně nedává smysl celému kaleidoskopu vedlejších postav, které Martino počínání sledují, hodnotí a kritizují. Ačkoli se na první pohled zdá, že se kniha točí nejvíc kolem Marty, pravdou je, že se tentokrát noříme do nitra všech postav, které se v knize vyskytují, od Martiných rodičů přes jejího přítele a jeho děti až po jeho bývalou ženu. Petra Soukupová tak bravurně zkoumá psychiku nejen hlavní hrdinky, ale i celého jejího okolí, všechny ty domněnky a představy, které si o sobě navzájem utváříme a které se s úhlem pohledu výrazně mění.
Ty z vás, co si ještě nepřečetli Martu v roce vetřelce asi zajímá, jestli vás to bude vůbec bavit, když Martu zatím ještě neznáte. Vůbec to nevadí! Autorka předpokládá, že ke knize přistupujete bez znalosti její předchozí tvorby a Martin příběh vám letmo v knize nastiňuje tak, aby na její věrné čtenářstvo působil jako přátelské zamávání a těm novějším dával smysl. Klidně se tedy můžete s Martou seznámit až tady, ale doporučuju vám samozřejmě knížky obě, protože dohromady nejenže budete mít ten nejlepší zážitek ze čtení, ale taky by byla zkrátka škoda, kdybyste vetřelce úplně minuli.
Sakumprásk, Petra Soukupová opět nezklamala a naservírovala nám na konci roku knihu, ve které se tak trochu poznáme všichni. Je důkazem, že čtení o mezilidských vztazích se zkrátka neomrzí a v běžných českých kulisách českému čtenářstvu už vůbec ne. Doufám, že Marta děti nechce bude letos pod spoustou vánočních stromečků a taky že to bude třeba první postrčení k tomu, abychom k sobě byli navzájem vlídnější a empatičtější.
