Co dokážou ženy?
Třeba chlapům pořádně nakopat zadek. Důkazem může být kniha Druhý život Marýny G. od Vladimíry Klimecké. Ta knížka vypadá přesně tak, jak si představuju knihu pro ženy, jež se před 50 odstíny šedi křižují a mládí strávily s nosem v knihách, dost možná bibli.
Nádech intelektuálna pak dodá páska oznamující ocenění „Vítězný román 18. ročníku Literární ceny Knižního klubu“. Prostě ideální kandidát na to, abych knihu přehlédl, ignoroval, odmítl. A byla by to stejná chyba, jako odmítnout Člověka Gabriela.
Nenechte se zmást docela rozšířeným dojmem, že oceňované knihy nejsou pro obyčejné lidi. Druhý život Marýny G. je sada čtyř povídek (či novel, pokud máme věřit záložce přebalu) o obyčejných ženách, literatura určená obyčejným lidem.
Klimecká líčí život čtyř zástupkyň tří generací jedné rodiny. Od života na vesnici před světovou válkou až po život ve městě v době laptopů a mobilních telefonů.Podobně jako Člověk Gabriel ve vás vzbudí romantickou lásku k venkovskému životu – byť nezapomíná popsat i to, jak tvrdý život to byl.
Děti, chalupa, pole, práce, navařit, uklidit… Muži mohli pracovat tvrdě, ale na své ženy neměli.
4 ženy, 4 příběhy
První část věnovaná Marýně vás provede celým životem, od dětství až po zralé stáří. Pevné křesťanské hodnoty, láska k rodině, pilnost a dříč, pomoc člověku v nouzi. Marýna je vylíčena možná až jako příliš dokonalá žena, manželka, matka, ale o to více je snadné si v ní představit svou vlastní babičku.
Růža odlehčí nejdelší a nejdojemnější část svým osudem, který se v ledasčem podobá osudu Funny Girl. Krásný, vtipný chlap nemusí být vždycky výhra.
Třetí část vás zavede do dětství a dospívání Josefky, nejmladší dcerky, na kterou postupně přechází povinnosti starších sester, které se postupně povdávají či odejdou na vyučení do kláštera. Břemeno odpovědnosti střídají zapalující se lýtka a jistý smutek z toho, že opouštíme idylku venkova.
Fany je již městská žena, zralá, s uvadajícím manželským životem. Děti jsou dospělé a v nevděčném věku. Manžel zaneprázdněný podnikatel a ten pán z autobusu se na ni vždy tak hezky usměje… Pokud si přečtete zadní záložku přebalu, jen těžko v této povídce nespatříte jisté alter ego autorky samotné.
Skvělý dárek pro babičku
Druhý život Marýny G. na mě tak trochu zbyl. Smutně osamocený koukal na židličce, která byla na setkání knižních blogerů Martinus.cz plná knížek. Sám bych si ho nevybral, v knihkupectví přešel. A stejně jako u Člověka Gabriela bych udělal chybu.
Byť jsou jednotlivé části stylistickou kvalitou lehce nevyvážené, jako celek je kniha zajímavým překvapením.
Je možná trochu moc idylická, ale večer, v pohodlném křesle, se šálkem čaje, to je příjemné a nenáročné čtení na (pod)zimní večery. Muže-nevášnivé a občasné čtenáře asi nezaujme, ale mamce nebo babičce bych ji klidně zabalil pod stromeček.
Marýna jim potvrdí, že ženský to maj těžký. A že jsou často větší chlapi než leckterej mužskej.
Druhý život Marýny G.
Svět žen je vždy jiný než svět mužů.
Kronika velké valašské rodiny, v níž projdeme polovinu 20. století, je psána výhradně z perspektivy žen. Marýna, Růža, Josefka a Fany – kolem nich míjejí československé dějiny se vším, co k tomu patří. Válka, osvobození, procesy, pražské jaro, normalizace, naděje i rezignace. Díky autorčině výraznému talentu vzniká originální, přitažlivý obraz jednoho kraje. Novely o čtyřech ženských osudech se postupně splétají do promyšlené románové struktury spojené jedním prostředím. A ačkoli zachycují různá období lidského života i velkých dějin, vždy hovoří o fenoménu ženství. Tyhle ženy jsou hrdinkami své doby. Bohyně našeho světa.
