Milan Kundera a jeho nezapomenutelný odkaz

Ještě předtím, než se Milan Kundera stal celosvětově uznávaným spisovatelem, studoval na FAMU filmovou režii a scenáristiku a později zde i sám vyučoval. Pokud byste si mysleli, že první dílo spisovatele byl román, mýlili byste se. Na začátku své tvorby se věnoval poezii a debutoval básnickou sbírkou s názvem Člověk zahrada širá roku 1953. Následovaly další básně, a dokonce divadelní hry, kterými nejlépe dokázal vyjádřit svůj pohled na svět.  Konečně se dostáváme k prvnímu románu, který se může pyšnit označením jednoho z nejvýznamnějších románů koncem šedesátých let – a to je Žert (1967).

Všechny další romány vydal až v zahraničí, protože se roku 1975 rozhodl opustit Československo a společně s manželkou emigrovat do Francie. Zde získal francouzské občanství a Francii neopustil až do své smrti. Těšil se tu vysoké popularitě, vyučoval na tamější univerzitě a dále publikoval. Díla vycházela ve francouzských překladech a v češtině pouze v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které patřilo manželům Škvoreckým a sídlilo v Kanadě.

Následovaly romány Život je jinde (1973), Valčík na rozloučenou (1976) a Kniha smíchu a zapomnění (1979). Z počátku svá díla psal česky, postupně ale francouzština převládla nad mateřským jazykem a sám Kundera si pečlivě hlídal překlady svých děl do cizích jazyků. O český překlad posledních dvou románů, které vyšly u nakladatelství Atlantis – Slavnost bezvýznamnosti (2020) a Nevědění (2021) se postarala překladatelka Anna Kareninová. Tu spisovatel přímo oslovil a požádal o překlad.

„Když mě Milan požádal o překlad, lekla jsem se. Cítila jsem za něj velký smutek…Pochopila jsem, že on už ví, že své čtyři romány do češtiny nepřeloží. A přesto chce, aby byly česky dostupné.“ (Anna Kareninová)

Kunderův Žert

Jestli máte rádi trochu vážnější témata s filozofickým rázem a potrpíte si na knihy, které vám to mohou nabídnout, sáhněte po příbězích od Milana Kundery. Již výše zmíněný Žert vám nabídne pohled do tehdejšího Československa v padesátých a šedesátých letech. Hlavní hrdina příběhu Ludvík je zapřisáhlý komunista, který však ze žertu pošle své spolužačce pohled, kde se vysmívá komunistickému režimu. Za počin je vyhozen z vysoké školy, a ze strany a celý život se mu změní od základů. Ludvík se po letech rozhodne pomstít svému bývalému spolužákovi, který ho tehdy podrazil a chce mu svést manželku.

Roku 1968 obdržel za dílo Cenu Svazu československých spisovatelů. Zajímavostí je, že román se umístil na 47. místě v anketě 100 nejdůležitějších knih 20. století. Tu vyhlásil francouzský deník Le Monde v roce 1999.

„Vyznavači radosti bývají většinou ti nejsmutnější lidé.“ (Milan Kundera, Žert)

Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí

Tento román, který vyšel ve Francii roku 1984, se řadí k nejlepší tvorbě Milana Kundery. A to zcela po právu. Vypráví o dvojici Tomáše s Terezou a Sabině s Franzem. Tereza Tomáše miluje, ale on jí nedokáže být věrný. Po okupaci Československa, se dvojice rozhodne emigrovat do Švýcarska. Tereza tu však není šťastná a začíná litovat emigrace. Nakonec se sama vrací do rodného Československa a Tomáš, jenž není schopen žít bez ní, se ji rozhodne následovat. O druhé dvojici prozradíme jen to, že Sabina je Tomášova milenka a prožívá život bez morálních zásad. Snaží se najít smysl svého života a vnitřní klid. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků a rovněž i zfilmováno. Film se však autorovi nelíbil a již nikdy nedovolil své dílo jakýmkoliv způsobem adaptovat. Poznámku o zákazu adaptace najdete na začátku jeho knih. I za tento román obdržel roku 1994 Státní cenu za literaturu.

„Tam kde mluví srdce, je neslušné, aby rozum něco namítal.“ (Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí)

Kunderova Nesmrtelnost

Poslední autorova kniha psaná v češtině, vyšla roku 1990. Oproti jiným dílům se zde nevyskytují žádní Češi ani odkazy na emigraci. Román mapuje několik dějových linek. Hlavní dominantou příběhu je Francouzka Agnes, která žije ve spokojeném manželství s Paulem. Přemýšlí o svém místu na světě a vztahu ke své dceři, sestře a manželovi. Právě sestra se ji snaží celý život napodobit, touží po sobě něco zanechat a oproti Agnes chce být viděna a stát se tak nesmrtelnou. Aby na sebe upoutala pozornost, volí způsob citového vydírání. Sám autor se zde objevuje jako jedna z vedlejších postav. V roce 1994 získal spisovatel za román Cenu Jaroslava Seiferta.

„Jedinou jistotou je vědomí nejistoty.“ (Milan Kundera, Nesmrtelnost)

Ať jste nebo nejste fanoušci Milana Kundery, jedno je jisté, Milan Kundera byl jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Navíc dokázal formovat českou literaturu za hranicemi Československa a posléze i České republiky. Kdo jiný se může pyšnit několika cenami za literaturu, titulem Řád čestné legie a medailí Za zásluhy a rovněž tím, že od doby Jaroslava Seiferta, jsme tu měli dalšího adepta z českých končin nominovaného na Nobelovu cenu za literaturu.