blog

Rozložíš paměť: Vír vzpomínek hlavního hrdiny vás strhne

Románový debut Marka Torčíka jsem už dlouho očekávala, jelikož tohle jméno mi bylo z literárních vod dobře známé a byť jsem nečetla jeho předchozí básnickou sbírku, stalo se jakousi zárukou kvality. Přečtěte si podrobnou recenzi Torčíkovy knihy Rozložíš paměť, kterou v listopadu čteme ve Čtenářském klubu Martinus.

Jak už jsem zmínila, Torčík je autorem básnické sbírky Rhizomy a Rozložíš paměť je jeho románovým debutem. Hlavního hrdinu, který nese stejné křestní jméno jako autor, probudí k ránu telefon; volá matka, aby mu oznámila, že jeho děda už nežije. Informace roztáčí kruh vzpomínek, které probleskují směrem ke čtenářům a čtenářkám v náhodném (a přesto dobře promyšleném) časovém sledu.

Torčík umí své čtenáře a čtenářky skvěle vtáhnout do děje, přímo doprostřed, tam, kde to bude nejvíc bolet. Sledujeme, jak queer kluk prožívá nultá léta v průmyslovém Přerově, v chudé rodině bez otce, který po sobě zanechal dluhy, s matkou pracující na směny v továrně a dědou alkoholikem. Dost strašná kombinace, která ale není účelově napsaná, aby čtenáři hlavního hrdinu litovali, je naopak dokonale uvěřitelná a lidská.

V knize najdeme metafory a slovní obraty, které prozrazují spisovatelský talent, avšak pořád zůstává stručná, přízemní a dobře čitelná. Byť popisuje témata nelehká, čte se snadno, vír vzpomínek hlavního hrdiny vás rychle strhne. Kromě toho bych ráda na knize ocenila témata, kterých se dotýká; hledání sama sebe, být queer na maloměstě, šikana a násilí – to všechno v kulisách, které jsou nám dobře známé, s politickými názory a jejich důsledky, které se nás bytostně dotýkají. Samozřejmě je mi jasné, že minulost je třeba si neustále připomínat, aby se neopakovala, ale přiznávám, že už jsem byla leckdy trochu unavená z přemíry historických témat, kterými se česká literatura často vyznačuje. Potěšilo mě tedy, že se Torčík (ale i jiní, samozřejmě, za všechny třeba Klára Vlasáková) soustředí na současnost a zaznamenávají ve svých dílech aktuální dobu.

V textu na zadní straně knihy je Torčík přirovnáván k Oceanu Vungovi či Édouardu Louisovi – další známka kvality, ale pro mě taky trochu rozpaky z toho, zda nepůjde o knihu, která bude čtenářsky hodně náročná. Ukázalo se, že ne – Torčík nepochybně ukazuje spisovatelskou vyzrálost a kvalitu, ale pořád je to přístupné čtení pro každého, což je – vzhledem k jeho tématům – obzvlášť důležité.

Čtěte také  A jestli umřeli, žijí tam spolu dodnes: Klasická Margaret Atwood v povídkovém formátu

Během celého listopadu máme knihu za výhodnější cenu na webu a s kódem ROZLOZISPAMET máte poštovné na objednávku zdarma až do konce měsíce.

Jana Hartlová

Obsahový specialista

Jana v Martinusu píše a fotí na sociální sítě, dává do kupy newslettery a blog. Je věrnou fanynkou Harryho Pottera a v jednom kuse se snaží někomu vnutit Malý život nebo Geniální přítelkyni. Nejradši čte současnou beletrii.

Příspěvky autora