Neranděte s dívkou, která čte

Randěte s dívkou, která nečte. Najděte ji v nějakém zaprášeném baru. Najděte ji někde v kouři, mezi opileckým potem a barevnými světly drahého nightclubu. Najděte ji kdekoliv, hlavně ať se usmívá. Ať se usmívá, i když osoba se kterou mluví, odhlédne. Bavte ji nesentimentálními všednostmi. Říkejte laciné hlášky a v duchu se smějte.Až poleví přívětivost noci, vezměte ji ven. Ignorujte zřejmou tíhu únavy. Polibte ji v dešti pod slabou září pouliční lampy, protože jste to viděli ve filmu. Všimněte si té nevýznamnosti. Vezměte ji k sobě domů. Zapomeňte na milování. Vyspěte se s ní. Nechtěně sepsanou dohodu nechejte nepříjemně pomalu proměnit ve vztah.

Najděte si společné zájmy a obliby, jako sushi a folkovou muziku. Vybudujte si na těchto základech neprůstřelné hradby. Braňte je jako posvátné. Uchylujte se do nich kdykoli zatuchne vzduch nebo až budou večery dlouhé. Bavte se o nedůležitých věcech. Moc nepřemýšlejte. Nechte měsíce utíkat. Zeptejte se jí, jestli se nastěhuje. Ať se postará o výzdobu. Hádejte se o bezvýznamných záležitostech, třeba proč se ty zatracené závěsy ve sprše musí zastírat, aby nechytaly plíseň. Nevšímejte si, že zase utekl rok. Začněte si všímat.

Řekněte si, že byste se měli oženit, protože by to jinak byla velká ztráta času. Vezměte ji na večeři do čtyřicátého čtvrtého patra restaurace, na kterou nemáte. Ujistěte se, že tam jde krásně vidět na město. Rozpačitě se zeptejte číšníka, jestli by ji přinesl sklenici šampaňského s prstýnkem na dně. Až si všimne, požádejte ji o ruku se vší upřímností a odhodláním, které dokážete nashromáždit. Nebojte se pocitu, že vám srdce proskakuje tabulí skla. Stejně tak se nebojte, pokud se tak vůbec necítíte. Pokud budou lidi tleskat, nechte to odeznít. Pokud se rozbrečí, usmějte se jakoby to by byl váš nejšťastnější den. Pokud se nerozbrečí, usmějte se stejně tak.

Nevšímejte si ubíhajících let. Mějte kariéru, ne jen práci. Kupte dům. Mějte dvě pozoruhodné děti. Pokuste se je dobře vychovat. Selžete nesčetněkrát. Propadněte znuděné lhostejnosti. Propadněte lhostejnému smutku. Projděte si krizí středního věku. Zestárněte. Přemýšlejte nad tím, jak jste nic nedokázali. Občas si připadejte spokojení, ale většinou prázdní a trochu mimo. Během procházek si připadejte, že už byste se nemuseli vrátit nebo že byste se mohli nechat unést větrem. Projděte si smrtelnou chorobou. Umřete, ale jen až si uvědomíte, že vášeň k dívce, která nečetla, ve vašem srdci nikdy pořádně neoscilovala, že nikdo o vašich životech nenapíše příběh, že ona taky jednou umře a jen s mírnou lítostí toho, že pořádně nemilovala.

Tohle všechno udělejte, protože není nic horšího než dívka, která čte. Udělejte to, protože život v očistci je lepší než život v pekle. Udělejte to, protože dívka, která čte, má k dispozici slovní zásobu, s níž je schopna popsat tu amorfní nespokojenost nenaplněným životem – slovní zásobu, která rozebírá tu vrozenou krásu světa a vytváří z ní dostupnou potřebu místo podivného úžasu. Dívka, která čte, má slovní zásobu, díky které rozpozná rozdíl mezi pochybným a bezcitným projevem někoho, kdo ji nedokáže milovat a těžkopádným zoufalstvím někoho, kdo ji miluje až moc. Slovní zásobu, sakra, v jejímž světle je má duchaprázdná sofistika jen laciným trikem.

Udělejte to, protože dívka, která čte, rozumí syntaxi. Literatura ji naučila, že okamžiky něhy přichází sporadicky, ale v daných intervalech. Dívka, která čte, chápe, že život není plochý; chápe a očekává, že příliv zklamání je spojený s odlivem. Dívka, která si načetla syntaxi, vycítí nepravidelné pauzy – váhavé dýchání – bývající znakem lži. Dívka, která čte, vnímá rozdíl mezi okamžikem krátké zloby a zakořeněným zvykem někoho, jehož hořký cynismus bude pokračovat až za hranice jakéhokoliv důvodu nebo smyslu a bude pokračovat, i když se dívka sbalí a jen neochotně řekne své sbohem, protože se rozhodla, že jsem jako tři tečky na konci věty a budu pokračovat dál a dál. Syntaxe, která zná rytmus a kadenci dobře prožitého života.

Randěte s dívkou, která nečte, protože dívka, která čte, zná důležitost zápletky. Dokáže vypátrat jasné hranice úvodního proslovu a ostré hřebeny vrcholu. Cítí je v morku kostí. Dívka, která čte, bude trpělivá během přestávky a na rozuzlení bude spěchat. Ale hlavně – dívka, která čte, ví nejvíce o důležitosti neodvratného konce. Je s ním smířená. Zamávala kapesníčkem tisícům svých hrdinů bez záchvěvu smutku.

Neranděte s dívkou, která čte, protože to jsou vypravěčky. Ty tam s Joycem, ty s Nabokovem a ty s Woolfovou. Ty támhle v knihovně, na nástupišti, u metra, ty v rohu kavárny a ty v okně svého pokoje. Ty, kvůli které je můj život tak zatraceně těžký. Dívka, která čte, se vymkla hranicím svého života a srší významem. Její příběhy musí být bohaté, vedlejší role barvité a písmo tučné.

Ty, dívko, která čteš, ve mně probouzíš touhu být vším, čím nejsem. Ale jsem na to moc slabý a zklamu tě, protože sis vysnila někoho, kdo je lepší než já. Nepřijmeš způsob života, který jsem popsal na začátku. Nepřijmeš nic míň než vášeň a dokonalost a život, který stojí za to vyprávět. Takže mazej pryč, dívko, která čte. Naskoč na další vlak směřující na jih a Hemingwaye si vezmi s sebou. Nenávidím tě. Opravdu moc tě nenávidím.

„Měli byste chodit s negramotou“ od Charlese Warnkeho
Z anglického originálu You should date an alliterate girl přeložil Petr Herold.