Není červenka jako Červenka
O novém příběhu Harryho Holea, který vychází na velký knižní čtvrtek 20. března
„Červenka je zvláštní pták, devadesát procent jich na zimu odlétá na jih. A jenom pár to riskne a zůstává tady,“ říká kolegyně Ellen Harrymu Holeovi poté, co se musí v policejní hierarchii stát spíš úředníkem než poldou. Harry zůstává, Ellen taky. Oba jako červenky hájí svá teritoria. Nejsou to však jediné červenky, které v další detektivce norského spisovatele Joa Nesbøho přistihneme – jedna totiž vězí daleko v minulosti, leží v hromadném hrobu na východní frontě.
Českému čtenáři se znovu dostává do rukou 3. díl série o detektivovi Harrym Holeovi Červenka, který vydává Kniha Zlín. Text už vyšel jednou pod názvem Červenka nosí smrt (nepřesný překlad titulu podtrhl rozuzlení celé knihy a de facto vyzradil hlavní zápletku), který je posledním dluhem vůči fanouškům norského detektiva. Dostávají zde poslední kamínek skládačky, jež osvětluje komplikovanou povahu hlavního hrdiny i jeho složitý vztah k Ráchel, která se právě v tomto díle objeví poprvé. Do mozaiky se zasadí i případ, který Harry vyšetří až v Pentagramu. Dosazení posledního článku do řádky by mělo vyzvat všechny zaryté holeovce, aby sedli do pohodlného křesla a znovu četli jednotlivé díly tak, jak mají jít za sebou. Možná před sebou objeví nečekaný smysl, jenž v posledních dvou dílech, které do češtiny ještě nebyly přeloženy, pravděpodobně vygraduje.
Červenka má zajímavou kompozici, část knihy se odehrává v roce 1944 v zákopech u Leningradu, kde bojují norští vojáci po boku německých. Druhá část už zobrazuje Harryho současnost.
Jenže jeden bývalý fašistický voják opět vstoupí do hry a události, které měly již dávno spát, se probouzejí. Nesbø velmi dobře prolíná oba děje a čtenář je svědkem velkého příběhu o lásce, která jediná může rozbít duševní poruchu. Vražda střídá vraždu a ne všechny mají stejného pachatele, svou roli sehraje i korupce a podpora fašismu.
Nesbø si zde nevybírá jednoduché téma, období druhé světové války je dodnes pro Nory sporné, část z nich se přiklonila k Hitlerovi bez jakéhokoli odporu; Vidkun Quisling se stal německou prodlouženou rukou na norském území. Nadšení Norů pro fašismus je v jejich historii obdobným bílým místem jako divoké odsuny sudetských Němců po válce v ČSR. Do detektivky toto ne vždy černobílé téma snad ani nepatří, Nesbø povyšuje žánr na něco víc, přitom ale neřeší otázku viny z hlediska kolektivu, ani jedince, ale pouze z hlediska toho, co má v hlavě. A že všechny jeho propracovanější charaktery (ať jde o ty kladné, či záporné) mají v hlavě pěkný zmatek, toho už si nejeden stoupenec norského detektivkáře všiml. Následují i otázky, proč a v jakých podobách se fašismus vrací, ale také hořké téma vydírání žen skrz jejich děti.
Kromě toho však víc než thrillerem, jako jsme tomu byli svědky u posledních dílů, je Červenka hlavně detektivkou s vynikajícím slídičem, který tentokrát skoro nepije, a proto lze sledovat jeho mistrné dedukce, které si rozhodně užijete. A nakonec je právě on tou nejlepší červenkou.
Píše se rok 1944. V zákopech u Leningradu na východní frontě bojuje jednotka norských vojáků v německých uniformách za věc, v niž věří: za svobodné Norsko. Vojáci pocházejí ze všech společenských vrstev, nesdílejí politické názory ani důvody své účasti v bojích. Nejodvážnější z nich, Daniel Gudeson, je zastřelen a jeho tělo je uloženo do masového hrobu. Po jisté době se však v jednom vídeňském lazaretu objeví zraněný voják, který o sobě tvrdí, že je Daniel Gudeson. Muž se zamiluje do ošetřovatelky Heleny. Když vojáka povolá wehrmacht na jistou smrt na jihovýchodní frontu, naplánují si milenci společný útěk.
A máme tu rok 1999. Do ulic Osla se vydává stařec, kterému právě jeho lékař sdělil rozsudek smrti. Stařec přemýšlí o válce. Ví, že ho před smrtí čeká ještě jedna mise. Vzápětí je nalezen jeden bývalý norský voják z východní fronty s podříznutým hrdlem. V téže době Harry Hole omylem postřelí během návštěvy prezidenta Billa Clintonta v Norsku jednoho agenta americké tajné služby. Harry je ke svému údivu povýšen na vrchního komisaře a přeložen k norské tajné službě. Ukáže se však, že byl takto odklizen do kanceláře, kde na něj čekají naprosto nudné a bezvýznamné případy, například prošetření činnosti gangu provozujícího ilegální obchod se zbraněmi, jenž je navázán na neonacistické prostředí. Harrymu a jeho parťačce Ellen Gjeltenové se ovšem podaří zjistit, že stopy pašeráků zbraní vedou až do řad osloské policie. Bezvýznamný případ už není bezvýznamný a roztáčí se kolotoč událostí.
