Harry Hole dorazil na Netflix a s ním i otázka, jestli má severská krimi pořád co nabídnout

Když se řekne severská krimi, jako první si zas a znovu vybavím knihu Cit slečny Smilly pro sníh od Petera Hoega. Tenhle příběh má totiž všechno, co tenhle subžánr obsahuje. Možná vám dnes slova “severské krimi” připadají jako vyčpělé marketingové lákadlo – a upřímně, naprosto to chápu – ale má svá jedinečná specifika, která podle mě nejlíp odráží právě slečna Smilly.

Díky ní jsem konečně pochopila tu esenci severské krimi literatury. Je opravdu syrová, ne v tom smyslu, že by popisovala násilné činy do detailu s nějakou zvrhlou zálibou, ale zkrátka studeně a suše konstatuje fakta. Nepřikrášluje. Nabízí složité hlavní hrdiny a hrdinky – přesně jako v případě slečny Smilly, která je záhadná, mnohovrstevnatá a naprosto nepředvídatelná. Má společenský přesah – podíváte se do všech společenských vrstev, tradičně spíš do těch nižších, vyloučenějších a odsunutých na okraj; zkrátka tam, kam se jako turist(k)a jednoduše nedostanete. V případě Citu slečny Smilly pro sníh je to grónská menšina žijící v Kodani. Pochopitelně se odehrává v severských zemích, což je třeba pro mě velký bonus, a ano, vyšetřuje se tu nějaká vražda – obvykle spíš pomalejším, systematickým a metodickým způsobem, který vás nenutí knihu vyloženě hltat, takovým, co vás nežene za každou cenu k poslední stránce. Spíš naopak, chcete si tu atmosféru vychutnávat a užívat si, že zatím nevíte, kdo je vrah.

Severská krimi už dávno není trend, ale pořád jde o svébytný žánr, který zestárl do utěšené jistoty. Připomíná to i fakt, že “stará dobrá jména” jsou tu pořád s námi: Lars Kepler, Jussi Adler-Olsen, Camilla Läckberg, Henning Mankell, Samuel Bjork. Jedno jméno je ale pořád nade všechny ostatní: Jo Nesbø, ostřílený veterán severské krimi, který nejenže pouští do světa netflixovou adaptaci pátého dílu své nejslavnější série, ale navíc je ohlášen další zbrusu nový díl Kill Shot na letošní listopad.

Přiznávám, že já osobně jsem si s Harrym Holem neporozuměla tak, jak jsem doufala, zkrátka mi ten chlapík k srdci nepřirostl. Jeho celosvětová obliba je ale úctyhodná, podle Penguin Random House se jeho knih prodalo přes 60 milionů výtisků a vyšly v 51 jazycích. Tenhle detektiv s nekonečnou kocovinou a neomylným instinktem se stal literární stálicí. Proč je vlastně pořád tak oblíbený jsme se zeptali Lucie Fruhwirtové, šéfredaktorky nakladatelství Kniha Zlín, která Joa Nesbøho vydává.

„Protože je to pořád dobré a napínavé čtení. Harry Hole je sice postava, s níž se nemusíte identifikovat, ale se svým věčným balancováním na hraně a svým bojem proti vnitřním démonům, je velmi lidská. Nesbø umí prostě skvěle vyprávět příběh, u kterého se vám bude tajit dech, budete se bát a do poslední chvíle nebudete vědět, jak to dopadne. Navíc série je dostatečně dlouhá, že napříč knihami se rozvíjí vztahy a osudy různých postav, které jsou paletou různých charakterů. Je to série, která ze své napínavosti a atmosféry neztrácí nic ani po letech. Podobně jako knihy Stiega Larssona je to prostě novodobá klasika.“

Proč si Netflix vybral zrovna Pentagram?

V příběhu Pentagramu se Harry Hole potkává s jedním z nejpodivnějších případů série: v Oslu se objeví vrah, který po sobě zanechává rudý diamant ve tvaru pěticípé hvězdy, a detektiv je do případu navíc vržen po boku svého dlouholetého protivníka Toma Waalera. Právě tenhle díl je většinou popisovaný jako ten, kdy Harry bojuje nejen s vrahem, ale taky se svými vlastními démony a showrunner z Netflixu Øystein Karlsen označuje právě pátou knihu za moment, kdy se příběh opravdu pevně usazuje v Harryho perspektivě. Jinými slovy: jestli se někde Harry Hole naplno projeví, je to právě v Pentagramu.

Pro fanoušky, kteří už jsou v Nesbøho Oslu zběhlí, je Pentagram návratem do doby, kdy byl Nesbø ve své nejčistší *honnavrahavtemnémměstě* formě. Pro nové čtenářstvo a diváctvo je to naopak ideální vstupní brána: dostatečně temná, chytrá a osobní. Plus má navíc všechny aspekty klasické severské krimi zmíněné výše, v takové formě, aby připomněla, proč se severská krimi kdysi stala globálním fenoménem.

V listopadu přijde Kill Shot

Asi natruc těm, co tvrdí, že severská krimi už ztratila svůj lesk a šmrnc, letos na konci roku vyjde čtrnáctý díl série s Harrym Holem (v angličtině). Knížka má prý ale zároveň zvládnout fungovat i samostatně, takže může sloužit jako hezká pozvánka do tohohle severského detektivního světa a zároveň potěšit všechny, kteří jsou v něm už jaksepatří usazení. Pro mě to možná bude prima způsob, jak dát Harrymu v novém kabátku druhou šanci.

A vůbec, zdá se, že severská krimi je pořád relevantní žánr, který má co nabídnout. Je civilnější, neokupuje žebříčky nejprodávanějších knih tak často, ale stala se jistotou, na kterou je ve čtenářském světě spolehnutí. Věnuje se intenzivněji psychologickým a společenským problémům a rozhodně má co nabídnout. Za všechny musím v první řadě jmenovat Sorena Sveistrupa, který si mě okamžitě získal svým románem Kaštánek (který už má svou minisérii na Netflixu) a svůj spisovatelský um jen potvrdil další knihou Ptáčátko.

Jmen, která se v posledních letech objevují a právem se prosazují i na českých knihkupeckých pultech je ale samozřejmě daleko víc. Namátkou třeba Satu Rämö, Tina Frennstedt nebo Hanna Lindberg – jako plus beru i to, že se vedle Camilly Läckberg nebo Kristiny Ohllson začínají častěji objevovat další autorky, nejen autoři. ,,Zajímavým trendem poslední doby je také společné psaní úspěšných, zavedených autorů, kdy vznikají projekty, které spojují silné stránky a témata dvou autorských stylů. Já osobně se těším na sérii švédsko – islandské dvojice Michaela Hjorta a Bjarniho Thorssona,“ dodává Fruhwirtová z nakladatelství Kniha Zlín.

Dejte nám vědět třeba na našem Instagramu, jestli si už jste viděli adaptaci na Netflixu nebo se na něj chystáte a jaká je vaše nejoblíbenější severská krimi!