Problém tří těles: Hard science fiction i odlehčená netflixová adaptace

První díl trilogie Vzpomínka na Zemi čínského autora Liou Cch‘-sina, Problém tří těles, vyšel v překladu Aleše Drobka v nakladatelství Host v roce 2017, mezitím si ale stihl obmotat okolo prstu celý svět. Tento rok na Netflixu vyšel stejnojmenný seriál, jako adaptace tohoto – místy těžce stravitelného – románu. Čím tedy začít: seriálem, nebo knihou? Tento článek vás provede oběma verzemi a pomůže vám s rozhodováním.

Za Problém tří těles dostal spisovatel Liou Cch‘-sin literární cenu Hugo (udělována nejlepším dílům sci-fi a fantasy) a není se čemu divit. Čínská sci-fi literatura je velmi specifická, jelikož byla do druhé poloviny sedmdesátých let zakázaná a knihy tohoto žánru byly importovány jako překlady západních děl. Cch‘-in nevystudoval literaturu, ani žádný humanitní obor, nýbrž se naopak věnoval technickému odvětví: a to je v této trilogii (potažmo i jeho ostatních knihách) velmi zřetelné.

Problém tří těles má několik částí a dimenzí, v každé se odehrává v podstatě jiný příběh, ale nakonec se všechny proplétají. Na začátku se čtenář ocitá v prostředí Číny během velmi bouřlivého období historie. Hlavní hrdinka sleduje, jak členky Rudé gardy zabíjí jejího otce – vědce – úvod do trilogie se tedy odehrává během Kulturní revoluce. Může se může zdát zdlouhavý, místy snad také kontextuálně nejasný, postupným čtením ale člověk pochopí souvislosti s dalším dějem.

Lidstvo a jeho hranice

Příběh se vine minulostí, popisuje vzpomínky, ale pomalu se rozvětvuje do dalších částí – reality současného fyzika zabývajícího se výzkumem nanovláken, prozkoumává svět tajemné počítačové hry, snaží se přijít na kloub tajné organizaci Hranice poznání a v neposlední řadě se vydává do neprozkoumaných vod a staví čtenáře před definitivní otázky (téměř z dvojí perspektivy): Co kdyby existoval mimozemský život? Co kdyby se ho lidstvu podařilo kontaktovat?

Celá série Vzpomínka na Zemi se řadí mezi takzvanou hard science fiction a opírá se o úlohu řešící vztahy tří těles, které se vzájemně ovlivňují gravitací. Kniha je naplněná vědou, detailními popisy problémů, teorií a technologií, a tak to může být poněkud intenzivní zážitek, pro nezanedbatelný počet čtenářů až skoro neproniknutelný. Autor komentuje: „Chtěl jsem jen dát vědět, že v Číně už existuje sci-fi. Nečekaný úspěch podporuje můj názor, že tenhle žánr je nejuniverzálnějším vypravěčem příběhů, jimž porozumějí všechny kultury. Sci-fi romány se zabývají problémy a krizemi, kterým čelí celé lidstvo. To je jeden z jejich pokladů – že lidský druh je tu nakonec vnímán jako jediná entita“.

Popkulturní adaptace

Netflix na konci března uvedl adaptaci prvního dílu trilogie, kterou najdete pod názvem první knihy. V dnes již klasickém formátů osmidílného seriálu přetvořili tvůrci Her o trůny komplexní dílo do stravitelnější popkulturní verze.

První epizody diváka teleportují do Číny šedesátých let: seriál se drží historie – v prvním dílu vykresluje hrůzy Kulturní revoluce, a tak i vytváří půdu pro kontext celého následujícího dění. Knihu jako takovou zpracovává volněji, došlo také k mírným změnám v obsazení rolí (což je kontroverzním tématem například v Číně). Jednotlivé díly se také občas zastaví na detailech, které v knize nebyly akcentovány, a naopak. Zpracování pro Netflix se ale drží jednoho z hlavních rysů předlohy: jisté formy abstraktnosti, která vychází z technického a relativně složitého námětu celé trilogie.

