blog

Knižní tipy z KVIFF

Začátek července patří každoročně Mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary. Pokud ale nepatříte mezi filmové nadšence, nechtěli jste se prodírat davem lidí anebo raději trávíte večery s knihou, tak pro vás mám pár tipů na knižní předlohy některých karlovarských filmů.

Letos se konal již 58. ročník karlovarského filmového festivalu, na kterém bylo uvedeno 185 filmů. Z toho bylo 116 celovečerních hraných, 28 celovečerních dokumentárních a 41 krátkých filmů. Představím vám tu knihy, na jejichž filmové adaptace jste mohli letos narazit. A kdo by přece jen dostal chuť podívat se i na film, tak na některé z nich se můžete těšit v tuzemských kinech v průběhu letošního roku.

Pozor na mořskou nemoc

Jednou z hlavních hvězd letošního ročníku byl australský herec Russell Crowe, který ve Varech vystoupil i se svou kapelou Indoor Garden Party. Uvedl film Master & Commander: Odvrácená strana světa z roku 2003, jehož scénář vznikl podle stejnojmenného románu anglického spisovatele Patricka O’Briana (vlastním jménem Richard Patrick Russ) poprvé publikovaného v roce 1969. Rok 1805, otevřené moře, britská posádka lodi HMS Surprise a její kapitán Jack Aubrey, který chce za každou cenu zničit francouzskou loď Acheron. I kdyby ji měl pronásledovat v bouři přes celý oceán. Napětí zaručeno.

Tuzemské filmy

Nejvíce očekávané (a také herecky zastoupené) bývají české filmy. Těch se tu letos sešlo hned několik a rovnou dva z nich byly inspirovány knihami. Film Citlivý člověk je natočen podle románu Jáchyma Topola z roku 2017. Román vypráví o rodině, která křižuje Evropou a snaží se nalézt domov. Narazíte zde na komické situace i hledání smyslu života. Nevyhýbá se ani tématům politické korektnosti, sebevražd nebo imigrantství. Film Hadí plyn je pak volnou adaptací románu Srdce temnoty anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada. Srdce temnoty patří mezi stěžejní literární díla 20. století o degradaci lidskosti a hrůzách totalitních režimů. Oba filmy jdou do distribuce ještě letos. Na Hadí plyn se můžete v kinech těšit od 28. září a Citlivý člověk jde do kin 12. října.

Čtěte také  Puberta za dveřmi? To chce knihu!

Deprese z Belgie

Film Tání (2023) vznikl podle stejnojmenného bestsellerového románu belgické spisovatelky Lize Spit. Tání si vás podmaní kontrastem dvou časových linií. V jedné z nich se již dospělá Eva vrací s kostkou ledu v kufru auta do rodné vesnice. V druhé linii je Evě o 13 let méně a tráví letní prázdniny se dvěma svými nejlepšími kamarády. Klukům se ale začnou zapalovat lýtka a vymýšlí hry, které by přiměly holky se svléknout. Evě se to však nelíbí a připadá si zrazená. Vymyslí tedy plán, jak kamarády zastavit, ale to se jí bohužel nepovede a sama na to doplatí.

Rebelka Kateřina Parrová

Kateřina Parrová, z donucení choť krále Jindřicha VIII., protože královská nabídka k sňatku se neodmítá, i když dvě předchozí manželky skončily na popravišti, jedna zemřela při porodu a další dvě manželství byla anulována. Filmová adaptace Královnin gambit (2023) i stejnojmenná kniha britské autorky Elizabeth Fremantle sledují snahu Kateřiny Parrové doslova přežít v prostředí královského dvora plného intrik. Anglie se totiž zmítala v náboženském napětí poté, co Jindřich VIII. přerušil veškeré styky s Vatikánem, který mu odmítl anulovat manželství s Annou Boleynovou. Založil proto vlastní anglikánskou církev a jako její nejvyšší představitel pak nechal protestanty upalovat za kacířství. Hádáte správně, Kateřina Parrová byla také protestantka.

