5 knižních novinek, které byste neměli minout

V létě nakladatelé obvykle v tempu vydávání nových knih zpomalí a lákají nás novými edičními plány na podzimní (a především předvánoční) knižní žně. Ale není to úplně tak, že by během léta nevycházelo vůbec nic. To by přece nám knihomolům nemohli udělat. Připravili jsme si proto pro vás tipy na 5 knižních novinek, které byste neměli minout, protože by to byla rozhodně škoda. Najdete v nich letní oddechovku z vyhřáté Sicílie, amerického klasika i ekologickou sci-fi utopii.

Milenec | Rebecca Sacks

Název knihy Milenec je trochu zavádějící a možná byste běžně po takovém titulu nesáhli, ale pod romanticky znějící anotací o vztahu starší ženy a mladšího muže (možná spíše chlapce) se skrývá mnohem více.

Kanaďanka Allsion se vydává do izraelského Tel Avivu studovat hebrejštinu. Kromě krás města, místního jazyka a židovských tradic se zde seznámí s mladým izraelským vojákem Ejalem. Pořád vám to zní jako červená knihovna? A co když vám řeknu, že je Ejal povolán k invazi do Gazy a Allison se tak ocitá v Tel Avivu, ve kterém každý den zní sirény, je sama, vystrašená a ze všech stran se na ni valí ambivalentní názory na to, kdo je v tomto izraelsko-palestinském konfliktu v právu a kdo nikoliv.

Milenec v sobě ukrývá nejen příběh mladé lásky, ale i velmi aktuální téma války, otázky ohledně vlastní identity i hledání svého místa ve světě. Zvládne se Allison rozhodnout, na které straně konfliktu stojí? A co ji to bude stát?

P.S.: Sami autoři Rebecca Sacks pochází stejně jako hlavní hrdinka Allison z Kanady a nějaký čas žili v Izraeli, kde studovali posvátné židovské texty.

Poslední lanovka | John Irving

Kniha Poslední lanovka by díky svým více než 900 stranám možná vydala jako jeden tip za všechny. Americký spisovatel John Irving známý díky bestsellerům Svět podle Garpa, Modlitba za Owena Meanyho nebo Pravidla moštárny (které byly všechny zfilmované) vydal svůj patnáctý román, který v sobě ukrývá monumentální rodinnou ságu a dramatický příběh s duchařskými prvky. Jste připraveni na svůj nový letní projekt?

John Irving se i v nové knize drží svých oblíbených témat, najdeme tu netradiční postavy, změnu pohlaví, otázky ohledně otcovství, dlouhé pasáže o wrestlingu, spisovatele i sex. Poslední lanovka vypráví příběh Adama Brewstera a jeho rodiny od 40. let minulého století až do současnosti. Vše začíná v roce 1941, kdy jeho matka Rachel Brewsterová závodí v Aspenu v Coloradu na národním mistrovství ve slalomu a sjezdu. Sice se jí nepodaří získat medaili, ale zato otěhotní a zpátky doma se stane lyžařskou instruktorkou. Zní to banálně, ale napsal to Irving, její rodina tak nebude úplně konvenční a Adam se po mnoha letech vydává do Aspenu hledat odpovědi ohledně historie své rodiny, ale setkává se tam se samými přízraky!

Deus ex machina | Ferdia Lennon

Deus ex machina je debutový román irského spisovatele Ferdii Lennona, který se odehrává v sicilských Syrakusách během peloponéské války. Historický román? Ano, ale ne tak úplně. “Voda a sýr pro každého, kdo nám zarecituje Eurípida!” lákají hlavní hrdinové Lampón a Gelón zajaté, v bývalém kamenolomu uvězněné a hladem a horkem umírající Athéňany. Dobrovolníci se mezi bývalými vojáky, kteří si dovolili na Sicílii zaútočit, najdou a polozapomenuté verše přednesou. Lampón s Gelónem jsou tak nadšení, že je napadne secvičit s nimi rovnou celé představení Médeiy.

Představí divákům klasickou tragédii? Možná. Změní se celé plánování divadelní hry v tragikomedii? Možná. Nebudou chybět režiséři, producent, sbor ani masky. S měchem vína, drzým Lampónem, který nejdřív mluví a až potom přemýšlí, a agresivními spoluobčany ale nepůjde nic snadno. Chcete vědět, jak se s blížící premiérou může inscenace hry přetavit do tak nebezpečných situací, že při ní můžete přijít i o život? A zda se jim Médeia nakonec povedla připravit a zahrát i přes všechny nečekané události?

Dopisy měsíčního dne | Emmi Itäranta

Dopisy měsíčního dne, milostný román odehrávající se ve vesmíru a psaný v dopisech. Finská spisovatelka Emmi Itäranta, která debutovala dystopií Strážkyně pramene, se tentokrát vydává s léčitelkou Lumi pocházející ze Země hledat její choť, botaničku Sol pocházející z Marsu. Ta se totiž dlouho nevrací ze služební cesty, Lumi se tak vrací do vzpomínek a ohledává jejich společnou minulost, která možná není taková, jaká se zdá.

Sol a Lumi pochází z odlišných světů, stopy Lumi také zavedou z bohatých marsovských kolonií zpět na zdevastovanou planetu Zemi, která už je jen stínem své zašlé slávy (a zašlého životního prostředí). Dopisy měsíčního dne tak nejsou jen románem ve vědecko-fantastických kulisách, ale mají také silný environmentální rozměr, který je pro autorku velmi důležitý. Lumi dokonce objeví tajnou ekologickou skupinu a svět ztracených duší, kam smí vstoupit jen léčitelé. Čeká Lumi a Sol ještě společná budoucnost?

P.S.: Emmi Itäranta sice pochází z Finska, ale žije v anglickém Canterbury a dokonce píše knihy ve finštině i angličtině najednou.

Žít dál | Narine Abgarjan

Žít dál oblíbené arménské spisovatelky, která si nás získala již svými předchozími knihami Tři jablka spadlá z nebe a Čtyři ženy a jeden pohřeb, je tipem pro ty, kteří v létě nepotřebují číst žádné oddychovky a nebojí se těžších příběhů. Abgarjan se v nich vrací do svého rodného Berdu v Arménii poblíž hranic s Ázerbajdžánem, z kterého uprchla před válkou o Náhorní Karabach do Moskvy.

Na letošním Světě knihy Praha 2024 byla autorka knihu představit a debata se rychle přesunula k arménskému jídlu. Dokonce překladatel nestíhal překládat, ale krajani, kteří se na Abgarjan přišli podívat, jen nadšeně přikyvovali. I samotná kniha je propletena jídlem, jeho přípravou a různými recepty, z jejichž postupů a popisů můžete při čtení cítit vůni koření i ořechovou gatu.

Prozradila také, že poslední povídka sbírky Žít dál je pro ni velmi osobní. Vypráví v ní totiž o své sestře Soně, které se nedařilo otěhotnět. Následky války, tvrdili lékaři. Přesto se jí to nakonec povedlo a tím se vracíme k celému poselství knihy: život je spravedlivější než smrt. Tomu musí člověk věřit, aby mohl žít dál.