blog

Jak se máme ve Čtenářském klubu na začátku roku

Konec starého roku a začátek nového vždycky vede nostalgickému vzpomínání a ani my se mu neubráníme. Naše shrnutí se bude týkat jedné novinky, která přišla hned na začátku roku 2019 a která tedy v tomhle měsíci slaví své první narozeniny – našeho Čtenářského klubu.

Konec starého roku a začátek nového vždycky vede nostalgickému vzpomínání a ani my se mu neubráníme. Naše shrnutí se bude týkat jedné novinky, která přišla hned na začátku roku 2019 a která tedy v tomhle měsíci slaví své první narozeniny – našeho Čtenářského klubu.

Za jeho roční existenci jste s námi přečetli hned dvanáct knížek, které si samozřejmě můžete lépe prohlédnout a vytvořili jste facebookovou skupinu, která čítá už téměř dva a půl tisíce členů a členek. Jsme za to hrozně moc rádi! Vždycky jsme kolem nás rádi sdružovali milovníky a milovnice knih a vzhledem k tomu, že jsme zatím internetové knihkupectví, jsme rádi za každou možnost, kterou sociální sítě nabízejí k tomu, abychom si s vámi mohli popovídat a debatovat. A právě to naše skupina perfektně umožňuje!

Za tu dobu jste vytvořili přes 700 postů ve skupině a k nim skoro čtrnáct set komentářů. Zdá se, že nejpopulárnější dobou ve skupině (tedy kdy je skupina nejaktivnější), je pondělí okolo jedenácté dopoledne. Pokud tedy chcete přispět svým názorem a přečíst si na něj co nejvíc ohlasů, právě v tuhle dobu se v ní pohybuje nejvíc členů 😉

Naše Iri a Janka, martinusácké knihomolky, které pro vás vybírají knihy do Čtenářského klubu, se loni se vší vervou pustily do zkoušení různých titulů, abychom zjistili, co našemu klubu bude nejvíc sedět. S největšími ohlasy se setkaly knihy jako Tiché roky, Dej mi své jméno a Modlitba za Černobyl. Tedy český historický román, young adult zahraniční příběh a reportáž. To je tedy pěkný mišmaš! Obecně vzato jsme víc sahali po knihách populárnějších, o kterých se víc mluví a měli tendenci oslovit širší publikum. Snažili jsme se také střídat žánry, aby si to své pravé ořechové našla většina členů a členek.

Čtěte také  Čtení s porozuměním: Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře?

Pár knih už jste pomocí hlasování vybrali společně s námi, protože na vašem názoru nám velmi záleží a rádi pokaždé k vašim tipům a návrhům na další knihy k přečtení přihlédneme. Na konci roku jsme se vás v klubu ptali na to, co se vám líbí a nelíbí, co byste chtěli jinak a co ponechat, co říkáte na knihy a jak si představujete čtení na 2020. Ukázalo se, že většina čtenářů a čtenářek souzní spíše s tím, aby díky Čtenářskému klubu objevovali nové knížky, o kterých se v médiích, na sociálních sítích a skrze další šuškandu zas až tolik nemluví. Ty známější si raději najdou jinak.

Vzhledem k tomuhle zjištění a také k tomu, že loni ve Čtenářském klubu drtivě převládla beletrie, řekli jsme si, že letošní rok začneme ne tak populární reportáží, která je ovšem podle našeho názoru naprosto brilantní. Loňský rok jsme s velkým nadšením všech členů klubu ukončili s populárními Možnostmi milostného románu, které na konci roku pořádně rozvířily českou literární scénu a letošek začínáme se Slonem na Zemplíně, nenápadnou reportáží od nakladatelství Absynt, která má ale potenciál rozvířit diskuzi úplně stejně.

Doufáme, že se k nám letos přidáte, objevíte nové knihy, budete s námi diskutovat o dobrých knihách a přečtete alespoň 12 knih za rok 2020! 😊