Četli jste to dřív, než to natočili?
Kdyby se mě někdo zeptal na věčné debaty mezi knihomoly, rozhodně mu povím o vášnivých diskuzích, které se vedou o tom, která filmová předloha jejich románu byla lepší, jestli herci dostatečně naplnili jejich představy ze stránek knih a co všechno bylo ve filmovém scénáři vynecháno.
Nenechte si mýlit, na otázku, zda-li je lepší kniha nebo film, mají všichni knihomolové jasnou odpověď: kniha. Vždycky. Jednoznačně. Ale o drobných nuancích svých oblíbených zfilmovaných příběhů dokážou mluvit celé hodiny. Jestli byl Marťan vtipnější na papíře nebo na filmovém plátně, jestli je Zlodějka knih a Volání netvora dojalo k slzám stejně, když seděli v kinosále, jestli je Eddie Redmayne lepší jako Mlok Scamander nebo jako Einar Wegener, jestli na to, že u hlavní hrdinky Zmizelé něco nehraje, věřili už od začátku víc u filmu nebo u knihy, jestli je víc rozesmál Stoletý stařík psaný či hraný, a to už vůbec nemluvě o debatách, které se mohou táhnout klidně celé dny, když dojde na Harryho Pottera a všechny ty knižní scény, co byly z filmu bez milosti vyškrtnuty.
Snažím se k filmovým adaptacím přistupovat shovívavě, užívat si fakt, že mám možnost vidět svůj oblíbený příběh v nové verzi, očima někoho jiného. Co vám ale budu povídat, fakt, že má herečka tmavé vlasy, i když ji spisovatelka popisovala jako blondýnu, mi klidně dokáže zkazit celý film. Nedejbože, když ve filmu nezmíní mou oblíbenou scénu z knihy. A rovnou se zvedám ze sedačky a nechávám popcorn popcornem, když se tvůrci filmu rozhodnou, že se z tragického příběhu pokusí vykřesat humor a břitce vtipné dialogy násilně překroutí na doják. Takže jsem vlastně úplně stejný puntičkář jako všichni ostatní knihomolové.
Na kvalitní filmové adaptace mých oblíbených knih ale samozřejmě pořád věřím. Však taky nedám dopustit na Brooklyn, Pěnu dní, Jeden den, Klub rváčů, Zmrtvýchvstání, Snídani u Tiffanyho, Malého prince, Přelet nad kukaččím hnízdem, Hvězdy nám nepřály a spoustu dalších filmů. Vsadím se, že i vy máte dvojičku kniha/film, která vás nezklamala ani v jedné verzi. A pokud si teď zrovna nemůžete rychle na nic vzpomenout, možná svůj oblíbený zfilmovaný příběh najdete v naší kolekci. Nebo se tam inspirujte a najděte něco nového.
Když přijde řeč na filmy, my knihomolové se vždycky shovívavě (a možná trošičku nadřazeně) usmíváme na ty, co zrovna nedávno objevili v kině Kruh nebo Fantastická zvířata a kde je najít a ledabyle odmávneme ty nadšence, co se nám snaží vylíčit příběh, protože my už ho dávno známe. Z knihy. Neprožili jsme ho za dvě hodiny, strávili jsme s ním třeba několik dní. Za tu dobu nám postavy přirostly k srdci daleko víc, ztotožnili jsme se s nimi, odžili jsme s nimi kus jejich života. Víme, že my je známe lépe.
A vlastně hlavně proto jsem teď během karlovarského filmového festivalu hrdě nosila naše nové martinusácké knihotriko s nápisem Četla jsem to dřív, než to natočili (nebojte, máme i pánskou verzi). Poněvadž jsem chtěla, aby všichni věděli, že patřím k té (občas, jen krapet) povýšené, chytré, báječné a zkrátka dokonalé partě lidí, co jsou blázni do knih 🙂
