Sex ve městě, jen bez sexu a bez města
Kiki, zničená ze špatného vzduchu, nekonečných problémů s parkováním a hluku ze staveniště blízko jejich kolínského bytu, se rozhodne odstěhovat s mužem a dvouletou dcerkou na venkov. V oblasti Meklenburské jezerní plošiny si chce otevřít penzion pro vystresované lidi z města, jako je ona a její přítelkyně. Spolu s Maxem koupí někdejší školní budovu s velkou zahradou a má v úmyslu splnit si i další velký sen a začít pěstovat vlastní zeleninu. Bohužel se ukáže, že opuštěná budova Staré školy, stojící na půl cesty mezi Berlínem a Hamburkem, je úplná ruina. Tři týdny před slavnostním otevřením Kiki uzná, že dokončit úpravy penzionu sama nezvládne, a volá na poplach. Úterní ženy přijíždějí přiložit ruku k dílu. Každá z nich si s sebou přiváží i část svého všedního života.
Brněnské nakladatelství Host nabízí, kromě u nich tradičních detektivních románů, i lehčí čtení pro ženy. Naštěstí, nebo pro někoho bohužel, nečekejte přeslazené příběhy z červené knihovny. Mezi zástupce těchto knih se zařadily i Úterní ženy německé televizní scénáristky a dramaturgyně Moniky Peetzové. Tuto sérii si oblíbilo velké množství čtenářů nejen v Německu, ale i v dalších více než 13 zemích, mezi něž patří i Česká republika. A tak se Úterní ženy vrací zpět, tentokrát mezi bylinami a řepou.
Monika Peetzová se dlouhá léta věnovala pouze scénáristice a dramaturgii. V jejím portfolii tak najdeme celou řadu televizních inscenací a filmů. V roce 2010 se ovšem vydala na spisovatelskou dráhu a hned její prvotina Úterní ženy zaznamenala v Německu obrovský úspěch, který následoval o dva roky později druhým dílem Sedm dní bez a nakonec i třetím dílem Úterní ženy mezi bylinami a řepou, jenž právě vychází u nakladatelství Host v překladu Vladany Hallové.
Pět žen, pět osudů, pět naprosto odlišných životů. Caroline, Judith, Eva, Estella a Kiki. Přesto něco tyto ženy spojuje dohromady a tím něčím je společné přátelství a tradiční úterní setkání, na která chodí každý týden od onoho osudného kurzu francouzštiny, kdy se poprvé poznaly. Jenže časy se mění a zdá se, že na Úterní ženy čeká opravdová zkouška soudržnosti.
Kiki už má uspěchaného života v Kolíně dost, a tak se rozhodne odstěhovat spolu se svým mužem a dvouletou dcerkou na venkov. A aby toho nebylo málo, je to na druhé straně Německa. Koupí rozpadlou školní budovu spolu s velkou zahradou a chystá se splnit si svůj velký sen, otevřít rodinný penzion na venkově, kde si vystresovaní lidé z města budou moci odpočinout. Jenže nic nejde podle plánu a slavnostní otevření se blíží. Kiki se ocitá na pokraji zhroucení a zoufale volá o pomoc. Úterním ženám tak nezbývá nic jiného, než se vydat za svojí přítelkyní a zjistit, co se děje…
Úterní ženy byly nejednou přirovnány ke známému a oblíbenému seriálu Sex ve městě. Na rozdíl od něj zde ovšem chybí sex i město, přesto zde nalezneme určité spojitosti a podobnost. Těžko říct, zda jde o klad či zápor, jasné je pouze to, že tento styl happy wheels se ženám líbí, o čemž mluví i samotné prodeje. Jen v Německu se této série prodalo více než milion kusů, což je na lehkou oddychovku velmi slušné číslo.
Autorka opět rozehrává úsměvný příběh o přátelství, lásce a obětování. Na Úterní ženy tentokrát čeká nelehký úkol, zhostit se práce na venkově, což je pro ně, coby klasické městské paničky, vcelku výzva. Navíc ač by se chtěly odprostit od běžných problémů každodenního života a užít si týden s přítelkyní, pronásledují je jejich starosti i na venkov. Peetzová zde ukazuje, jaký život ve skutečnosti je. A i když je to podáno s notnou dávkou nadsázky a zlehčení, vidíme, že běžné starosti prožívá každý z nás.
Stejně jako v Sedm dní bez i zde se příběhem line lehká detektivní linka, která pronásleduje společnice po celou dobu vyprávění a dodává tak celé knize řádný šmrnc. A ačkoliv nemají Úterní ženy žádné ambice stát se nějakou vysokou literaturou pro náročné čtenáře, dokáží zahřát u srdce a rozjasnit tak pošmourný den bez zbytečného patosu, jehož je dnešní literatura plná.
Navíc samotná různorodost hlavních postav je příslibem, že se čtenáři rozhodně nebudou nudit a čeká na ně opravdu skvělý příběh, který si bez velkého přemýšlení prostě užijí. O tomto jsme se mimochodem mohli přesvědčit již v předchozích knihách. A ačkoliv se jedná primárně o knihu pro ženy, určitě se jí nemusí bát ani zástupci silnějšího pohlaví. Čtivý příběh o přátelství a naději má ambice na to, aby si ho čtenáři všimli. A je jedno, zda jste žena, či muž.
Úterní ženy mezi bylinami a řepou jsou skvělou volbou na volné dny během dovolené někde na pláži, nebo k rozjasnění sychravého podzimního počasí doma v teple u krbu.
Stejně jako předešlé díly dokáže zaujmout svou lehkostí i schopností zvednout čtenáři náladu. Navíc si pětici svéhlavých hrdinek prostě nelze neoblíbit, a tak budete nedočkavě otáčet strany a těšit se na další hořkosladké dobrodružství Úterních žen.
Úterní ženy mezi bylinami a řepou
Kiki, vynervovaná ze špatného vzduchu, nekonečných problémů s parkováním a ruchu ze staveniště vedle jejich bytu v Kolíně, se rozhodne odstěhovat s mužem a dvouletou dcerkou na venkov. V oblasti Meklenburské jezerní plošiny si chce otevřít penzion pro vystresované lidi z města, jako je ona a její přítelkyně, a pěstovat vlastní zeleninu. Bohužel se ukáže, že opuštěná budova staré školy, stojící na půl cesty mezi Berlínem a Hamburkem, je absolutní ruina. Tři týdny před slavnostním otevřením Kiki uzná, že sama dokončení penzionu nezvládne, a bubnuje na poplach. Úterní ženy přijíždějí přiložit ruku k dílu. Každá z nich si s sebou přiváží i část svého všedního života.
Hádky, lži, zrada ani Kikino stěhování na východ — nic z toho nedokáže Úterní ženy rozeštvat. Leda snad muž. Šarmantní muž s tajným posláním.
