blog

Přistoupili, prosím: Minimalistický dánský román, který se čte jako poezie

Dánská spisovatelka Tine Høeg přichází s románem, který vás okamžitě vtáhne svou formou i obsahem. Přistoupili, prosím se nečte jako klasický beletristický příběh. Text je psaný ve strofách, takže působí skoro jako poezie. Tahle forma dává knize zvláštní rytmus, jako byste listovali básnickou sbírkou, kde každá strofa bodne přesně tak, jak má. A i když je vyprávění minimalistické, emoce z něj vystupují naplno.

Hlavní hrdinkou knihy Přistoupili, prosím je mladá učitelka na gymnáziu, která se ve vlaku seznámí s ženatým mužem. Jejich vztah začíná nenápadně, ale rychle se mění v cosi spalujícího, intenzivního, víc stravujícího než uklidňujícího nebo snad příjemného. Vlak tu přitom není jen kulisa. Je to metafora, která nese celý příběh: jízda, která míří do cíle, i když víte, že ten konec pravděpodobně nebude ani náhodou šťastný. Čtení je stejně rychlé a neodvratné jako meziměstský rychlík: pohltí vás a v cílové stanici vás vyplivne trochu pomačkané, rozbolavělé, ale s pocitem, že to stálo za to.

Tine Høeg mistrně dokáže z několika slov vytěžit maximální účinek. Její psaní je syrové, úsporné, a přesto hluboce intimní. Když čtete o mladé ženě, která učí cizí jazyk, ale zároveň se sama pořád ještě učí žít, máte pocit, že jste uprostřed její mysli. Zamiluje se do ženatého muže s malou dcerou a snaží se přijít na to, jestli je možné mít sex, city i svobodu naráz, aniž by se v tom sama ztratila. Každá věta je ostrá jako špendlík a míří rovnou k čtenářskému srdci, neboť se tu láska ukazuje jako něco, co je krásné i destruktivní zároveň.

Kniha se čte na pár zátahů, možná dokonce na jeden! Ani se nenadějete a stojíte na konci, držíte ji v ruce a nejste si jistí, co jste to vlastně přečetli, proč se vás to tak dotklo a proč byste nejradši hned začali číst znovu. Přitom děj není komplikovaný, žádné velké zápletky, jen obyčejný vztah, který by mohl začít komukoliv z nás: setkání ve vlaku, touha, která se nedá ignorovat, a chvíle, kdy se musíte rozhodnout, jestli… přistoupíte.

Autorka nabízí sondu do nitra jedné roztoužené ženy, která balancuje mezi láskou a destrukcí, mezi svobodou a závislostí. Je to román o intimitě, která bolí i léčí, o vztahu, který pálí, ale právě proto se nedá odložit. Pokud vás baví (nejen) milostné příběhy, které jdou na dřeň, v krátkých větách, bez příkras, Přistoupili, prosím pro vás bude přesně tím zážitkem, na který nezapomenete. A když říkáme milostný příběh, rozhodně tím nemyslíme klasickou romanťárnu, tím si buďte jistí!

Čtěte také  Navždy tvůj: Když se „dát někomu druhou šanci“ stane tím nejlepším životním rozhodnutím

 

Lucie Hartmannová

Lucie je martinusácká knihoholka. Ač ráda cestuje a fotí, nejčastěji ji najdete doma schoulenou nad queer nebo feministickou fikcí i nefikcí nebo velkými společenskými romány.

Příspěvky autora