blog

Život bez pšenice?

25.02. 2014

Žito, oves, ječmen, pšenice – vždycky se mi to všechno nějak pletlo dohromady. To se změnilo až před dvěma a půl lety, kdy jsem se o obilniny začal více zajímat. Zajímat se o to, jak moc špatné pro lidský organismus jsou. Nyní se ke mě dostala kniha Život bez pšenice, popisující obilninu, která je dle autora Williama Davise ze všech nejzákeřnější.Hned v úvodu se dozvíme jeden ze základních faktů, který vysvětluje, jak to vlastně s „dnešní“ pšenicí je. Pšenice už není tou pšenicí, jakou byla kdysi. Žijeme ve světě, kde se na druhé často ohled nebere a v první řadě se většina populace snaží udělat tučným své konto. I proto byla pšenice upravena geneticky, aby došlo k vyšším finančním ziskům, a byla tak „zdokonalována“, až z ní vzniklo „škodlivé nic“. Zní to drsně, ale já, stejně jako autor, pšenici vnímám jako naprostou zbytečnost v našich životech. Co zbytečnost, hrozbu!

Ano, to pšenice může za ty stavy. Stavy, kdy se najíte, pár minut necháte tuto obilninu rujnovat organismus a následně váš krevní cukr vychýlí na neuvěřitelnou hladinu a brzy opět klesne. Co má toto za následek? Hlad.

A co uděláte když máte hlad? Najíte se přeci. Zase si dáte nějakou svačinku. Nejlépe něco z pšenice, je to přeci levné. Krevní cukr letí vzhůru. Připomíná to horskou dráhu – rychle nahoru, pak zas dolů. Konečná stanice: Hlad. Už rozumíte?

A kdyby to byly „jen“ stavy hladu, tedy neustálého jezení a tím pádem i tloustnutí. Ale co ta cukrovka, jíž trpí čím dál více světové populace? William Davis má přichystanou spoustu argumentů.

V posledních letech je žhavým tématem lepek, slyšeli jste o něm? Tak ten se v naší stravě nachází převážně v pšenici a je pro organismus člověka velmi nevhodný.

Lepek je ona jedinečná složka, díky níž je těsto „těstovité“: dobře se táhne, válí, roztlačuje, kroutí a peče. Tyto vlastnosti nemá mouka z žádné jiné obilniny, ani rýže, ani kukuřice.

Pizzař se jistě pozoruje skvěle při provádění svých kousků a těsto také vypadá nádherně. Na druhou stranu ne všechno, co lahodí našemu oku či ústům, musí být dobré pro naše tělo a zdraví. U lepku a pšenice samotné toto platí dvojnásob. Pšenice je droga!

Když svým pacientům navrhuju, aby ze svého jídelníčku odstranili pšenici, hodně se jich přizná, že jsou pšeničnými výrobky posedlí, pořád na ně myslí, mluví o nich, celé týdny nad nimi doslova „slintají“.

Závislost pramení k nekonečné konzumaci pšeničných výrobků. Těstoviny, pizza a další pochoutky tedy vedou k nárůstu počtu nemocných lidí. Vlastně i nárustu našich pupků. A prsou. Jistě znáte mnoho prsatých mužů. Davisova kniha popisuje možné zdravotní benefity, které nás potkají vyřazením pšenice ze stravy. Úbytek váhy je tedy samozřejmostí. Ale co ty vyrážky, únava, trávící potíže a prevence cukrovky?

Čtěte také  Hospůdka v Praze: Romantický útěk, na který jsme se těšili!

Dostane se nám také mnohých doporučení, jak se nyní tedy stravovat a rovnou můžete začít podle připravených receptů, které elegantně řeší náhradu pšeničné mouky.

Vypadá to, že život bez pšenice je super. Chcete důkaz?  sám se pšenici a ostatním obilninám už dlouho vyhýbám. Během prvních pár měsíců jsem vyřešil svůj největší problém – nadváhu. Cítím se skvěle, nejsem tak unavený a hlavně mi už není tak težko jako dříve. Tato kniha se ke mně sice dostala až mnohem později, ale při jejím čtení jsem se přesvědčil, že pšenice je zlo a můj jídelníček se bez ní obejde i nadále.

 

Zivot bez psenice (William R. Davis)

Život bez pšenice

William R. Davis  ·  Vydavatelství: Jota, 2013

Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru? Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe – je to pšenice. Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům. Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.

KNIHU SI MŮŽETE KOUPIT ZDE: papírovém vydání i jako e-knihu

Čtěte také  Intermezzo: Dnešní vztahy v nezaměnitelné próze Sally Rooney