#kniznimlsani: Zrno je grunt

Obilniny jsou v současném světě výživových trendů jednou nahoře a jednou dole. Někteří je zatracují a jiní si bez nich neumí představit ani snídani. Jak to máte vy? Pokud otevřete kuchařku Zrno je grunt, můžeme vám slíbit, že si recepty s různými druhy zrn a zrníček zamilujete 🙂 Pro #kniznimlsani tuto knihu hodnotí Kamila z blogu Tvoříme domov.

Po vybalení téhle kuchařky jsem nemohla být šťastnější. Objevilo se přede mnou přes 250 stran variací na jídla, která se u nás na stole objevují několikrát do týdne. Taková, u kterých vám občas může docházet fantazie. Ne však s knihou Zrno je grunt od Laury Agar Wilsonové a spoluautorek.

150 receptů z pera tří žen, specialistek na výživu a zdravou stravu. Jste-li unavení z těch 10 jídel, která stále točíte, budete valit oči. Zjistíte totiž, že existuje opravdu nepřeberné množství způsobů, na které se dají obilniny připravit. Díky téhle knize ozvláštníte mimo jiné své běžné snídaně sestávající z ovesné kaše stokrát jinak. Každá stránka si klade za cíl povýšit obiloviny na něco víc, než jen obyčejnou přílohu.

Sama v kuchyni využívám většinu plodin, které jsou v knize uvedeny, proto jsem nebyla nijak zvlášť ohromená tím, co na mě po otevření vykouklo. Pokud jsou však pro vás slova jako freekeh, kamut nebo maranta absolutně neznámá, dozvíte se spoustu novinek. Budete překvapeni a pravděpodobně záhy začnete psát nákupní seznam, protože „tohle je prostě potřeba vyzkoušet!“.

Kniha je logicky strukturována – v úvodu vás seznámí s tím, o co vlastně jde, když se mluví o starověkých cereáliích. Dozvíte se tak, že mnoho z využívaných plodin se pěstuje po celém světě v nezměněné podobě po stovky, ba dokonce tisíce let. Následující kapitoly mají velmi přínosný informativní ráz, zároveň jsou poměrně zásadní pro samotné vaření – zjistíte, co jsou které obiloviny zač, kolik která z nich obsahuje živin, jak je správně skladovat a především, jak je připravit před samotným vařením tak, aby byly vždy dokonalé.

Recepty jsou rozděleny do osmi kapitol – od snídaní, přes saláty, hlavní jídla s masem i bez, až po sladké pečení. V každé jedné z nich hrají obiloviny velkou roli, zároveň ale fungují jako doplněk ostatních surovin, na kterých konkrétní recepty stojí. Nečekejte, že vám autorka bude vnucovat zrní nebo tofu místo masa. Na tomto principu kuchařka postavena není. Najdete zde tradiční recepty, které jsou ozvláštněny, případně odlehčeny použitím jednotlivých obilovin. U receptů je skvělé, že připouštějí, ba dokonce doporučují různé obměny. U velké části z nich lze například místo pšenice použít pohanku, jáhly zaměníte za quinou a nejen díky tomu vlastně vaříte něco nového.

• jak už název kapitoly Snídaně & brunche napovídá, tak vás rozhodně nebude nudit desítkami sladkých obilných kaší. Budete vařit, péct, obracet palačinky nebo grilovat povrch vaječné fritaty
• vývary i husté polévky vás ve své studené podobě v létě osvěží, v zimě zase příjemně prohřejí zkřehlé kosti
• Saláty můžete servírovat teplé i studené, s masem nebo bez. Vždy však budou plné barev a obohacené o některou z obilnin – ať již jako hlavní surovinu nebo ve formě netradičních krutonů z kukuřičné polenty
• kapitoly Rizota & pilafy a Restované pokrmy jsou si poměrně podobné – v obou najdete jednoduchá avšak originální jídla s masem nebo čistě zeleninová, v každém případě vždy plná barev
• na stránkách s Karbanátky objevíte nekonečný svět všemožných placiček, budou je milovat především děti
• pokud máte obilniny již vařené, najdete v kapitole Dušené a zapékané pokrmy jídla hřejivá, ale hlavně taková, která se z velké části dají připravit v jednom hrnci
• Sladkosti na závěr přinášejí pomyslnou sladkou tečku – o nějakém zdravém náhražkovém zobání si totiž můžete nechat jen zdát. Každý z receptů je tu více než poctivý a při pečení prostoupí jeho lákavá vůně celým domem.

I když název může být trochu zavádějící, tato kuchařka rozhodně není něčím, z čeho by běžně se stravující lidé padali hrůzou do mdlob a vegani plesali radostí. Kniha je určená těm, kteří na jídlo pohlížejí se zdravým rozumem – lidem, kterým není jedno, co jedí, ale zároveň chápou, že občas přijde den, kdy je třeba obalit nervy jídlem, které se na stole neobjeví několikrát do týdne.

Zkoušela jsem mnoho receptů, z každé kapitoly alespoň dva. Sem tam jsem si něco upravila podle svého nebo podle tipů autorky. To, co se objevilo na talíři, bylo vždy skvělé a často opravdu originální. I tak jsem se ale zamilovala hned do prvního receptu – najdete jej na straně 30 a k snídani ho budete chtít připravovat už pořád.

Na závěr bych měla jedno doporučení – u sladkých receptů určitě uberte cukr. Na konzistenci se to nijak zvlášť neprojeví, nebojte. Jelikož jde ale o knihu, jejíž autorky jsou původem z USA a Velké Británie, kde se sladí více, než jsme zvyklí, cukru je v receptech opravdu požehnaně. U receptu na pohankové sušenky jsem ubírala 50 g a i přesto byly stále velmi sladké.

Chcete-li i vy proniknout do tajů rozmanité obilné říše (a zjistit, jaký z receptů je ten „nej“), nenechte si tuhle knihu ujít, objevíte netušené 🙂 Najdete ji například zde.

Autorkou recenze je Kamila Opl z blogu Tvoříme domov.