blog

Dareba: Román o síle dívčího přátelství v mužském světě meziválečné Itálie

Dareba je románová prvotina mladé italské autorky Beatrice Salvioni o síle pověrčivosti a dívčího přátelství na pozadí fašistické Itálie zmítané strachem, násilím a sexismem.

Román Dareba je debut mladé italské spisovatelky Beatrice Salvioni narozené v severoitalské Monze, kde se odehrává i děj knihy. Dareba je přezdívka pro mladou Maddalenu, o které všichni tvrdí, že je prokletá. Říkají jí Dareba, protože její jméno se nesmí vyslovovat, to nosí smůlu. Na koho promluví, tomu se stane něco zlého, protože to je čarodějnice. Jak k takové pověsti, kterou mezi sebou přiživují především dospělí a straší tím malé děti, přijde malá holka?

Na druhé straně tu máme Francescu, která pochází z měšťanské rodiny, pravidelně dochází do kostela a poslouchá dospělé na slovo. Ale pořád jí vrtá hlavou, co asi ta parta v čele s Darebou na břehu řeky Lambro dělá. Je Dareba opravdu prokletá, nebo si tam s nimi může Francesca jít hrát? A co je vlastně špatného na tom, jak je Dareba nespoutaná?

Salvioni svým talentem vynikala již na škole tvůrčího psaní Holden v Turíně, kam přesídlila po studiu na Katolické univerzitě v Miláně. A proč to zmiňuji? V románu je cítit silný vliv katolické církve na společnost, především na dívky a ženy, které jsou vystaveny utlačování a nesvobodě. Zejména na postavu Francescy je tento tlak, co může a nemůže, kladen. Salvioni se tím sama snaží vyrovnat s některými traumaty z dětství stráveném na katolických školách. Naštěstí se Francesce podaří z toho tlaku částečně uniknout a spřátelit se s Maddalenou.

Dareba je román o síle dívčího přátelství a mnohdy bývá přirovnáván ke Geniální přítelkyni. Sama Salvioni nemá toto zjednodušování a přirovnávání k Eleně Ferrante ráda, protože postavy dvou dívek si v sobě nesla už dlouho. Stvořila je ještě dříve, než se s tvorbou Ferrante seznámila. Vždy pro ni bylo důležité propojení dívek, z nichž jedna je důležitá pro tu druhou. Ta drzá je důležitá pro tu stydlivou, aby jí „ukázala svět“, a ta stydlivá je důležitá pro tu drzou, aby jí dodala sílu a ukázala, že jsou i jiné možnosti než jen vždy vzdorovat.

Čtěte také  Narušení děje: Život se stává příběhem, jen pokud jej máme komu vyprávět

Děj se odehrává na přelomu let 1935 a 1936 a je zde silný vliv italsko-etiopské války a její ekonomické dopady na obyvatelstvo, které bylo sužováno čím dál větší chudobou. Na každodenní život obyvatel Monzy pak dopadal i vliv fašistické moci a je proto s podivem, že lidé se báli více prokleté holky než Mussoliniho. Autorka do příběhu ale zapojila i jiné a poněkud pozitivnější události, které si pamatuje z dětství stráveném v Monze. Těmi jsou už zmíněné hrátky na břehu řeky Lambro, svátek svatého Gerarda nebo třeba závody formulí Velká cena.

Největší zkouška přátelství Maddaleny a Francescy nastane, když je Maddalena obviněna z vraždy mladého fašisty. V době, kdy vládl extrémní machismus, muži měli hlavní slovo, ale často plné prázdné šovinistické rétoriky mnohdy ovládané fašistickou ideologií. Maddalena je navenek silná, nebojí se přijít s na tu dobu nečekaně feministickými myšlenkami. Ale bez podpory a přátelství Francescy by byla ztracena.

Výborně vystavěný příběh je plný předsudků, odsuzování, arogance a pravidel, která platí jen pro někoho. Je to příběh o dospívání a dívčím přátelství, o tom, že ve dvou se to táhne lépe, byť by to mělo být proti celému městu. Městu, které je naočkované nejen Mussolinim, ale i pověrčivostí. Dvanáctileté děvče je tu nositelkou těch správných hodnot – možná proto se jí dospělí tak bojí? Protože nemá strach říct to, co si ostatní možná v hloubi duše myslí, ale je pro ně jednodušší podpora politického systému, který Itálii přináší jen chudobu a zbytečná úmrtí mladých chlapců? Navzdory tématu a drsné první scéně je kniha čtivá, nenechte se tím začátkem odradit.

Příběh výborně plyne nejen proto, že jste zvědaví, jak k té první scéně došlo, ale také díky surreálnému popisu období nadvlády mužů, se kterou se nesetkávají pouze hlavní hrdinky, ale i Francesčina matka, Maddalenina sestra nebo snoubenka jejího bratra. Beatrice Salvioni si prošla dobové archivy, o to reálněji příběh a jednotlivé scény vyznívají a vás to láká číst další příběhy z Itálie. Další tipy na současnou italskou literaturu, včetně zmiňované Eleny Ferrante, najdete na našem blogu tady.

Čtěte také  Ty moje skvostné zvířátko: Kniha, na kterou musíte mít silný žaludek

Tereza Kreuselová

Tereza přispívá na martinusácký blog, aby své okolí tolik nezahlcovala vyprávěním o knihách, které si zaručeně musí přečíst. Miluje pozdní odpoledne s šálkem kávy a rozečtenou knihou. Nejčastěji má v ruce současnou beletrii, ale nebojí se ani klasiky nebo non-fiction. A jaké jsou její oblíbené? Neopouštěj mě, Svět podle Garpa, Anna Karenina nebo Malý život. A samozřejmě Mumini!

Příspěvky autora