Nechte se provést dějinami pirátů
Poslední dobou se zaobírám odbornými knížkami víc, než beletrií. Což je určitě chvályhodné – většinu z toho totiž využiju ve škole (nebo si to aspoň namlouvám) – ale co si budeme povídat, beletrie je beletrie. To jsem si říkala, když jsem otvírala šestisetstránkovou bichli s názvem Pirátství. Bude to možná fajn, ale nějaký pořádný komplikovaný milostný román to prostě nenahradí.
Víte co? Já u toho byla napjatá, skoro jako by to byla nějaká detektivka. Pachatele jsem sice znala, ale ten Adrian Johns píše tak čtivě, že mě donutil brát si knížku všude s sebou. Za což jsem ho proklínala – má totiž na svědomí nejen protržení mé oblíbené látkové tašky, ale taky jsem si na přednášce připadala trochu trapně, když jsem si ke čtení vytáhla takovouhle cihlu, zatímco ostatní pařili Pixwords na svých tabletech a smartphonech.
Hm, ale oni se nedozvěděli všechno o dějinách pirátství, narozdíl ode mě, že! Já teď vím, že pirátství nezačalo u Gutenberga, ale už u Vitruvia a Galéna, jak se trestalo pirátství po celou existenci moderního lidstva, odkud a jakým způsobem vznikaly zákony na jeho ochranu, proč vlastně by mělo být pirátství trestáno a jak ho chránit. Je toho zkrátka spoustu. Ta knížka je úplná pokladnice na jakékoliv téma týkající se pirátů – pirátů překračujících hranice autorských zákonů, patentů a duševního vlastnictví. Od historie pirátství přes zamyšlení a různé úvahy na tohle téma až po malý náhled do budoucnosti.
Nenapadá mě jediná věc, kterou by autor mohl zmínit a zapomněl na ni. Ba právě naopak. Občas se mi zdálo, že Adrian Johns zmiňuje i věci, které by mohly zůstat nevyřčeny, vypráví příběhy, jenž tak docela nesouvisí s hlavní myšlenkou, čas od času odbíhá od tématu.
Ne že by to nebylo zajímavé – ba právě naopak! U jeho vyprávění jsem se dobře bavila a dozvěděla se spoustu zajímavostí. Jenže ten formát knížky je prostě pro normálního smrtelníka trochu odpuzující. Špatně se drží při čtení a je jen velmi těžko přenositelný. Holt jsem zkrátka rozmazlená a hledím i na takové detaily. Klidně bych Pirátství rozdělila do dvou dílů. Nebo něco ubrala. Johns je někdy opravdu až příliš podrobný.
Jelikož je ovšem, jak už jsem výše zmínila, taky hodně čtivý, myslím, že tloušťka atd. jsou jenom malými šmouhami na celkové kráse Pirátství. Opravdu mě strašně překvapilo, jak snadno a pěkně se to četlo. Žádná zbytečně komplikovaná slovní spojení (taky vás tak odpuzuje odborná četba, ke které potřebujete ještě slovník, abyste vůbec pochopili význam slov?), jednoduché a krátké věty. Místy mi to přišlo dokonce až trochu napínavé, jak to Johns pěkně líčil. O pirátství vypráví klasicky chronologicky, od chybného určování autorů starověkých svitků až k nelegálnímu online stahování.
Když to vezmu kolem a kolem, můžu vám knížku určitě doporučit. Neberte si ji s sebou v létě na dovolenou, vychutnejte si ji hezky doma v klídku.
Načerpáte z ní spoustu zajímavých informací a možná se ti, kteří doposud nelegálně stahují, také patřičně zastydí. Já se zastyděla. Stahování knih na internetu mi sice je proti srsti, ale nějaký ten seriál nebo písničku si nerozpakuji stáhnout. Adrian Johns sice vůbec dnešní „online piráty“ nekritizuje, ale když si přečtete celé dějiny pirátstvía necháte si před sebou rozprostřít tu po staletí trvající snahu o prosazení autorských zákonů a zákonů o duševním vlastnictví, určitě se minimálně zastydíte stejně jako já.
A co vy, jste lepší než já nebo taky patříte mezi piráty? : )
Pirátství
Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese
Adrian Johns · Vydavatelství: Host, 2014
Je stahování z internetu legální? Jak stará jsou autorská práva?
Od chvíle, kdy se začal šířit Napster a jiné služby na sdílení souborů, se většina z nás smířila s faktem, že duševní pirátství je produktem digitální éry. Například společnost The Motion Picture Association of America uvádí, že v roce 2005 přišel filmový průmysl kvůli internetovému pirátství o 2,3 miliardy dolarů. Adrian Johns však ukazuje, že pirátství má mnohem delší a bohatší historii, než jsme si mysleli. Historii dlouho zapomenutou a málo pochopenou. Johns popisuje boje o duševní vlastnictví od dob prvních tiskařských technologií v šestnáctém století až po internet ve století jednadvacátém. Jeho kniha překypuje detaily a širšími souvislostmi, které přispívají k současným debatám na téma volného přístupu k informacím a jejich užívání, svobody kultury atp.
Pirátství podle autora vždy stálo v centru pokusů nastolit rovnováhu mezi kreativitou a obchodem a bývalo jak stimulem sociálních, technologických a duševních inovací, tak i jejich nepřítelem. Od Cervantese po Steva Wozniaka, od Marie Callasové k Windows, od nechvalně proslulé ulice Grub Street ke Googlu — žádná kapitola dějin pirátství neunikne Johnsově analýze v knize, jež se bezesporu stane základním pramenem k tomuto tématu na mnoho dalších let.
