blog

Ohlédnutí za Čtenářským klubem v listopadu a prosinci

Zvykli jsme si na to, že na našem blog každý měsíc hodnotíme knihu, kterou právě čteme v našem Čtenářském klubu. Předvánoční frmol nám ale poněkud změnil plány, proto jsme se rozhodli, že listopadovou a prosincovou knihu zhodnotíme naráz v jednom článku. Chcete-li se o knihách dozvědět víc, čtěte dál!

Každý měsíc ve facebookové skupině Čtenářského klubu zveřejníme jednu knihu, kterou daný měsíc společně čteme, debatujeme o ní (i o jiných knihách) a rozšiřujeme si společně čtenářské obzory. Na měsíc listopad jsme vybrali Šeptuchy od Aleny Sabuchové.

Šeptuchy jsou jedna z těch knih, které nepatří do mainstreamu, byť loni na Slovensku rezonovala poměrně výrazně. Právě proto jsme ji taky objevili – doporučili nám ji naše kolegyně ze slovenského Martinusu, se kterými si navzájem sdílíme tipy na knihy – a bylo nám jasné, že téhle knize chceme věnovat pozornost a chceme se jí zaobírat víc, na což je právě náš Čtenářský klub naprosto ideální.

Sabuchová už má za sebou sbírku povídek Zadné izby, Cenu Ivana Kraska, Cenu Nadácie Tatra Banky a nominaci na Anasoft Literu. Celkem slušná sbírka literárních úspěchů, která čtenáře a čtenářky možná pošťouchne k tomu, aby si přečetli alespoň anotaci Šeptuch. V téhle próze vypráví autorka o magickém kraji Podlasí, jemně ironickým hlasem mladičké dívky, která svérázně představuje „kraj na morovém vršku“.

Je to kniha, která jednoznačně není určena masám lidí a určitě to nebude ten pravý šálek kávy pro každého. Šeptuchy v sobě nesou prazvláštní kombinaci ironické současnosti a melancholických zázraků, víry a legend, která se nám výborně hodila do chuti právě v temný a upršený listopad, avšak někdo by jistě mohl podotknout, že právě takové čtení je jako dělané na letní slunovrat. Zkrátka si tu knihu pořiďte, nechte prvních pár stránek poválet na patře a uvidíte. Možná to opravdu nebude to pravé pro vás, možná zjistíte, že vás příběh balancující na hranici fikce a reality zaujal, nebo knihu odložíte a vrátíte se k ní v nějakém jiném období a rozpoložení. Šeptuchy jsou ale jednoznačně taková ta kniha, kterou stojí za to mít uloženou v knihovně. I kdyby jen tak pro případ.

Čtěte také  Ladislav Zibura: Knížky nepůjčuju, ale rovnou věnuji

Podobně je to dozajista i s knihou, kterou jsme ke čtení vybrali na prosinec. Pustili jsme se na konci roku do novinky od francouzské spisovatelky Delphine de Vigan, do románu jménem Děti nade vše.

Na rozdíl od Šeptuch jsou Děti nade vše lépe stravitelné, čtivé, přístupné, zkrátka takové to čtení, při kterém jako by se stránky samy otáčely, tak dobře se to čte. Příběh jako takový ovšem nikterak lehký není – odvíjí se tu až thrillerově laděná zápletka, ve které se dostáváme do okamžiku, ve které se ztratí malá dcera slavné youtubové influencerky. Příběh vnímáme očima internetové hvězdy, která ze svých dětí tvoří loutky pro své YouTube reklamy a zároveň i očima zapisovatelky celého případu, která žije naprosto odlišný život, s jen minimálním dotekem sociálních sítí.

De Vigan do příběhu dala všechno, co běžně čtenáře a čtenářky baví – napínavý krimi prvek, lákavé prostředí virtuálna a reality show a dokonce i špetku budoucnosti, která se odehrává za pár let v postpandemickém světě. Zároveň ale nezapomíná vybudovat kvalitní příběh, takový, který se do vás zahryzne a o kterém budete ještě setsakramentsky dlouho přemýšlet.

Jak už to tak u nás v klubu bývá, na aktuální knihu měsíce máme vždy kód na poštovné zdarma, pokud byste si ji u nás chtěli pořídit – pokud si tedy do košíku na webu našeho knihkupectví přihodíte i Děti nade vše a po výběru platby zadáte kód CTENARSKYKLUB11, na celou objednávku budete mít poštovné zdarma 😉

Jana Benešová

Content specialist

Janka v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Nejčastěji ji najdete schovanou v nějaké kavárně a všechny kolem sebe v jednom kuse nutí, aby si přečetli Malý život a neapolskou tetralogii.

Příspěvky autora