Kam s námi?
Prázdné místo je sociální román, kde opět hrajou prim sirotci a outsideři
Řada dnešních mladých lidí spojila své dospívání s Harrym Potterem, fenoménem současné popkultury. Jak stárli čtenáři, stárl i sám hrdina a kniha se de facto stala generační fantasy ságou, popisující přerod geniálního čaroděje z chlapce v muže. J. K. Rowlingová se díky říši kouzel, již stvořila, stala jednou z nejbohatších žen planety. Po světovém šílenství, které kouzelník s brýlemi a jizvou ve tvaru blesku vyvolal, se očekávalo, že spisovatelka bude pokračovat v podobném duchu i nadále, že přibudou texty typu: Co se do Harryho Pottera nevešlo, Děti Harryho Pottera, Harry na prázdninách a jiné. Kupodivu se Rowlingová touto cestou nevydala a zkusila si napsat něco nového – román pro dospělé.
Prázdné místo přesouvá fanoušky fantasy literatury do reality – ospalého anglického městečka Pagford. A stejně, jako je mudlovským světem Anglie, je i zde poměrně zřetelně patrná národnost autorky – Rowlingová líčí atmosféru své země s barvitými detaily. Idylické místo s dlážděným náměstím je obýváno konzervativními lidmi, kteří žijí své naoko uspořádané životy, ale ve skutečnosti moc nevědí, co mají sami se sebou dělat, ba dokonce tápou i při výchově svých dětí, které nechávají vlát bez dozoru v místních zákoutích.
Rowlingová napsala dickensovsky laděný text – de facto realistický sociální román. Na malém prostoru líčí vztahy mezi sociálně odlišnými vrstvami, stejně tak jako popisuje vyhrocené vztahy mezi rodiči a dětmi, problémy dospívání, dětskou šikanu, vztah přistěhovalců a starousedlíků či boj o moc v místním zastupitelstvu. Všechna zmíněná témata se odráží v osudech hrdinů: celý svižný příběh odstartuje tragická událost. Po ní přichází pak další a další.
Už v Harrym Potterovi se Rowlingová bez rozpaků zbavovala oblíbených hrdinů a zřejmě jí to nečiní problémy ani v novém románu, zvlášť když chce podtrhnout svou potřebu ochraňovat sociálně vyloučené vrstvy. Její představa záchrany je však poněkud naivní a po textech, jako je např. My děti ze stanice ZOO nebo Trainspotting, je autorčino vylíčení světa drogově závislých spíš něco jako kulisa ošklivého světa, který působí nepřátelsky. Přesto však upoutává svou sociální, až zolovskou determinací, jež nedovolí hrdinům mít ani šanci na lepší život.
Zajímavé také je, jak spisovatelka vnímá moderní technologie, hlavně Facebook či počítačové pirátství. Všechny tyto nástroje jsou zkažené, prodloužené ruce Voldemortovy a není možné díky nim vykonat nic dobrého.
Tajemný duch může rozsévat jedině zlo a anonymita, za kterou se skrývá, je jasnou alegorií ke světu internetu. Jako by se zdá, že Rowlingová poté, co psala po kavárnách příběhy o kouzelnickém sirotkovi, neposunula své znalosti nových médií dál – čemuž snad se ani v dnešním světě nechce věřit.
Ale i tak je Prázdné místo dobrým románem – má spád, inspirace Dickensem je patrná (uvědomil si už někdo, proč Rowlingovou fascinujou sirotci a outsideři?), příběh plyne a čtenář se přesvědčuje, že má pocit, že alespoň něco z toho, co mu právě ubíhá před očima, zná.
Něco z toho se třeba stalo i v jeho životě či v životě jeho příbuzných nebo přátel. Jednotlivá setkání s obyvateli Pagfordu působí obdobně věrohodně. Možná je to i zásluhou překladu Hany Zahradníkové.
Prázdné místo není jen doslovný název, z knihy skutečně dýchá prázdno. Rowlingová možná naivním způsobem, ale přesto trefně ukazuje, jak si všichni snažíme urvat to naše prázdné místo – tu část puzzle, jíž zalepíme velký hrací plán jménem svět. Bohužel všechny nespravedlnosti nelze řešit, a proto někdy dílek chybí. A místo zeje prázdnotou.
Prázdné místo
Rowlingová vytvořila fascinující svět, v jehož postavách zaručeně rozpoznáte své vlastní sousedy. Šarvátky i divoké střety, jež otřásají životem lidí v Pagfordu, jsou plné vášní, které zasahují i každého z nás. Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky. Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje.
