Daniel Glattauer, autor dvou úspěšných epistolárních románů moderní doby Dobrý proti severáku a Každá sedmá vlna, se tentokrát pustil do neprobádaných vod a namísto zábavné e-mailové romance napsal příběh, který lze jen těžko žánrově zaškatulkovat. Jeho třetí kniha Navždy tvůj totiž začíná jako docela neškodný romantický příběh, který ale záhy přerůstá v napínavý psychothriller.

V přeplněném vídeňském metru, v tlačenici u východu, kdosi krásné a spěchající třicátnici Judith omylem nakopne patu. Později se ukáže, že oním „delikventem“ nebyl nikdo jiný než sympatický čtyřicátník Hannes. Podle toho, jak je Hannes vykreslen, je přímo prototypem ideálních partnerů, všech těch bájných princů na bílých koních, kteří vás zahrnou neutichající pozorností, láskou a starostlivostí a které si zamiluje nejen vaše matka, ale také všichni vaši přátelé. Judith, okouzlená jeho láskou a neustálými komplimenty, neodolá a pozve ho do svého života.

Když si Judith po čase uvědomí, že vše není, jak má být, a že Hannesova láska je natolik intenzivní, že ji nedokáže opětovat, rozhodne se ze vztahu vycouvat. To ale Hannes odmítá připustit a nastává obrat, kdy se klidná a jemně humorná romance, na které jsme u Glattauera zvyklí, přetvoří v dramatický příběh o stalkingu a paranoii.

Nejvíc si na celé knize cením autorova stylu. Jeho slovní hrátky i vystupňované napětí, které jsou typické pro jeho předchozí knihy, se v ozvěnách objevují i tady. Některé věty (viz citát o pár řádků níže) jsou přímo geniální a Glattauer svůj styl rozhodně nezapře. Pozoruhodné ale je to, jak je kniha vlastně nekonzistentní − ačkoli humorné a ironické poznámky působí v první (tedy romantické) části vcelku přirozeně, v části druhé, která je vesměs vážná a dramatická, se zdají být občasné snahy o lehký styl spíše nepřesvědčivé.

Jakkoli paradoxně to zní − chvíle bez něj patřily k těm nejkrásnějším a nejintenzivnějším chvílím s ním.

Hlavní postavy románu je tentokrát těžké si zamilovat, protože jsou buď ploché a bezvýrazné (Judith), nebo zkrátka nepříjemné (Hannes). Glattauer ale druhou částí své knihy ukázal, že umí skvěle vykonstruovat i takový příběh, který má s romancí jen máloco společného. Zproblematizování ideálních mužů je navíc sympatické téma, které rozhodně stojí za pozornost.

Román Navždy tvůj je příjemné a oddechové čtení, kterým si večer jistě nezkazíte, ale bohužel to není  taková čtenářská lahůdka, jakou byste po předešlých dvou knihách nejspíš očekávali.

Navždy tvůj

Daniel Glattauer · Vydavatelství: Host, 2013
Překlad: Lenka Šedová

Pětatřicátnice Judith se v supermarketu seznámí s okouzlujícím svobodným architektem Hannesem, který si získá nejen Juditino srdce, ale také sympatie její matky a všech přátel. Zdá se, že je to po všech stránkách ideální muž. Jenže… Hannes je příjemný, jenže až nesnesitelně, je pozorný a oddaný, jenže otravně. Intenzita jeho lásky začne Judith dusit. Čím více se chce z příliš těsného vztahu vymanit, tím více se k ní Hannes snaží připoutat. Nakonec se s ním Judith i přes nesouhlas svého okolí rozchází. Hannes na ni však začíná vyvíjet stále se stupňující psychický nátlak. Až Judith skončí na psychiatrii. Ještě že je tu její asistentka Bianca, která jediná věří Juditinu podezření…

Román Navždy tvůj začíná jako klasický milostný příběh, ale končí jako napínavý psychothriller. Po svém vydání se velmi rychle vyšplhal na čtvrté místo žebříčku bestsellerů týdeníku Der Spiegel.