Nejlepší kousky Týdne zakázaných knih
Různých knižních dnů, týdnů a svátků je během roku na planetě spousta, ale Týden zakázaných knih patří rozhodně mezi ty nejzajímavější. Vznikl z popudu Americké asociace knihoven a rozšířil se do mnoha dalších zemí. Jaké klasické, oblíbené nebo zcela nevinně vypadající knihy se dostaly na černou listinu?
Týden zakázaných knih neboli Banned Books Week vyhlásila poprvé v roce 1982 Americká asociace knihoven v reakci na množící se stížnosti všemožných názorových, politických a náboženských skupin i jednotlivců, volajících po stažení určitých knih z povinné četby, z pultů knihkupectví či z regálů knihoven. Volání po zákazu bylo mnohdy vyslyšeno – na úrovni jednotlivých škol, států a nebo celých USA, a proto se knihovníci rozhodli na rostoucí cenzuru na literárním poli upozornit. Brzy je následovala i mnohá knihkupectví a další knižní instituce, pravidelně vystavující „zakázané knihy“ a pořádající různé akce, poukazující na prapodivné důvody, kvůli kterým některá díla lidem vadila.
Letošní Týden zakázaných knih právě končí. V průběhu týdne jsme vás o některých zakázaných kouscích informovali na Twitteru, a teď vám přinášíme naše nejoblíbenější kousky, které se ve Spojených státech dostaly na černou listinu.
První a na dlouhou dobu jediná kniha Harper Lee Jako zabít ptáčka se letos dočkala nové vlny zájmu, protože vyšlo její pokračování s názvem Go Set a Watchman. Jako zabít ptáčka ukazuje velmi otevřeně rasismus v jižanské komunitě ve Spojených státech 30. let. Co na tom, že autorka pojala téma kriticky a chtěla tak společnosti nastavit příslovečné zrcadlo… Kniha byla pravidelně obviňována z rasismu a zakazována.
Mezi zakazovanými knihami se velmi často objevují knihy dětské. Třeba takový Lorax, klasika z dílny amerického velikána literatury pro děti Dr. Seusse, která je u nás známá spíš díky filmové podobě, byla popotahována proto, že pojednává o snaze navrátit do umělého světa živou přírodu – byla obviněna z napadání dřevařského průmyslu.
Jedním z klasických důvodů pro perzekuci knih je také náboženství. Jakmile si ho bere kniha na paškál a zaujme alternativní nebo nedejbože kritický postoj, šup s ní do zadních místností knihoven a pryč ze školních osnov. Šifra mistra Leonarda se stala světovým bestsellerem, ovšem byla také obviněna z kacířství. Ukazuje temnou stránku katolické církve, nadsazuje roli žen a tak vůbec.
Dětské knihy často vadily z opravdu vypečených důvodů. Třeba taková sbírka básniček Jen jestli si nevymejšlíš spisovatele a ilustrátora Shela Silversteina – ta byla označena za nevhodnou proto, že nabádá děti, aby rozbíjely nádobí, aby ho nemusely umývat.
Asi nejironičtější položkou na seznamu zakazovaných knih je 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburryho. Děj se odehrává v budoucnosti, kde jsou knihy zhusta zakazovány a dokonce páleny – a jednou z knih, která to schytá, je i Bible. Autoři musí prostě počítat s tím, že sarkasmus a ironie se někdy setkají s hlubokým nepochopením.
Čaroděj ze země Oz byl prozměnu zakázaný proto, že ukazoval ženy v rolích, které jim nepřísluší a jejich zobrazení je tak pro děti a mládež matoucí. Tedy v rolích silných, mocných a schopných postav. Ještě že doba už trochu pokročila. 🙂
Komiks o dětství a dospívání v Íránu a s íránskými kořeny Persepolis byl označen za nevhodný z poměrně prozaických důvodů. Je v něm údajně příliš mnoho násilí a sexu. No, zkuste si dospívat v zemi, kde je válka, a pak odjet do Vídně mezi bohémy, a těmto tématům se vyhnout…
Další ironickou položkou na seznamu knih, které byly zakazovány, je i kultovní antiutopie 1984 George Orwella. Nejdříve byla zakázána ve stalinistickém Sovětském svazu, protože se v ní režim poznal, později ale i na Floridě – a byla, světe, div se, obviněna z propagace komunismu.
Ani tak roztomilé a nevinně vyhlížející postavičce jako je Medvídek Pú se stížnosti starostlivých moralistů nevyhnuly. Kniha byla označena jako nevhodná proto, že zobrazuje zvířátka s lidskými vlastnostmi, a to je přece kacířství. A človek by čekal, že problémem bude nezdravé množství medu, které Pú konzumuje 🙂
Docela síla, že? Středoevropský region má se zakazováním knih také bohaté zkušenosti, takže není na škodu si zakázaná díla připomínat. Jakou knihu, která někdy oficiální nebo lidové cenzuře vadila, máte nejradši vy? 🙂