#copravectu: Dva slibné psychologické thrillery a Nazdar, vitamíne

Hned na začátku roku se jako houby po dešti objevují samé čtivé thrillery - proto opět nechybí v našem pravidelném recenzním výběru. Ale nebojte, máme tu i zbrusu nový příběh pro milovníky všech dojemných a laskavých románů... však se přesvědčte sami ;)

Bílá těla

O čem to je? Od narození jsou dvě – sice dvojčata, ale každá jiná. Tilda je citlivá a labilní, přesto se jí podaří prosadit ve světě filmu jako herečka. Callie je nenápadná a nejistá a cítí potřebu dávat na sestru pozor. Callie zaskočí, když začne Tilda chodit s bohatým Američanem. Nejdřív je nadšená, ale postupně v ní narůstá podezření, že by Felix mohl být pro sestru nebezpečný. Se svými obavami se svěří na internetovém fóru zaměřeném na problematické vztahy s muži se sklony s násilí. Tilda se za Felixe vdá, ale podezření Callie stále narůstá. Potom je však Felix nalezen v hotelovém pokoji mrtvý. Policie vylučuje cizí zavinění, ale Callie, která celý život pozoruje okolí, je jiného názoru…

Proč byste si to měli přečíst? Je to čtivé tak, že nemůžete přestat číst, ani kdybyste nakrásně chtěli.

To nejlepší na této knize? Příběh tematizuje domácí násilí, ovšem v poněkud jiné formě, jelikož do poslední chvíle není jasné, kdo je vlastně obětí a kdo násilníkem.

Co se nám nezdálo? Kniha vypravuje příběh jen velmi povrchně a ačkoliv autorčin záměr byl velmi dobrý, je také příliš ambiciózní na to, aby byl mistrně zvládnutý. Hluchá místa, postavy, kterým to prostě nevěříte, napínavé situace, které jsou spíš úsměvné než skutečně dramatické… zkrátka a dobře, není to ono.

Pro koho je kniha ideální? Pro ty, co hledají vskutku jednoduchý thriller, který má za úkol pouze pobavit.

Bude se vám to líbit, pokud se vám líbil… Sběratel motýlů od Dot Hutchinsonové.

Nazdar, vitamíne

O čem to je? Humorem protkaný příběh o lásce, ztrátě a vzpomínkách v jejich nejrůznějších podobách. Život třicetileté Ruth se neubírá zrovna šťastným směrem. Těsně před Vánoci se rozejde se svým snoubencem a k tomu ji překvapí zpráva z domova – její otec Howard Young, uznávaný profesor historie nenávratně ztrácí paměť. Ruth podá výpověď v práci, opustí velkoměsto a vrací se do domu svého dětství, aby rodičům pomohla vyrovnat se s nenadálými změnami. Je ochotná vyzkoušet cokoliv, i zaručené recepty proti demenci – medúzovou polévku či medúzové placičky. Román psaný formou deníkových zápisků je humornou i dojemnou sondou rodinných vztahů.

Proč byste si to měli přečíst? Jedna z první letošních knižních vlaštovek je milá, dojemná a zároveň vtipná. Takže proto. Kdyby se letos literatura ubírala tímhle směrem, nezlobili bychom se.

To nejlepší na této knize? Laskavý tón, tragikomedie, tentokrát velmi efektní vyprávění formou deníkových zápisků. A medúzová polévka.

Co se nám nezdálo? Droboučký font písma v knize, který nás krátkozraké lehce zaskočil, ale to už opravdu zacházíme do zbytečných detailů, však koho by tohle od čtení odradilo 🙂

Pro koho je kniha ideální? Pro ty, co se chtějí dojmout a zároveň pobavit, co si u lehkého románu chtějí odpočinout, ale zároveň vyžadují kvalitní literaturu 🙂

Bude se vám to líbit, pokud se vám líbil… Eleanor se má vážně skvěle od Gail Honeymanové.

Mizející rok

O čem to je? Zoe měla jako malá štěstí. Její biologická matka ji sice nechala v porodnici, nicméně Evelyn, která ji adoptovala, ji lepší dětství zajistit ani nemohla. Když však Evelyn podlehne rakovině, mladé dívce se sesype svět. A sesype se i ona sama. Zanechá školy, propadne pití a drogám, jejichž prodejem se také živí, dokonce se zaplete do obchodu s bílým masem… Pak ale dostane v životě další šanci. Přestěhuje se na druhý konec Států do New Yorku, najde si práci v aranžérském salónu a snaží se zapomenout na vše, co se stalo v Kalifornii. A co víc – seznámí se se zámožným a vlivným Henrym, který před dvěma lety ovdověl, když jeho ženu srazilo auto. K překvapení všech se do sebe tihle dva zamilují. Jenomže pak se začnou dít podivné věci, které nemohou být jen náhoda – a které jsou čím dál tím děsivější… Dostihla Zoe její minulost? A kolik toho vlastně ví o Henrym?

Proč byste si to měli přečíst? Tenhle zamotaný román, který vlastně začíná na svém konci a poté se teprve vrací na začátek, je skvělou ukázkou thrillerového žánru, v němž hlavní roli nehraje akce, nýbrž propracovaná psychologie postav.

To nejlepší na této knize? Jímavé osudy hlavní hrdinky, se kterými se autorka dokázala popasovat tak, abyste jejich hrůzu, smutek a děs pocítili skutečně silně.

Co se nám nezdálo? Tuhle knihu táhne silná zápletka, ale už od začátku tušíte, jak to asi celé dopadne – možná by trocha té mystérie navíc neuškodila.

Pro koho je kniha ideální? Pro všechny, co nadšeně hltají jeden thriller za druhým – tohle vás nezklame.

Bude se vám to líbit, pokud se vám líbil… Ta přede mnou od JP Delaney.