Italské pohrdání

Ve Varech se také promítala volná adaptace románu Pohrdání, jehož autorem je italský spisovatel Alberto Moravia. Román z prostředí poválečné Itálie sleduje manželský pár, který se ocitá v tíživé životní situaci. Umělec Riccardo musí kvůli finančním potížím vzít práci, za kterou by se dříve styděl. Chce ale potěšit svou manželku Emilii, a tak místo psaní dramat píše scénáře pro filmové studio. Manželé se ale začínají odcizovat a Emilia Riccardem pohrdá za to, že se kvůli touze po penězích zaprodal.

Čtěte také  Autofikce. O co jde a proč nás tolik přitahuje?

Pocta Jasuzo Masumurovi

Jednou ze sekcí letošního ročníku karlovarského festivalu byla Pocta Jasuzo Masumurovi, výrazné osobnosti poválečné japonské kinematografie. Jeho snímky se v posledních letech stávají populární i mimo Japonsko a několik z nich, jež byly ve Varech promítnuté, mají literární základ. Bohužel ne všechny knižní předlohy jsou přeložené do češtiny, ale dají se sehnat třeba v angličtině. Například korporátní satira Obři a hračky z roku 1958 byla natočena podle románu Kena Kaikó. Film Slepá bestie z roku 1969 vznikl, aby nalákal diváky a zachránil filmovou společnost, ve které Masumuro pracoval. Rozhodli se adaptovat skandální román kriminálního spisovatele Edogawa Rampy (vlastním jménem Taró Hirai) z roku 1931. Erotické drama vychází ze stejnojmenné povídky, která je součástí sbírky Zrcadlové peklo, kterou seženete i v češtině. Mimochodem pseudonym Edogawa Rampo má odkazovat na Edgara Allana Poea.

Knih autora Junichiro Tanizakiho (zkuste hledat jako “Džuničiró”) u nás vyšlo hned několik. Včetně sbírky Most snů, jež obsahuje kratší prózu Tetování, jejíž filmová adaptace z roku 1966 byla uvedena na festivalu. Tetování zde promění mladou ženou ve vražedkyni toužící pomstít se muži, který ji zneužíval. Mezi další knižní adaptace patří romantický film Polibky z roku 1957 natočený podle románu Matsutaro Kawaguchi nebo Masumurův nejslavnější snímek Rudý anděl z roku 1966, který vznikl na motivy románu Yorichika Arima. Rudý anděl se odehrává během čínsko-japonské války a sleduje zdravotní sestru, která se stává andělem pro umírající vojáky, kterým poskytuje sexuální uspokojení. Jen pro úplnost doplním poslední Masumurův festivalový film na motivy knihy, kterým je soudní drama Zpověď manželky (1961) podle románu Masaya Maruyama, od kterého v češtině nic nevyšlo.

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary.

Bonusové tipy na filmy

Navíc tu mám pár bonusových tipů na filmy s literárními odkazy. Pro fanoušky italského spisovatele a filozofa Umberta Eca celovečerní dokument Umberto Eco –⁠ Knihovna světa, který jednomu z nejvýznamnějších autorů 20. století vzdává poctu a zároveň provádí diváky jeho myšlenkovým světem, ale i knihovnou. Pak také film Sladký východ, který komentuje současný život v USA a rýpe do filmové indie scény za pomoci postmoderních odkazů nejen na Edgara Alana Poea. Dalším tipem je provokativní interpretace jedné z klíčových novozákonních pasáží Vítr vane, kam chce. Evangelium podle Jana, jak byste ho nečekali. A jako poslední dokumentární portrét Orlando, můj politický životopis o první tranzici doplněný o zpověď 25 protagonistů*tek o tom, jaké to je být trans nebo nebinární s odkazem na dílo Orlando od Virginie Woolfové.

Čtěte také  Dubnové novinky: Vztahy, snídaně a finiš populární série

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora