Maturita z literatury snadno a rychle
Být maturantem, to není jen tak. Rozhodnout se, co se životem po střední škole, pozorně poslouchat na všech hodinách, dostat do sebe informace ze všech maturitních předmětů, načíst povinnou četbu, zapamatovat si všechna slovíčka, nadrtit se všechny vzorečky - a pak to v sobě ještě udržet minimálně po dobu trvání středoškolského studia. Na to aby měl člověk externí disk, kam se informace uloží a v případě potřeby se načte do mozku.
Kéž by to bylo takhle snadné! Zatímco s matematickými vzorci a cizojazyčnou gramatikou příliš zkušeností nemáme, o literatuře už něco takového prohlásit nemůžeme. A tak jsme si řekli, že se pokusíme sestavit průvodce maturitním literárním chaosem. Nevíte, na co se u přípravy na ústní zkoušku zaměřit, co si uložit do povědomí a co jen přeletět očima? Pak vám možná následujících pět rad přijde k duhu.
Začněte čtením
Prošli jste si seznamy maturitní četby, vybrali jste si z nich své knižní šampiony a teď stojíte před kupičkou dvaceti knih a na čele vám vyráží nervózní krůpěje potu? I když je obrovsky lákavé otočit se k téhle temné věži zády a ještě aspoň chvíli ignorovat její nepopiratelnou přítomnost, nedělejte to. Začtěte se. Odveďte tu časově nejnáročnější práci jako první. Možná zjistíte, že to ve skutečnosti zase tolik nebolí a že století staří klasici mají co říct i dnešnímu čtenáři. A pamatujte na to, že den před maturitou spíš narychlo zkontrolujete datum narození autora, než že byste do sebe nasoukali celou jeho knihu i s vaším uceleným osobním názorem.
Dělejte si poznámky
Až se pustíte do čtení, vezměte si s k tomu rovnou i poznámkový blok a tužku – a zapisujte, zapisujte, zapisujte. Cokoliv vám během čtení přijde na mysl (a vztahuje se to ke knize, myšlenky na horkou kávu a podobně můžete vynechat) zapište. Jak na vás působí jednotlivé postavy, kdy a kde se příběh odehrává, která část příběhu vás zaujala, co ve vás kniha celkově zanechala. Každá tahle poznámka se pro vás stane nedocenitelnou, až si za dva měsíce budete lámat hlavu, o čem přesně že to bylo. Dějovou linku dohledáte vždycky, svůj osobní názor a pocity vyvolané příběhem ale na internetu nenajdete.
Seznamte se se životem autora
Teď nastává ta pravá chvíle na životopisnou nalejvárnu. Odložte knihu i poznámky (nikoliv někam do zapomnění) a přesuňte své soustředění na exkurzi do života autora. Vytvořte si o něm všeobecný přehled. Soustřeďte se nejdřív na to, kdy a kde žil, co se mu v životě přihodilo a jak se mu celkově existovalo. Zapište si několik významných dat (jeho život a rok vydání – nebo tvorby – knihy, kterou jste od něj přečetli) a nakonec se pobavte u pikantností, co se mu přihodily.
Seznamte se s autorovou dobou
Když už budete u těch dat, bude nejpřirozenější, když od nich volně přejdete k celkovému kontextu doby. Zasaďte do něj autora tak, že vám jeho život najednou začne dávat o trochu větší smysl. Proč to vypadá, že se s ním osud nemazlil a jaký na něj měly vliv světové (nebo třeba i jen vesnické) události? Proč dává smysl, že byl součástí takového nebo makového literárního směru? A proč vznikl tenhle konkrétní literární směr zrovna v jeho době? Čím víc informací si o autorově době a jejím kontextu zjistíte, tím snadněji pak rozlousknete přečtené maturitní dílo. Což nás přivádí k bodu číslo pět!
Vložte přečtenou knihu do souvislostí
K tomuhle bodu budete pravděpodobně opět potřebovat svoje poznámky. Projděte si je a prozkoumejte jejich souvislost s autorovým životem. Podobá se nápadně některá z postav reálné historické osobnosti? (Nebo životní lásce autora? – Koukáme na tebe, drahý Wertře, teda Goethe.) Odehrává se dílo během nějaké konkrétní historické události? Je naopak úplně odstřižené od běžné reality? Klade se v něm důraz na city? Nebo je snad popisné tak, že jednomu stéblu trávy nestačí pět stran? A jak to souvisí s tím, co autor prožil?
A až si položíte všechny tyhle otázky (a určitě vás během studia konkrétní knihy napadnou mnohé další), nezapomeňte si na ně zapsat odpovědi, které vás provedou předmaturitním stresem svaťáku.
