Desatero ke společnému čtení s dětmi

1. Společné čtení by mělo být jedinou věcí, kterou v danou chvíli děláte. Zapomeňte na e-maily, pracovní telefonáty, neuklizenou koupelnu a podobně. Ať je u čtení i vaše mysl, nejen tělo. Z celého běžného dne s vámi děti tráví intenzivně hlavně tuhle malou část, a proto je nechte, aby si vás jaksepatří užili. Naše děti jsou náš nejdůležitější projekt. Co se práce týče, vždycky bude ještě něco, co se dá udělat později, ale málokdo sumarizuje svůj život s myšlenkou, kolik času ještě mohl strávit v kanceláři. Proto když si k dětem sednete s knížkou, měla by to být jediná věc, kterou budete v danou chvíli dělat.

2. Nikdy dítě netrestejte tím, že zrušíte váš společný čas. 15 minut čtení denně je pro intelektuální, duševní a vztahový vývin vašeho drobka to samé, co správný pitný režim pro tělo. Nebudete mu přece upírat vodu nebo večeři. Právě naopak, pokud vaše dítě večer nespolupracovalo – což se u přepracovaných rodičů a podrážděných či unavených dětí stává často (ano, nejen u vás doma) – večerní čtení dokáže vztahy zase stabilizovat. Umožní dítěti usínat s vědomím bezpečí a klidu. Pokud máte problémy, hledejte řešení – společné čtení je jedním z nich.

3. Dávejte si směšně malé cíle. Pokud jste doteď nepěstovali společný čas na čtení, na začátku bude asi těžké implementovat jej do náročného denního rozvrhu. Proto si dejte cíle, které se vám možná budou zdát úplně směšné – stačí totiž pro začátek pouhých pět minut denně. Pokud budete mít ještě po pěti minutách chuť číst dál, směle do toho. Ale pokud ne, i tak si tuhle položku dne můžete odškrtnout. Tak jako tak se vám povedla důležitá věc.

4. Vytvářejte návyk. Pět minut každý den v týdnu má větší hodnotu než celá hodina v sobotu dopoledne. Malými zlomky totiž vytváříte návyk a umožňujete dítěti pomalu budovat vztah ke knihám. Zvyšujete tak jeho šance, že o ně bude mít zájem i ve vyšším věku, že si bude číst pro potěšení a zároveň tak bude dlouhodobě využívat všechny výhody – intelektuální i vztahové – které literatura přináší. Představte si to asi takhle: jak by vypadaly vaše zuby, kdybyste si je čistili jen jednou za týden půl hodiny místo deseti minut každý večer? Se čtením a jeho výhodami je to stejné.

5. Mějte správná očekávání. Dítko ve vašem náručí, zapadající slunce, jehož paprsky se skrz okno vlévají do pokoje, pokojné obracení stránek a usrkávání čaje… to asi nebude ten správný scénář, přinejmenším ne během prvních pár let. Malé děti budou určitě chtít knížky ožužlávat, budou chtít přeskakovat strany a je dost možné, že po třech minutách zapomenou, co že to vlastně děláte. Větší děti vás zase budou zastavovat a přerušovat, klást otázky. Ty ještě větší by zas radši dali přednost legu nebo převlékání panenek. To všechno je v pořádku a je to normální. Na rozdíl od televize jim nabízíte interakci a té je taktéž třeba se učit. Nechte je u čtení hýbat se.

6. Mějte knihy po ruce (a schovávejte ovladač). Tak bude pro vás i děti podstatně lehčí rozhodnout se právě pro knížky. Do každého pokoje můžete na viditelném místě nechat košík, krabici nebo poličku s knihami. Doporučujeme umístit je do spodních poliček a neschovávat je před dětmi – ano, je šance, že vaše dítě je bude chtít zkoumat prsty i ústy. Ale knihy se mají používat. Určitě si každý vybaví takové ty nádherné, nikdy neotevřené knížky v horních policích nad slavnostním porcelánem, tak perfektní, že se vedle nich skoro bojíte dýchat. Ale k čemu jsou vlastně dobré, když jsou jen na parádu?

7. Mějte knihy na očích. Knihy, které jsou standardně vložené do poliček zaujmou málokteré dítě, koneckonců, jde jen o sérii vedle sebe uložených hřbetů s nadpisy. Místo toho je vyložte na okenní parapet, nebo využijte jednoduché police jinak, než velí zažité způsoby. Nádherné obálky dětských knížek jsou tvořené tak, aby dětskou pozornost přitáhly.

8. Knihy opakujte. Opakování na úrovni věty i na úrovni příběhu je pro děti velmi důležité. Pomáhá upevňovat větné vazby, nová slova, pomáhá pochopit, jak vlastně funguje příběh. Nebuďte překvapení, pokud (především ty menší) děti budou chtít číst pořád dokola jen jednu knihu. Mohou ji chtít každý večer pětkrát za sebou, dokud ji nebudou recitovat spolu s vámi zpaměti.

9. Knihy střídejte. Ne, tyhle dva body si neodporují, i když se to tak na první pohled může zdát. Známé knihy zabezpečí dítěti známé podněty, avšak nové knihy jeho svět rozvíjejí. Ukazuje se totiž, že děti z rodin, které jim vědomě zajišťují přístup k nové literatuře (ať už koupí, výměnou nebo návštěvnou knihovny) mají lepší studijní výsledky a taky jsou z nich lepší čtenáři v budoucnu. Proto je dobrým pravidlem pro čtení s dětmi takzvané pravidlo třech příběhů: jeden velmi dobře známý (ten už vaše dítko zná nazpaměť), jeden známý (jehož děj si pamatuje) a jeden úplně nový.

10. Pamatujte na nejdůležitější důvod, proč tohle všecko děláte: vztah s vaším dítětem. Vztah a gramotnost jdou ruku v ruce. Nepodceňujte ani jedno 😉

Původní článek najdete ve slovenštině na webu Čítajme si spolu (včetně spousty dalších užitečných rad! 🙂 )