blog

Výherkyně Knižní detektivky: ,,Možná to není o šťastném konci, možná je to o příběhu.”

Drazí knihomolové, Knižní detektivka už je nějakou chvíli u konce, ale my se u ní ještě na chviličku zastavíme – rádi bychom vám totiž představili výherkyni Knižní detektivky, která získala krásných padesát knih! Michaela Hamplová nám odpověděla na pár otázek; v krátkém rozhovoru se dozvíte například to, jakým způsobem pátrala po ukradených knihách, které hádanky pro ni byly nejsložitější a samozřejmě nechybí ani doporučení na knihy!

Kde / jak jste narazila na naši soutěž Velká knižní detektivka? Zapojila jste se hned na začátku března, nebo až v průběhu?
 
Vaši soutěž hraji už od začátku. Myslím, že to začalo někdy v roce 2015 první Knižní šifrou. 🙂 Musím se přiznat, že hledat knihy podle odkrytých obrázků mě bavilo nejvíce. Každý rok čekám na březen a těším se na další hru.
 
Měla jste nějaký svůj oblíbený způsob hádání?
 
Tento rok byl pro mě asi nejtěžší. V Knižní detektivce byly pro mě nové a často neznámé knihy. Musela jsem proto hodně googlit, ale nejvíce jsme se asi radily s kamarádkami. Většinou jsme měly vyluštěno každé ráno ještě před odchodem do práce.
 
Kterou hádanku se vám podařilo uhádnout hned a nad kterou jste dumala nejvíc?
 
Neměla jsem problém s Harrym Potterem, Robinem Hoodem a jeho Hunger Games, také mi byl okamžitě jasný Muž jménem Ove nebo třeba Pipi Dlouhá punčocha. Tím to ale skončilo. 😀 Ostatní knihy se neobešly bez dlouhého přemýšlení, dumání a probírání s holkama. 😀 Asi nejvíc mě potrápila kniha Doppler.
 
Četla jste některou z knih, které byly schované v detektivce a narazila jste třeba na nějaké nové knihy, které byste si chtěla přečíst?
 
Ze schovaných knih jsem přečetla Harry Pottera, Hunger Games a Muž jménem Ove. Jak už jsem psala, v letošní detektivce pro mě byla spousta neznámých a nových knih, o kterých jsem sice slyšela, ale ještě nebyl čas zkoumat je podrobněji. Chtěla bych si přečíst knihu, která mě nejvíce potrápila a zároveň zaujala, takže Dopplera.
 
Jak naložíte s výhrou? Pořídíte si spoustu nových knih naráz? 🙂
 
O výhru se určitě podělím s přáteli a rodinou. Kdybych si všechny knihy nechala, budu muset pořídit novou a mnohem větší knihovnu. 🙂 Počkejte, vlastně by mi to asi nevadilo… 😀
 
Co ráda čtete?
 
Mám moc ráda knihy, u kterých dopředu nevím, o čem budou a jak skončí. Knihy, ve kterých je nějaká skrytá myšlenka, nad kterou pak člověk i po dočtení dlouho přemýšlí. Proto nemám ráda detektivky – vrah se vždycky najde. 😀 V životě a vlastně i ve výběru knih se držím hesla ,,Možná to není o šťastném konci, možná je to o příběhu”.
 
Oblíbeného autora nemám. Když mě nějaká kniha zaujme a má pokračování, prostě jdu a koupím celou sérii. Občas narazím na knihu, která se mi opravdu líbí a poté si zjistím více o autorovi a o jeho dalších knihách. Mám ráda fantasy knihy. Vyrůstala jsem společně s Harry Potterem, takže to je moje srdcová a rozhodně nejoblíbenější knižní série. 
 
Na střední škole mě hodně ovlivnil učitel literatury, který nám “nutil” knihy o 2. světové válce a holokaustu. Do teď vzpomínám na páteční poslední dvouhodinovky ve škole, rozebírání knihy Smrt je mým řemeslem a pana profesora loučícího se slovy “Přeji vám všem krásný víkend” 😀 Byl pátek, volno před námi, sluníčko svítilo a člověk šel domů s depkou a dlouho o tom přemýšlel. Od té doby mě toto téma velmi zajímá, ale poslední rok mám pocit, že se s romány s touto tematikou roztrhl pytel. Já osobně bych doporučila například komiks Maus, Předčítače nebo Zlodějku knih.
 
Také mě zaujaly Tiché roky a Hana od Aleny Mornštajnové. Tiché roky jsou přesně tou knihou, od které nevíte co čekat a do posledního řádku netušíte, co přijde. Hana je velmi silný příběh s hlubokou myšlenkou a díky bohu není jen o životě v koncentračním táboře, ale i o tom, co předcházelo a co přišlo po návratu…
 
Teď momentálně čtu knihu Tomáše Třeštíka – Po povrchu. Chtěla jsem něco na odlehčení. 🙂
 
Mé nejoblíbenější knihy jsou: Cesta (Cormac McCarthy), Ten, kdo stojí v koutě (Stephen Chbosky), Tracyho Tygr (William Saroyan), Dlouhý pochod (Richard Bachman – Stephen King)… To jsou přesně ty knihy, od kterých nevíte co čekat :-)))


 
Čtěte také  Čtení s porozuměním: Proč se cítíme špatně, když se máme tak dobře?