Těžké srovnávání – kniha versus seriál

Kniha – ani první, ani žádný z dalších dílů – nepopisuje úplně všechny události či myšlenky stoprocentně do detailu; nechává tak čtenáře (a tvůrci seriálu pak diváka), aby přemýšleli sami za sebe. Mírnými změnami ale seriál dělá děj knihy stravitelnějším a názornějším: mnoho spletitých pasáží o fyzice a jejích principech je do značné míry vypilováno tak, aby diváky nenudilo, řada kapitol byla úplně přeskočena, aby zpracování zůstalo do jisté míry stručné.

Faktograficky je ovšem netflixová verze trochu chudší – to ale ovšem ale u adaptace souhrnné a hard science fiction předlohy můžeme očekávat. Naopak velmi hezky rozebírá hlavní témata: lidstvo, jeho hranice a stejně tak hranice poznání a vědy; a ty nejdůležitější záchytné body a momenty děje najdeme samozřejmě i v této verzi. Povedené je také zpracování existence mimozemské civilizace, která se nad celým příběhem vznáší jako Damoklův meč. Kniha tuto formu života vykresluje velmi lidsky, a seriál naštěstí nesklouzává k fantastickým obrazům, které jsou vlastní blockbusterům.

A čím začít? Odvěká otázka knižních adaptací

Spousta čtenářů ve většině případů preferuje postupovat od knižní předlohy ke shlédnutí její adaptace: ať už z důvodu úplného pochopení děje, nebo přání, mít možnost si vše představit bez zásahu třetí osoby, která příběh vykreslený na stránkách knihy vidí třeba trochu jinak.

Tento postup se samozřejmě nabízí i v tomto případě – pokud si nejdříve přečtete knihu, pochopíte všechny detaily, dějové linky a získáte tak přehled o celkovém kontextu příběhu: předvyplníte si tak mezery, které seriál v některých místech vytváří. Jelikož se ale jedná o složité a místy „nahuštěné“ dílo, není od věci shlédnout seriál jako první.

Před samotným čtením už si tak budete moci představit prostředí – ať už Kulturní revoluce, nebo dalšího děje (počítačové hry, se kterou vědci a hrdinové seriálu interagují v rámci virtuální reality; světa, ve kterém se postavy pohybují apod.). Z tohoto ohledu je samozřejmě výhodné, že seriál v místech nezachází do technických podrobností, ale drží se hlavních a nejdůležitějších dějových záchytných bodů.

Tvůrci seriálu si ale dali pozor na to, aby zážitek ze shlédnutí jejich zpracování měli všichni – ti, co o ději knihy (potažmo celé trilogie) nic neví a předlohu nečetli, ale i ti, kterým je svět Liou Cch‘-sina důvěrně známý.

Na své si přijdou zkušení čtenáři sci-fi, ale také nováčci

Pokud pro vás svět sci-fi není nic nového a máte zkušenost s komplexnějšími (a odbornějšími) dějovými linkami, určitě bych doporučila sáhnout nejdříve po knihách a následně si pro doplnění představivosti pustit seriál. V případě, že je pro vás ale sci-fi terra incognita, pusťte si bez váhání netflixovou verzi – je možné, že by vás počáteční těžkopádnost knih mohla odradit a zastrašit – ať už od této trilogie, nebo od celého žánru sci-fi. Přeci jen se jedná o dílo, do kterého není jednoduché ponořit se po pouhých pár stránkách.

Problém tří těles, potažmo celá trilogie Vzpomínka na Zemi, je geniální důkaz o Cch‘-sinově bezmezné fantazii a literární zdatnosti: skvěle propojuje filozofii, morálku, hard sci-fi a literaturu. Mně si získala hned během prvního čtení před šesti lety, a na popud vydání seriálu jsem po nich sáhla znovu. Ať už se tedy rozhodnete tento svět objevit nejdříve v knižní podobě, nebo se spíše uchýlíte k vizuálnímu zpracování, máte se na co těšit.